Návod na použití meziválečného Brna

Projekt Brněnský architektonický manuál byl v Domě umění města Brna dokončen letos v říjnu. Jeho výsledkem je internetová databáze meziválečných staveb s množstvím informací ve formě textů, fotografií, map a MP3 nahrávek ke stažení a také značení jednotlivých domů i tištěná mapa.

Těmto uceleným výstupům, které umožňuji laické i odborné veřejnosti lépe pochopit a poznat konkrétní meziválečné stavby i celkový urbanistický vývoj města, předcházel tříletý výzkum dostupné literatury, dobových pramenů a také terénní průzkum současného stavu meziválečných objektů.

V posledních několika letech byla literatura zabývající se meziválečným obdobím obohacena o řadu důležitých publikací a bádání v tomto směru zvláště v Brně dosti pokročilo. Úkolem autorů BAMu bylo tedy v první řadě hledání vhodné formy zprostředkování dostupných informací nejširší veřejnosti v souladu s myšlenkou iniciátora projektu Rostislava Koryčánka o vytvoření interaktivního průvodce po městě jako adekvátního protějšku galerijních audio průvodců. Při hledání základní koncepce tedy na prvním místě stála orientace návštěvníka ve městě pomocí speciální mapy, která se tak stala základem celého projektu. Dále byla vytvořena variabilní databáze s kartami objektů (www.bam.brno.cz), které obsahují všechny dostupné informace týkající se přesné adresy, GPS souřadnic, datace, stavebníků, autorů, literatury a pramenů, památkové ochrany, fotodokumetace a stavebně historického vývoje. Jejich součástí jsou i odborné texty popisující okolnosti vzniku staveb a širší dobové souvislosti, architektonickou koncepci a také poválečný vývoj s přihlédnutím k současnému stavu. Databáze je tedy koncipována zároveň jako komplexní zdroj informací pro badatele a studenty dějin umění zabývající se meziválečnou architekturou.

Základem koncepce Brněnského architektonického manuálu bylo od počátku hledání širších souvislostí a zasazení konkrétních informací o jednotlivých stavbách do urbanistického, kulturního a politického kontextu. Projevilo se to již v samotných textech (Petra Hlaváčková, Lucie Valdhansová), kde jsou rozvedeny okolnosti vzniku staveb, tak v jejich zařazení do stezek jednotlivými městskými částmi, které zahrnují důležité objekty a jsou doplněny popisem historického vývoje čtvrti (Šárka Svobodová). K orientaci v urbanistickém vývoji Brna slouží také také historické mapy z let 1914-1943 zachycující jednotlivé etapy rozvoje města. Důležitou úlohu v současné reflexi brněnského funkcionalismus hrají i fotografie Barbory a Karla Ponešových. Ty jsou mimo jiné výmluvným svědectvím o současném stavu jednotlivých objektů a také brněnské památkové péče, která nestačila zavčas zabránit mnohým přestavbám a tvrdém dopadu programu Zelená úsporám na křehkou eleganci brněnského funkcionalismu.

Brněnský architektonický manuál nabízí několik návodů k použití meziválečného Brna. Jedním z nich je pohyb v ulicích a přímý kontakt s tehdejší architekturou. K tomu slouží tištěná mapa a také značení domů na komunikaci před hlavní fasádou, které umožňuje získání informací prostřednictvím internetového vyhledávače v mobilním telefonu. Tak lze také spustit nahrávky textů, jež jsou stejně jako fotografie na stránkách BAM volně dostupné ke stažení. Zpracování zvukové podoby textů, které namluvili herci brněnského HaDivadla Simona Peková a Cyril Drozda, se ujal režisér Radovan Lipus. Pod jeho vedením a ve spolupráci s audiovizuálním umělcem Jiřím Suchánkem byly nahrávky obohaceny o specifické zvuky a ruchy charakterizující konkrétní stavby. Hlasy úvodů k jednotlivým stezkám patří brněnským osobnostem, jejichž život je nebo byl spojený s konkrétní městskou částí a kteří nahrávku obohatili o vlastní zkušenosti a zážitky (architekt Ivan Ruller, historička Milena Flodrová, spisovatel Jiří Kratochvíl, nakladatel Petr Minařík, duo Čokovoko, kulturní manažerka Lenka Zogatová, divadelník Arnošt Goldflam, architekt Zdeněk Müller, spisovatel Jaroslav Rudiš a skladatel Miloš Štědroň).

Internetová databáze BAM je zcela variabilní nástroj, který umožňuje rozšiřování manuálu o další historické etapy. V budoucnu se počítá s doplněním období přibližně od roku 1850, kdy se dají sledovat první projevy moderního uvažování v architektuře, až po současnou brněnskou architektonickou produkci.

______________________________________________________________

www.bam.brno.cz

Foto: Barbora a Karel Ponešovi, MuMB

Informační centra BAM: Dům umění města Brna, Malinovského náměstí 2, út-ne 10-18 h bam@dum-umeni.cz, www.dum-umeni.cz Turistické informační centrum, Radnická 2, po-pá 10-18 h, so, ne 9-17 h info@ticbrno.cz, www.ticbrno.cz