Práce na umělecké škole je vnímaná buď jako koníček, anebo oběť
24. 3. 2023Anketa
Seriál Artalku na téma sebeorganizování v umění uzavíráme anketou se základními odborovými organizacemi vysokých uměleckých škol, konkrétně Akademie múzických umění a Akademie výtvarných umění v Praze.
Základní odborová organizace Akademie múzických umění v Praze, za výbor Robert Smolík
1) Co je podle vás nejpalčivější problém vysokých uměleckých škol?
AMU má tři fakulty a jejich problémy jsou často velmi odlišné, proto je těžké je nějak generalizovat, ale v kontextu vaší ankety je to určitě naprosto neadekvátní finanční ohodnocení vyučujících, které má samozřejmě vliv na výuku.
Bohužel, velká část pedagogů to bere jako fakt, s nímž nelze nic dělat, a je zvyklá se živit mimo akademické prostředí, což ovšem v důsledku znamená, že práce na AMU je vnímaná buď jako koníček, anebo oběť. Silná pozice konzervativních pedagogů a pedagožek na AMU bohužel brzdí diskuze o změnách (viz Nemusíš to vydržet!), a i přes snahy části vedení a akademické obce se vše nakonec sbíhá k udržení statu quo.
2) Co aktuálně řešíte za problémy a co by vám pomohlo na strukturální a institucionální rovině?
Náš hlavní problém je vůbec udržet odbory funkční, tedy obsadit výbor a nějak fungovat. Což souvisí s odpovědí na první otázku.
3) Jakou roli sehrály odbory AMU v nedávné době krizí: covidové pandemie, energetické krize a důsledků války v Ukrajině?
V covidu se nám ve spolupráci s vedením akademie podařilo nastartovat funkční systém podpory pedagogů a myslím, že v tomto ohledu škola obstála. V souvislosti s energetickou krizí a rostoucí inflací bohužel nejsme schopni jakkoliv změnit myšlení o odměňování vyučujících a dalších zaměstnanců a zaměstnankyň. A to i z důvodů únavy a rezignace.
4) Chystáte se přidat k protestům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů na filozofických fakultách 28. 3. 2023?
Zřejmě ano. I když je zřejmé, že důvody, proč jsou platy na humanitních a společenskovědních oborech nízké, jsou jiné než u uměleckých škol. Důsledky – odchody pedagogů a pedagožek – jsou stejné.
Základní odborová organizace Akademie výtvarných umění v Praze, výkonný výbor
1) Odbory na AVU fungují tři roky, co jste za tu dobu zjistili z toho, co jste předtím netušili? A jaké typy problémů/situací jste za tu dobu řešili?
Již v průběhu prvních setkáních před třemi lety se jasně vyjevilo, že všechny členy odborů spojuje jedno hlavní téma, a tím jsou nedostatečné mzdy. Část zakládajících odborářů a odborářek se rekrutovala z asistentů a odborných asistentů. Na akademické půdě jejich zájmy nechtěly nebo nebyly schopny dlouhodobě reprezentovat žádné stávající organizace jako Akademický senát či Oborová rada. Připojili se i nepedagogičtí zaměstnanci a další pracující, kteří nemají zastoupení v senátu a své zájmy mohou prosazovat v podstatě jen přes odborovou organizaci. Od počátku jsme se zaměřili na problematiku mez a jejich navýšení.
2) Jak se vaše pozice a situace odborů na AVU změnila spolu s tím, že se rektorkou stala bývalá předsedkyně odborů AVU, Maria Topolčanská?
Maria Topolčanská se v průběhu volebního období obracela na celou akademickou obec, jak na studenstvo, tak na zaměstnance. Jejím zvolením se pro odbory naskytla možnost začít s vedením školy vytvářet dlouhodobý a konstruktivní vztah, i když ten existoval i za minulého vedení. Jako bývalá předsedkyně má Maria Topolčanská větší citlivost k otázkám odborů. Současně v nové pozici zastupuje „druhou stanu“, řeší daleko širší otázky a problémy, například energetickou krizi. Ke konci loňského roku se nám i tak podařilo dosáhnout navýšení mezd, a to ve spolupráci s vedením školy i Akademickým senátem.
3) Co aktuálně řešíte?
S vedením AVU jsme v procesu jednání o kolektivní smlouvě. Nejaktuálněji řešíme členskou schůzi a navolení nového Výkonného výboru. Ten čeká další vyjednávání odborů s vedením ohledně dalšího navýšení mezd. I když k takovému kroku ze strany školy došlo, inflace se již na mzdách negativně podepsala. A pokud chceme, aby zaměstnanci byli dlouhodobě motivováni ke kvalitativnímu výkonu a pozitivnímu vztahu ke své profesi, měli by za svou práci začít dostávat adekvátní odměnu.
4) Co je podle vás nejpalčivější problém vysokých uměleckých škol?
Především nepoměr mezi pracovním nasazením zaměstnanců a jejich ohodnocením, které vede ke zdvojeným úvazkům, k brzkému osobnímu vyhoření a k upřednostňování jednotlivců, kteří jsou schopni nedostatečnou mzdu vyvážit externím příjmem. Někteří z nás platí velké nájmy či splácejí hypotéky, jiní například byt vlastní. Takto zvýhodnění zaměstnanci nevnímají práci ve školství jako pracovní kontrakt, ale jako občanskou povinnost. Tento třídní problém je ve školství přítomný poslední tři dekády a teprve jeho jasným a čitelným pojmenováním se můžeme posunout k možné nápravě.
5) Chystáte se přidat k protestům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů na filozofických fakultách 28. 3. 2023?
Ano, počítáme, že nějakou formou se k protestům přidáme.
Ilustrace: Adéla Bierbaumer