Jak se české a slovenské instituce staví k válce v Gaze?
25. 6. 2024Anketa
Již více než půl roku trvající konflikt na území Izraele a pásma Gazy vnímá umělecká scéna citlivě. Zeptali jsme se proto českých i slovenských akademií umění i důležitých institucí, jak se k situaci staví. Některé instituce teprve prohlášení chystají, budeme anketu proto průběžně doplňovat.
Ve Spojených státech, Německu i dalších zemích sledujeme trvající protesty vysokoškolských studujících i občanské společnosti, kteří požadují příměří (ukončení bojů) v Gaze a apelují na vlády a politické představitele, aby zvážili další vojenskou podporu Izraele. Protesty, jež také upozorňovaly na roli kulturních institucí v kontextu dění v Gaze, proběhly i před Metropolitním muzeem v New Yorku.
Podkladem jsou rozhodnutí Mezinárodního tribunálu v Haagu, který varoval před naplněním znaků genocidy. WHO, vysocí úředníci OSN jako Cindy McCain nebo Ramesh Rajasingham i UNHCR varují před hladomorem a humanitární krizí, již způsobuje rozhodnutí Izraele pouštět humanitární pomoc do pásma Gazy pouze v omezeném množství a za probíhajícího ostřelování. Integrovaná klasifikace potravinové bezpečnosti OSN označila situaci v Gaze za „extrémní lidské utrpení“.
Dění v Gaze se dostává také do českého uměleckého prostředí. Kolektiv „Stop genocidě v Gaze“ se rozhodl přerušit proslovy na nedávné vernisáži v Národní galerii Praha, v Mezinárodní den boje proti rasismu 21. března., aby namísto nich zazněla kritika nečinnosti kulturních institucí. Kolektiv posléze kritizoval NGP za to, že sice dala prostor, dále se ale k akci již podpůrně nevyjádřila.
Na konci dubna pak proběhla demonstrace požadující ukončení útoku na Gazu a okamžité příměří na Náměstí Jana Palacha. Na podporu vyvěsili studující UMPRUM v okně školy palestinskou vlajku, kvůli čemuž škola čelí kritice z podpory terorismu. Rektor vydal (a následně zrušil) vyhlášku, která podobné „politické projevy na plášti školy“ nepovoluje bez svolení vedení školy. Po tlaku zevnitř školy bylo opatření, podle našich informací, zrušeno. Guerillový happening vyjadřující solidaritu s palestinským obyvatelstvem se na UMPRUM odehrál také v červnu, kdy narušil zahájení celoškolní přehlídky ARTSEMESTR léto 2024. Příměří v Gaze podpořil také Akademický senát AVU, který zároveň odsouhlasil požadavky Studentské komory AVU. Mezi těmi je například spolupráce s palestinskou univerzitou, přihlášení se k výzvám o ochraně civilního obyvatelstva, zajištění humanitární pomoci a složení zbraní.
Hlavním bodem kritiky v českém kontextu je chybějící vyjádření se kulturních institucí ke konfliktu, což je, podle protestujících „Stop genocidě v Gaze“, v kontrastu s tím, jak kulturní instituce vyjadřovaly svou jasnou pozici v kontextu války na Ukrajině.
Českým a slovenským kulturním institucím a vysokým školám tak redakce Artalku položila následující otázky. Některé instituce však odpověď neposlaly anebo v době uzávěrky ještě nebyly oficiálně projednány akademickými senáty univerzit (na zaslání podkladů měly instituce cca týden). Budeme tedy jejich odpovědi případně doplňovat.
Jaký je postoj váš / vaší instituce k probíhajícímu konfliktu v Gaze a jak se stavíte ke zmíněným protestům?
Co byste případně potřebovali (ze strany zřizovatele?), abyste mohli naplnit veřejnou roli kulturní instituce?
Galerie hlavního města Prahy, odpovídá ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková:
Denně se musíme konfrontovat se situací ve světě, která je stále turbulentnější. Naštěstí žijeme v demokratické společnosti a svůj postoj můžeme vyjadřovat nejrůznějšími způsobem: od podpory a sympatií přes otevřenou kritiku až po veřejné protesty. Humanitární krize na jedné straně jistě nikoho nenechává chladným, stejně jako teroristické útoky na straně druhé. Kulturní instituce nejsou v roli rozhodčích či apologetů jedné nebo druhé strany.
2) Náš zřizovatel nijak nezasahuje do našich občanských práv, mezi něž patří svobodné vyjádření postoje každého z nás k těmto palčivým otázkám.
Národní galerie Praha:
1) Jako instituce zřizovaná Ministerstvem kultury se musíme řídit především naším statutem, z něhož vyplývá, že hlavním posláním NGP je sbírkotvorná činnost, která bude do budoucna určitě reflektovat názory a silná témata ve společnosti. Naši roli chápeme tak, že můžeme být pouze platformou, na níž je aktuální dění ve společnosti i ve světě reflektováno. V rámci toho jsme dali například prostor guerillovému vystoupení happeningu kolektivu „Stop genocidě v Gaze“ během našeho březnového Openingu ve Veletržním paláci. Nyní, při vernisáži bienále Ve věci umění ve čtvrtek 13. 6., které organizuje iniciativa Tranzit.cz a jež se odehrává v prostoru NGP, jsme umožnili uměleckou performance této skupiny, která obsahově zapadala do konceptu kurátorů bienále.
Zmíněné protesty chápeme jako součást demokratické diskuse ve společnosti, kdy různí lidé mohou, samozřejmě v rámci platných zákonů, vyjadřovat různé názory. Rozumíme tomu, že aktuální konflikt v Pásmu Gazy je celosvětově velmi bolestivou záležitostí a že tedy rezonuje na univerzitní půdě po celém světě i v mnoha uměleckých institucích. Podobně jako například válka na Ukrajině. Je nám velmi líto všech, kdo v Gaze, v Súdánu, na Ukrajině a i v dalších světových válečných konfliktech trpí.
2) Naši veřejnou roli kulturní instituce naplňujeme, je dána naší statutem a zákonem č. 148/ 1949 Sb., o Národní galerii v Praze.
Dům umění města Brna:
1+2) Jako instituce je Dům umění města Brna otevřen jakýmkoliv palčivým společenským otázkám, především pokud jsou vyjádřeny kritickou diskusí, prostřednictvím výtvarné nebo vizuální kultury. Jako v minulosti jiné krize, i vážné problémy konfliktu v Gaze proto samozřejmě vnímáme, stejně jako složitost a obsáhlost diskurzu, který jej obklopuje. Z institucionálního hlediska jsme se doposud válečnému konfliktu v Gaze nevěnovali, na rozdíl od roviny osobní, v níž členové a členky našeho týmu vyjadřují své postoje ve formě dle individuálního uvážení.
Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně:
2) Vedení Fakulty výtvarných umění VUT respektuje osobní a akademické svobody všech členek a členů fakulty. Poskytuje prostor iniciativám členek a členů akademické obce směřujícím k odsouzení vojenského řešení konfliktu v Gaze, který vyúsťuje v humanitární krizi. Fakulta podniká i konkrétní kroky k podpoře humanitárních organizací působících v oblastech vojenských konfliktů, např. benefiční Artmarket FaVU ve prospěch organizace Lékaři bez hranic (působící i na území Palestiny) a ve prospěch Resistance Support Club (podpora obrany ukrajinského obyvatelstva).
Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze:
2) Obecně platí, že stanoviska vydávaná jménem vedení fakulty se týkají vždy pouze lidskoprávní roviny. V případě izraelsko-palestinského konfliktu se vedení FAMU zdržuje vydání stanoviska přiklánějícího se na jednu stranu. FAMU zveřejnila na svých kanálech vyjádření Akademického senátu FAMU, které volá po zastavení zabíjení nevinných civilistů na obou stranách konfliktu.
Zásadně odsuzujeme jakékoli nenávistné a reduktivní politické postoje, zároveň respektujeme diverzitu pohledů na celou problematiku v rámci akademické obce a podporujeme právo na jejich svobodné vyjádření. Vedení školy proto nabídlo studujícím možnost zorganizovat si na půdě fakulty debatu s odborníky k problematice izraelsko-palestinského konfliktu.
Akademický senát Akademie výtvarných umění v Praze (převzato z webu):
Akademický senát AVU vyjadřuje usnesením podporu iniciativám studujících týkající se postoje k humanitární situaci v Palestině.
Současně souhlasí s podporou návrhů Studentské komory Akademického senátu AVU směřovaných vedení AVU:
- Navázat spolupráci AVU s palestinskou univerzitou Dar al-Kalima (DAK)
- Veřejně se připojit k výzvě Ceasefire prostřednictvím umístění banneru na školní budovy
- Přihlásit se k výzvám organizace Člověk v tísni a hnutí Amnesty International k ochraně civilního obyvatelstva a okamžitému zajištění přístupu humanitární pomoci a složení zbraní na obou stranách
- Podpořit organizaci a medializaci informativních seminářů zaměřených na kontext izraelsko-palestinského konfliktu
Vysoká škola uměleckoprůmyslová (UMPRUM): K dotazům se zatím nevyjádřili. Plánují vyjádření v budoucnu.
Galerie Rudolfinum: K dotazům se nechtějí vyjadřovat.
Muzeum umění Olomouc: K dotazům se nechtějí vyjadřovat.
Moravská galerie v Brně: K dotazům se zatím nevyjádřili. Plánují vyjádření v budoucnu.
Plato Ostrava: K dotazům se zatím nevyjádřili. Plánují vyjádření v budoucnu.
Vysoká škola múzických umení: VŠMU sa situáciou v Gaze nezaoberala.
Galéria mesta Bratislavy: Nedokážu sa zúčastniť ankety v takom krátkom čase. Situáciu vnímajú ako veľmi bolestnú, ale ešte nezačali interný proces na dosiahnutie zhody a možnosť vyjadrenia stanoviska v mene inštitúcie.
Kunsthalle Bratislava je aktuálne v krízovom režime a nemá štatutára*ku, ktorý*á by na otázky odpovedal*a. Zverejnené stanovisko inštitúcie k téme zo 17. 11. 2023, riaditeľ Jen Kratochvil.
Vysoká škola výtvarných umení v Bratislave – Platforma Solidarita: V extrémne polarizovanej a radikalizovanej spoločnosti sa VŠVU rozhodla ísť cestou hľadania dialógu v rámci novozaloženej transdisciplinárnej platformy Solidarita. Zaujímame sa o umelecké diela a kultúrne aktivity, enviromentálne dopady a súčasné polykrízy, ktoré obsahovo vychádzajú z izraelsko-palestínskeho konfliktu. Séria diskusií a prezentácii organizovaných počas celého budúceho akademického roka má smerovať k uchopeniu zložitých historických a kultúrno-spoločenských kontextov daného regiónu. Platforma má byť bezpečným priestorom pre vzdelávanie a porozumenie. Hlboko si uctime všetky obete tohto traumatického konfliktu.
Slovenská národná galéria, Bratislava: K otázkam sa nevyjadrili.
Východoslovenská galéria, Košice: K otázkam sa nevyjadrili.
Akadémia umení v Banskej Bystrici: K otázkam sa nevyjadrili.
Technická univerzita v Košiciach, Fakulta umenia: K otázkam sa nevyjadrili.
Julie Šafová | Autorka je kulturní publicistka, edukátorka a studentka magisterské žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Ve svých textech se věnuje primárně umění, zajímá se také o sociální otázky a feminismus.