Měsíc ústeckých diplomantů

Reflexe letošních diplomových prací začínáme prezentací studentů Fakulty umění a designu v Galerii Emila Filly, kde se v uplynulých dnech taktéž odehrály závěrečné obhajoby jednotlivých projektů. Zhodnotit letošní výsledky lze do konce června.

Tvorba absolventů všech ateliérů Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem mapuje přístupy a invence nejmladší generace ústecké scény konfrontující užitý design s volným uměním, digitální technologie s kutilským do it yourself bastlením a čisté precizní megalomanské výstupy s konceptuální minimalistickou tradicí. Napříč všemi obory však projekty nesou citelné stopy ústecké konceptuální konvence hluboko zakořeněné v místní tvorbě především díky osobním vkladům jednotlivých pedagogů fakulty.

Galerie Emila Filly v periferních Předlicích poskytuje dostatek čistého prostoru typu white cube s vysokými stropy, což společně s industriálním nádechem okolní krajiny zapadá do typické ústecké atmosféry. Alternativa zdejšího přístupu k tvorbě, zatížení pozornosti na klasická média užitá zcela novým způsobem a hojně užívané odpadové materiály nalezené často přímo na ulici souvisí nejen se způsobem výuky, v mnoha případech jde o vědomě či nevědomě přijímané impulsy přicházející z nejrůznějších podnětů běžného života v Ústeckém kraji.

Rozlehlý prostor galerie je vhodně rozdělen na díla tíhnoucí více k volnějšímu uměleckému projevu a grafické či designérské projekty. Mezi těmito dvěma sektory se přímo proti vstupním dveřím nachází několik kusů starého nábytku, svérázně doplněného nejrůznějšími doma či v garáži nalezenými předměty balancujícími jeden na druhém v těsných vypjatých a dokonale vyvážených vztazích. Síla kutilské tradice autora Davida Valnera je cítit z každého milimetru těchto podivně transformovaných momentů navazujících vizuálně jeden na druhý a společně vystupujících jako funkční systém prostoru fiktivního obydlí. Za zavřenými dveřmi bílé kóje tvořící předěl mezi galerií a samostatně aktivním prostorem návštěvníkům připravila Tereza Voříšková zcela autentický zážitek odkazující k nezaměnitelným obecným vzpomínkám téměř každého jedince. Silný zvuk vlnobití díky precizně promyšleným technických náležitostem v malé místnosti rezonuje natolik silně, že po chvíli vyprodukuje pro diváka téměř nesnesitelný hluk tříštící se v jeho hlavě na miniaturní fragmenty dohánějící k šílenství.

Simulací běžného domácího prostředí obývacího pokoje vytvořila Helena Račková svébytný prostor pro prezentaci svých domácích mazlíčků pohybujících se na pomezí volného umění a produktového designu. Precizně ručně opracované dřevěné předměty biomorfních tvarů kopírují tvar lidského těla a zvířecí srst, přítomná ve většině předchozích pracích Heleny Ráčkové, doplňuje funkci a přímo vyzývá k pohlazení. Z designérských produktů bych ráda zmínila sérii obalů na alkoholické nápoje Ondřeje Jirásky s vysokou dávkou humoru odkazující k typickým českým pohádkovým postavám korespondujícím s barvou zvoleného alkoholu a velkoformátové sítotiskové listy Marie Adamové lehce vybočující z řad ostatních čistě grafických děl směrem k volnému konceptuálnímu umění. Adamová zcela nekonformním způsobem zasáhla do tradice vysokých grafických technik tiskovou matricí z kynutého těsta, čímž nejen že posunula význam tohoto klasického média, ale především svým jednáním metaforicky ztvárnila dosavadní vývoj své vlastní osobnosti.

Většina z vystavených diplomových prací nefunguje pouze jako závěrečné školní projekty – směle překračují hranice studentského tápání a vytváří svébytné umělecké či designérské artefakty schopné obstát v reálném světě. Především mezi výstupy grafických oborů cítíme široký záběr a tematické rozpětí přispívající ke znatelným rozdílům v úrovni jejich vizuální kvality a různorodost osobních vkladů a přístupů. Výstava nabízí nejen inspiraci a přehled o současné nejmladší ústecké tvorbě, celá návštěva galerie na okraji Předlic, komunikace s přítomnými studenty i místními obyvateli může vyvolat dojem fragmentu sondy do lokálních poměrů a způsobů zdejšího života.

______________________________________________________________

Diplomky 15 / Galerie Emila Filly / Ústí nad Labem / 28. 5. - 30. 6. 2015

______________________________________________________________

foto: Jiří Dvořák

Barbora Čápová | Narozena 1987, bakalářský titul získala na Univerzitě Hradec Králové, obor grafika a multimédia (Pavla Sceranková, Dušan Záhoranský), v současné době studuje magisterské studium na univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, ateliér Performance pod vedením Jiřího Kovandy. V praktické činnosti se věnuje zejména prostorové a konceptuální tvorbě. Pravidelně přispívá do odborných periodik (Ateliér, Humanart…), především jako recenzent.