TZ: AENIGMA. Sto let antroposofického umění

AENIGMA. Sto let antroposofického umění / Muzeum umění Olomouc / Olomouc / 19. 3. - 26. 7. 2015

AENIGMA. Sto let antroposofického umění

9. 3. - 26. 7. 2015 Muzeum moderního umění | Trojlodí

Osobnost a dílo Rudolfa Steinera již dlouhodobě náleží k základním sloupům evropského myšlení a evropské kultury. Steinerův vliv na řadu umělců evropské avantgardy (Piet Mondrian, Vasilij Kandinskij, Gabriela Müntherová, Johannes Itten, Christian Morgenstern a další) je již všeobecně znám a často citován. Poslední dobou je čím dál častěji reflektován zájem o Steinerovu nauku uměleckých osobností druhé poloviny 20. století (Joseph Beuys, Mario Merz, Anish Kapoor, Toni Cragg, Karel Malich…). Doposud však nebylo jak v odborné literatuře, tak výstavním konceptem objasněno téměř nic o antroposofickém umění a o jeho hlavních reprezentantech, tedy o všech výtvarných umělkyních a umělcích, kteří pracovali spolu s Rudolfem Steinerem, anebo jej v jeho intencích následovali. A právě tímto směrem se obrátila pozornost kurátorů výstavy AENIGMA. Připravili koncept výstavy a monografie, kterými podávají heuristický základ ke zkoumání této problematiky v celé její šíři. Pokusí se zodpovědět základní otázky spojené s tématy: Jaké umělecké osobnosti působily v Dornachu a v dalších antroposofických centrech? Proč zůstala jejich tvorba dalekosáhle neznámá? Proč se antroposofické umění nevčlenilo do paradigmatického rámce moderny, jejích teoretiků a jejího uměleckého trhu? A jaký obsah, jaké stylistické zvláštnosti mělo antroposofické umění ve 20. století? Ve velkoryse rozprostřeném přehledu výstava ukáže antroposofické umění v chronologickém rozpětí od položení základního kamene prvního Goetheana v roce 1913 až po současnost. Koncepce výstavy rozvíjí tíhnutí antroposofie ke Gesamtkunstwerku: budou představeny architektonické modely, design, umělecké řemeslo, sochařství, grafika a malířství, stejně jako oděvní umění, hračky, hudební nástroje a další antroposofika. Tato výstava bude v celosvětovém kontextu prvním rozsáhlým vhledem do mimořádné mnohotvárnosti antroposofického umění a umění života.

Nauka Rudolfa Steinera zcela legitimně a vědomě vychází z evropského židovsko – křesťanského myšlenkového paradigmatu. Proto také našla v liberálně orientovaných židovských i křesťanských komunitách silnou odezvu. Mimo jiné i proto, že se antroposofie jako nauka konfesijně nijak nevymezovala. V řadách příznivců Steinerova učení se tak ocitla řada židovských umělců (například Matissův žák a přítel Henri Rousseaua Stanislas Stückgold, pocházející z významné polské rabínské rodiny, nebo polský umělecký pár Jadwiga a Fraciszek Siedlicky, manželé Hilde Pollak–Kotányi a Richard Pollak–Karlin z pražské německy mluvící komunity, malíř, lékař a zakladatel camphillského hnutí a významný antroposof Karl König a další). Skutečnost, která první desetiletí trvání antroposofického hnutí nebyla nijak reflektována, dostala tragické dimenze s nástupem nacismu k moci. Řada těchto umělců byla perzekvovaná, a pokud se jim nepodařilo včas emigrovat jako Karlu Königovi, který v posledních okamžicích opustil Vídeň a našel útočiště ve Skotsku, nebo vynikající žačce Vasilije Kandinského Marii Strakosch–Giesler, která našla útočiště ve Švýcarsku, byli pohlceni koncentračními tábory, v nichž našli svoji smrt. Tak vynikající a nyní nově objevovaný hudební skladatel a tvůrce antroposofické opery Pád Antikrista, která bude v souvislosti s výstavou u nás poprvé scénicky uvedena, Viktor Ullmann byl po několika letech strávených v Terezíně deportován do Osvětimi, odkud se již nevrátil. Pražská malířka Hilde Pollak zahynula v Dachau, její manžel Richard Pollak–Karlin se po třech letech, strávených v Terezínském ghettu, během nichž pronesl kolem stovky přednášek o antroposofii a antroposofickém umění, byl převezen do Birkenau, kde byl ve svých 77 letech zavražděn. Jsou to autoři, kteří patří ke kmenovým umělcům antroposofického hnutí a jejich díla budou výstavou Aenigma poprvé ve větším rozsahu prezentována.