Plzeňští světci – umění svědci

V červnu tohoto roku proběhla v mediích zpráva o otevření nové stálé expozice Biskupství plzeňského a Západočeského muzea v Plzni, která je zaměřena na církevní umění. Ač se evropské město kultury 2015 nemůže pochlubit zrovna vysokým počtem věřících, navazuje vznik muzea na silnou křesťanskou tradici regionu.

Myšlenka výstavního prostoru prezentujícího sakrální umění plzeňského regionu není v západočeské metropoli nová. Již v 80. letech 20. století existovala v kvadratuře tamního kláštera františkánů glyptotéka, jež byla v 90. letech rozšířena a přijata pod křídla nově zřízeného biskupství. Pro špatný technický stav komplexu byla však po několika letech uzavřena. Současná podoba vzešla z projektu Atelieru Soukup, známému díky spolupráci s architektem Johnem Pawsonem při stavbě kláštera trapistů v Novém Dvoře. Tyto zkušenosti se pak promítly ve ztvárnění výstavního prostoru, na kterém je snaha o „velký styl“ patrná.

Expozice začíná v bývalé kuchyni, kde jsou kromě základních informací o budově a historii františkánů k vidění i archeologické nálezy. Přes letní refektář, který je určen krátkodobým výstavám, vede přímá cesta k ambitu obklopenému téměř šedesáti sochařskými díly. Na tématicky rozdělené ploše věnované apoštolům, evangelistům, Panně Marii, životu Ježíše Krista a ostatním světcům, lze spatřit gotický reliéf sv. Jiří z Malesic, nebo barokní sochy Petra Brandla z kláštera v Plasích. Lákadlem jsou však i neznámé práce, jako renesanční reliéf Korunování Panny Marie z Horní Bělé či dvojice barokních oltářů z kostela sv. Mikuláše v Plzni. Na ambit navazuje kapitulní síň s kaplí sv. Barbory, vyzdobená původní gotickou freskou s náměty ze života mučednice.

Část ambitu v prvním patře seznamuje didaktickou formou s průběhem liturgického roku, historií plzeňské diecéze i nejdůležitějšími poutními místy v okolí. Opodál zaujme nově zrestaurovaná knihovna s vtipně vyřešenou iluzivní výzdobou. Zlatým hřebem výstavy je ale klenotnice situovaná do míst klášterního špitálu nad kapitulní síní. Mezi padesáti třemi artefakty vyniká gotická monstrance z Malesic (včetně původního pouzdra), nejstarší dochovaná skříň k ukládání liturgických předmětů v Čechách a gotická kasule z Rokycan. Čestné místo v přilehlé kapli zaujímá Madona poleňská z dílny Lucase Cranacha st. Závěr expozice tvoří sál se třemi velkoformátovými plátny Karla Škréty, Petra Brandla a Václava Vavřince Reinera.

Dle oficiálních materiálů má být muzeum koncipováno jako soubor církevních reálií, které seznamují návštěvníky se světem křesťanů pomocí výtvarného a užitého umění. Autorský tým Luďka Krčmáře, Karla Soukupa a Jana Mergla si však naložil na bedra nesnadný úkol vykazující dílčí nedostatky. Složka výtvarně-historická a populárně-naučná nejsou vyváženy. Zcela opomenuty jsou některé stylové epochy, především klasicismus a směry 19. i 20. století. Tato skutečnost doslova paralyzuje v posledním sále, jež sice zpřístupňuje mistrovská plátna, ale pouze z doby barokní. Těžkopádné architektonické pojetí ambitu navíc zbytečně zatěžuje prostor a citlivý pozorovatel odhalí řadu hluchých míst. Chronologický vývoj umění od středověku po dobu současnou a jistou vyváženost tak lze sledovat jen v klenotnici.

I přesto, že milovník historie ztratí během prohlídky dějovou nit a občas zapláče nad opomenutím některých děl (např. socha sv. Ludmily od Jana Brokofa stojí jako dekorace bez popisky před pokladnami), stojí návštěva muzea za pozornost. Klášter františkánů je sám o sobě skvostem gotické architektury a pečlivý čtenář se při prohlídce dozví řadu reálií z dějin diecéze a ikonografie svatých. Velkým přínosem jsou pak nejen díla donedávna umístěná v Národní galerii v Praze, ale i málo známé práce z lokálních kostelů a kaplí, jež byly doposud uzavřeny v muzejních a diecézních depozitářích. Plánované rozšíření expozice v příští sezoně a vydání tištěného průvodce navíc slibuje zážitky i těm náročnějším.

______________________________________________________________

Muzeum církevního umění plzeňské diecéze / Biskupství plzeňské a Západočeské muzeum v Plzni / út – ne: 10:00–18:00 hod / Klášter františkánů, Františkánská 11, Plzeň

 

Jan Štěpánek | Narozen 1983, vystudoval výtvarnou kulturu na Západočeské univerzitě v Plzni. Mezi lety 2009–2010 působil jako asistent ředitele Moravské galerie v Brně, kdy také začal spolupracovat s Artalk.cz. V letech 2011–2012 měl na starosti obchod a marketing v pražském Rudolfinu. V současné době je doktorandem na UDU FF UK v Praze a kurátorem na volné noze. Zabývá se hlavně uměním 17.–19. století a na svém kontě má několik výstav a publikací.