Výzkum násilí v Gaze jako ideologická zbraň?

Výstavu Svědectví prostoru. Role architektury v ochraně lidských a environmentálních práv galerie zpřístupnila během loňského října. Expozice zkoumá, jakým způsobem mohou architektonické nástroje sloužit k odhalování porušování lidských práv a zločinů na životním prostředí. V průběhu výstavy se v galerii postupně představily tři výzkumné kolektivy. Britský Forensic Architecture společně s německým Forensis zaznamenaly masakr Witbooi Nama, který v roce 1893 spáchaly německé koloniální jednotky v Namibii, nizozemská novinářka a architektka Alison Killing představila své mapování detenčních táborů pro Ujgury a další muslimské menšiny v Číně a libanonský Beirut Urban Lab se věnoval konfliktům a urbanizaci na Blízkém východě.

Poslední zmíněný tým je také autorem projektů Tracking the Urbicide in Gaza a Monitoring Violence in the West Bank, které dokumentují a analyzují násilí v městských oblastech na Blízkém východě a podle galerie představují zásadní přínos v porozumění důsledkům izraelsko-palestinského konfliktu. Výzkumný tým ve své práci operuje s pojmem urbicida, který zahrnuje nejen fyzické ničení budov a infrastruktury, ale také narušení sociálních a kulturních sítí, vysídlení obyvatelstva a vymazávání kolektivní paměti. Podle Beirut Urban Lab jde o „záměrnou strategii používanou Izraelem k podkopání živobytí, rozvoje a kultury palestinského lidu“. Tato strategie podle kolektivu začala mnohem dříve než v důsledku událostí 7. října 2023, ačkoliv probíhající operace je zatím zdaleka nejničivější. Výzkumný tým v galerii vystoupil se svým příspěvkem jako poslední na samotném konci listopadu.

Damages to the buildings in Gaza. Source: Beirut Urban Lab based on data from UNOSAT

Nejprve komentář, poté uzavření

Několik dní po přednášce Beirut Urban Lab byly galerijní projektory prezentující práci výzkumného týmu Beirut Urban Lab vypnuty. Přibylo k nim ale vytištěné vyjádření rektora a vedení ČVUT, které obsahuje základní informace k teroristickému útoku na Izrael ze 7. října roku 2023, spolu s informacemi o únosech civilistů a sexuálním násilí ze strany příslušníků Hamásu. Vyjádření doplňují také informace o hnutí Hizballáh, jeho podpoře ze strany Íránu a postoje České republiky k současnému dění v regionu. „Česká republika uznala Stát Izrael několik dní po jeho vzniku od roku 1948. Izrael nebyl nikdy uznán řadou arabských států včetně Libanonu. Označení izraelského území za Okupovanou Palestinu patří do ideologického arzenálu těchto států,“ stojí v komentáři. To doplňují odkazy na informace o současné situaci z Pásma Gazy, které pochází z několika zdrojů včetně agentury Reuters, České televize, ale také blogové platformy Médium.cz nebo Wikipedie.

Damages to the buildings in Gaza. Source: Beirut Urban Lab based on data from UNOSAT

Na dotazy Artalku ohledně specifických připomínek k práci kolektivu i využitým zdrojům rektor ČVUT Vojtěch Petráček nereagoval. „K výstavě Beirut Urban Lab měl pan rektor Vojtěch Petráček na základě podnětů z akademické obce osobní potřebu se vyjádřit, a učinil tak právě zmíněným dokumentem,“ stojí ve vyjádření, které redakci zaslala kancléřka ČVUT Lucie Orgoníková. Práce zbývajících kolektivů na výstavě nejprve zůstala v původní podobě, následně ale všechny kolektivy od spolupráce s ČVUT ustoupily.

O předčasném ukončení výstavy informovala galerie prostřednictvím svých sociálních sítí. K uzavření došlo na základě domluvy všech vystavujících kolektivů. „Rozhodli jsme se nepřistoupit na požadavky rektora ČVUT na úpravy výstavního projektu a v důsledku politizaci akademického výzkumu,“ stojí v prohlášení. „Tyto zásahy vnímáme jako formu cenzury a ohrožení akademických svobod,“ uvedla galerie. O kompletním uzavřením měla podle vyjádření galerie rozhodnout nově ustanovená galerijní rada, předcházela mu ovšem několikatýdenní komunikace s rektorem ČVUT. „Během ní jsme se snažili odborně a věcně objasnit záměr a význam výstavy i kvalitu prezentovaných projektů,“ uvádí galerie a zdůrazňuje odbornou úroveň autorských týmů i mezinárodní uznání prezentací.

Zdroj: Sociální sítě Galerie Jaroslava Fragnera  Zdroj: Sociální sítě Galerie Jaroslava Fragnera

Podle galerie je situace projevem „principiálního nepochopení role akademické půdy“ a projekty by neměly být zaměňovány za reprezentaci postojů států nebo státních činitelů. „Návrh na doplnění výstavy o ,materiály poskytující perspektivy [států]‘ podkopává integritu akademického výzkumu a vnáší politické postoje do nezávislého vědeckého zkoumání,“ pokračuje galerie.

ČVUT a její rektor Vojtěch Petráček s vyjádřením galerie zásadně nesouhlasí. „K výstavě Svědectví prostoru bylo doplněno prohlášení vedení ČVUT, a to pro vyvážení sdělovaných informací, zejména z pohledu napadeného státu Izrael. A to právě v duchu akademické svobody a ve snaze objektivizovat názor prezentovaný vystavovateli. S tímto prohlášením se shodla i galerijní rada. Galerijní rada teprve po nesouhlasu ředitelky GJF a vystavovatelů s umístěním doplňujícího komentáře požádala o uzavření výstavy. Pro příště někteří členové galerijní rady (nikoli vedení ČVUT) požadují, aby galerie upustila od výstav a prezentací s výrazným politickým obsahem,“ stojí ve vyjádření zaslaném redakci Artalku.

Vysoká škola Galerii Jaroslava Fragnera zřizuje od roku 2023, poté, co ji zakoupila od Nadace české architektury. Od ledna 2023 galerii vede ředitelka Karolína Plášková.