TZ: Josef Čapek

Josef Čapek: Vidět knihu / MUO: Muzeum moderního umění / Olomouc / 16. 7. – 27. 9. 2009

Apollinairovo Pásmo , Francouzská poesie nové doby, ale také Povídání o pejskovi a kočičce nebo Edudant a Francimor. Krátký výčet z knih, jejichž nesmrtelnost není dána jen textem, ale také grafickou úpravou a ilustracemi Josefa Čapka. Knižní tvorbu jedné z nejvýraznějších osobností českého výtvarného umění 20. století představí od 16. července do 27. září olomoucké Muzeum moderního umění. Zhruba 300 knih doplní Čapkovy obrazy a grafiky, některé z nich přitom dosud nebyly vystaveny. Josefem Čapkem pokračuje „Rok knihy“ v Muzeu umění Olomouc – dramaturgická řada výstav, které se věnují knižní kultuře od středověku do současnosti.

„Josef Čapek patří bezesporu k ústředním osobnostem českého umění, ale je to především jeho knižní tvorba, konkrétně jeho obálky a ilustrace, jež se dostaly zcela přirozenou cestou do povědomí české veřejnosti. Není snad domácí knihovny, ve které by nebyla aspoň jedna z jeho v linorytu pojatých obálek,“ zdůraznil autor koncepce olomoucké výstavy Zdenek Primus. „Josef Čapek je srovnatelný snad jen s Josefem Ladou. Jeho tvarosloví, výtvarná srozumitelnost, ale i jeho jednoduchá barevnost na obálkách knih z let 1919 až 1926 si našly stálé místo ve vizuální kultuře tohoto národa,“ dodal Primus, podle nějž byl Čapek prvním českým výtvarným umělcem, který se knihou a jejím možným účinkem u čtenáře teoreticky a prakticky zabýval.

Jak doplnila kurátorka výstavy Hana Bartošová, Čapkova knižní tvorba se kromě několika drobných prací vydaných za první světové války plně rozvinula po roce 1919. „V tomto roce vydalo nakladatelství Františka Borového slavné Apollinairovo Pásmo s patnácti Čapkovými linoryty,“ řekla Bartošová. Čapkovo knižní dílo podle ní čítá stovky knižních obálek, které vytvořil pro přední literáty a nakladatele své doby. „Navrhoval úpravu a obálky ke knihám svého bratra Karla, spolupracoval také s Bohuslavem Reynkem, Josefem Florianem nebo S. K. Neumannem,“ vyjmenovala s tím, že k jednomu titulu přinášel často i několik různých návrhů obálky nebo jejích barevných variant. „Mnohé z nich zůstaly nepoužity, někdy vyšel stejný titul s odlišnými obálkami i v témže roce, například jeho vlastní hra Země mnoha jmen. Každá jeho obálka byla tvarově a barevně jiná, vždy šlo o originál,“ řekla Bartošová.

V Muzeu moderního umění bude k vidění soubor zhruba 300 knih. Exponáty pocházejí ze soukromých sbírek. Výstava však připomene i další významné polohy Čapkova díla – malířskou a grafickou tvorbu. „Podařilo se nám zapůjčit 18 obrazů a grafik, většina těchto obrazů je vystavena vůbec poprvé,“ uvedla Bartošová. Jak dodal Primus, projekt je koncipován tak, aby byla jasně viditelná provázanost Čapkova díla. „Obrazy a grafika se tedy budou s knihami navzájem doplňovat a poukazovat na vlivy a soudržnost jedné a té samé výtvarné myšlenky či příběhu, jež byla Čapkem použita. Tato provázanost nebyla dosud nikdy představena, ale to nemění nic na skutečnosti, že hlavní část výstavy tvoří knihy. Obrazy a grafiky jen volně dokládají Čapkem užitou šíři záběru,“ řekl a upozornil, že výstava nemá ambici ukázat celé Čapkovo dílo „v kostce“. „Je to spíše retrospektiva knižního díla. Výběr obrazů a grafik bude dokládat šíři a užití jeho obrazového konceptu. Přesto, nebo dokonce právě proto, že v ní knihy hrají centrální roli, je to výstava reprezentativní, ale i velmi atraktivní pro publikum,“ domnívá se autor koncepce výstavy, který již s Muzeem umění Olomouc spolupracoval například na výstavách Much POP and more ART (1994), Česká avantgarda 1922–1938 (1996), Umění je abstrakce (2003) nebo Kniha v českém kubismu (2005).

Součástí projektu je dvojjazyčná obrazová publikace vydaná pražským nakladatelstvím KANT ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc. Kromě textu historičky umění Aleny Pomajzlové, která interpretuje Čapkovu knižní tvorbu v kontextu s jeho ostatním uměleckým dílem, obsahuje soupis jeho knižních úprav a přehled základní literatury.

Výstava Josef Čapek | Vidět knihu je součástí Roku knihy – dramaturgické řady výstav, zaměřených na fenomén knihy a jeho proměny od středověku do současnosti. Letos již olomoucké muzeum představilo knižní tvobu Karla Teigeho, rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století na výstavě Růžová zahrádka, společně s tvorbou Josefa Čapka mohou návštěvníci Muzea moderního umění shlédnout výstavu Listování, která veřejnost seznamuje s muzejními sbírkami v oblasti knižní kultury. „Rok knihy vyvrcholí v září, kdy v Arcidiecézním muzeu Olomouc zahajujeme výstavu Jindřich Zdík (1126 - 1150) / Olomoucký biskup uprostřed Evropy, díky níž se do míst svého vzniku po stovkách let vrátí veškeré dochované předměty z období Zdíkova olomouckého působení a mezi nimi také unikátní iluminované rukopisy uložené ve švédském Stockholmu a v německém Halle,“ uzavřel ředitel MUO Pavel Zatloukal.