Lorem ipsum dolor

Zemřela kurátorka Benátského bienále Koyo Kouoh

15. 5. 2025Julie ŠafováZprávy

Ve věku 57 let zemřela švýcarsko-kamerunská historička a kurátorka nadcházejícího Benátského bienále Koyo Kouoh. Zpráva o její smrti přichází jen několik dní před plánovaným oznámením tématu a názvu letošní umělecké přehlídky.

Informace o úmrtí kurátorky Koyo Kouoh zveřejnil oficiální web Benátského bienále. V prohlášení stojí, že kurátorka zemřela náhle a předčasně. „Její odchod zanechává ve světě současného umění a v mezinárodní komunitě umělců, kurátorek a vědců, kteří měli tu čest poznat a obdivovat její mimořádné lidské a intelektuální nasazení, obrovskou prázdnotu,“ píše se dále v textu.

Kouoh pocházela z Kamerunu a působila jako kurátorka a výkonná ředitelka Zeitzova muzea současného umění v Africe v Kapském Městě, známého jako Zeitz MOCAA. Uspořádala zde například retrospektivu jihoafrické interdisciplinární umělkyně Tracey Rose, kterou později vystavilo také Queens Museum v New Yorku, nebo přehlídku When We See Us: A Century of Black Figuration in Painting, která zkoumá černošskou uměleckou sebeprezentaci. Nyní je k vidění v centru Bozar v Bruselu.

Kouoh byla obdivována pro své odhodlání rozšířit globální vyprávění o současném umění mimo Spojené státy a Evropu, a zejména pro své zaměření na africké umění, píše web Art News. Kurátorka se rovněž zasazovala o podporu uměleckých scén v Africe, zejména v Senegalu. V roce 2008 založila v Dakaru nezávislé umělecké centrum RAW Material Company, které je dnes podle serveru považováno za jeden z nejlepších uměleckých prostorů v západní Africe. V letech 2007 a 2012 byla Kouoh součástí kurátorského týmu přehlídky documenta v německém Kasselu.

Pro Kouoh bylo umění pevně spjato s politickými a společenskými otázkami. „Je důležité, abychom s uměním nepracovali jako s ilustrací toho, co se děje v politice, ale spíše naopak,“ uvedla roku 2017 pro The Pew Center for Arts & Heritage. „Pracuji raději s uměním a umělci, kteří v sobě a ve své praxi zakládají systém myšlení, jenž je politický a zabývá se politikou,“ vysvětlovala tehdy.

Jen pár dní před svou smrtí mluvila kurátorka pro Financial Timessvé víře v život po smrti. „Neexistuje žádné ‚po smrti‘, ‚před smrtí‘ nebo ‚během života‘. Na tom tolik nezáleží. Věřím v energie – živé i mrtvé – a v kosmickou sílu,“ popisovala kurátorka.

Mluvit k sobě navzájem

Jedinou další osobností afrického původu v čele bienále se roku 2015 stal nigerijský kurátor, kritik a básník Okwui Enwezor. Přestože jeho práci Kouoh chválila, sama se označila za součást druhé generace afrického kurátorstva, kterému již nestačí pouhé „advokační kurátorství“, jemuž se věnoval například Enwezor. Podle Kouoh je Afrika v médiích často zobrazována negativně, což se tvůrčí a kreativní třída snaží napravovat. „Kdykoli nějaký Afričan něčeho dosáhne, vždycky slyšíme, že on je jediný Afričan nebo ona je jediná Afričanka,“ charakterizovala Kouoh princip, který nazvala „syndrom prvního a jediného“ – a který se podle ní konečně začal zpochybňovat. „Až nyní skutečně můžeme mluvit k sobě navzájem, a ne se obhajovat před ostatními – a to je ta chvíle, kdy začínají reálné diskuse,“ dodala pro Artforum.

V Benátkách chtěla vytvořit projekt, jenž by „vypovídal o naší době, a zejména o tom, kam chceme směřovat“. Téma a koncept výstavy, který připravovala od svého jmenování v prosinci 2024, měl být v Benátkách představen za necelé dva týdny. Podle serveru New York Times zatím není jasné, jak přesně smrt umělkyně ovlivní podobu 61. ročníku bienále.

Česká republika bude letos na přehlídce zastoupena společně se Slovenskem. Národní galerie Praha a Slovenská národní galerie vypsaly soutěž na prezentaci obou států k příležitosti výročí 100 let Českého a Slovenského pavilonu. Národní galerie vymezila téma společné prezentace jako „výročí kontextualizované v tématu vztahů a potenciál vzájemné propojenosti“. Vítěz soutěže bude vyhlášen 25. června letošního roku.

Foto: Emeka Okereke 

Julie Šafová | Autorka je kulturní publicistka, edukátorka a studentka magisterské žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Ve svých textech se věnuje primárně umění, zajímá se také o sociální otázky a feminismus.