Nové výstavy ve Fait Gallery

TZ: Jan Svoboda, Lukáš Jasanský – Martin Polák, Michal Kalhous, Alena Kotzmannová, Marie Kratochvílová, Markéta Othová & Jiří Kovanda / Druhá strana fotografie / kurátorka: Denisa Kujelová / Fait Gallery / Brno / 23. 10. – 20. 12. 2024

Autory kolektivní výstavy Druhá strana fotografie spojuje nevšední vizualita, konzistence světla i koncepce jednotlivých fotografií zpochybňující zažité konvence. Vybrané práce dvojice Lukáš Jasanský – Martin Polák a dále Michala Kalhouse, Aleny Kotzmannové, Marie Kratochvílové a Markéty Othové v dialogu s osobním pojetím fotografie Jana Svobody a jemnými intervencemi Jiřího Kovandy umožňují skrze jejich sdílenou citlivost nahlédnout skrytou realitu světa v nečekaném detailu.

Výběr analogových, z větší části černobílých fotografií zdánlivě zachycuje to, co dokáže vidět téměř každý z nás. Kurátorka výstavy Denisa Kujelová o výstavě říká: „V mnoha případech banální a někdy až nefotogenické situace, často ještě zdůrazněné záměrně neškolenou formou až na hranici amatérské fotografie, mohou leckdy vzbuzovat rozpaky. Nicméně všednost v jejich podání otevírá široké hranice možností krásy, nad kterými bychom se pravděpodobně bez jejich pomoci nezamýšleli.“ Všichni vybraní umělci, včetně Jana Svobody, od konce 60. let různými způsoby překračovali ověřené principy a kánony fotografie. Ve svém osobitém podání záměrně zpochybňují či zpochybňovali její údajné poslání a formální dokonalost. Médium fotografie neustále rozšiřují o nové možnosti uchopení či percepce.

Jan Svoboda (*1930–1990) byl český fotograf. Jeho dílo se vyznačovalo lyrickou citlivostí a precizností, přičemž se zaměřoval na zátiší, krajinu a akty. Svoboda byl autodidakt a jeho práce byla ovlivněna malíři i sochaři, s nimiž úzce spolupracoval. V průběhu své kariéry testoval možnosti fotografie jako média a vyhledával archetypální motivy v obyčejných předmětech. Svobodovo nejvýznamnější období bylo mezi 60. a 70. lety. Jeho fotografie se staly součástí důležitých výstavních projektů, včetně retrospektivních výstav po jeho smrti. Tyto výstavy zpřístupnily Svobodovo dílo širší veřejnosti. Příkladem může být výstava v The Photographers' Gallery, Londýn (2020), Moravské galerii v Brně (2015), či kolektivní výstava v Muzeu moderního umění, Olomouc (2024), nebo v Galerii výtvarného umění, Cheb (2023).

Lukáš Jasanský (*1965) – Martin Polák (*1966) tvoří fungující fotografický tandem již od 80. let 20. století. Jejich základním výrazovým prostředkem je experimentální přístup k fotografii a práce s fotografickými cykly. Primárně využívají sériovost a opakování. Společně promýšlejí prezentaci sérií, ale i její záměr či vlastní pořízení. Společně vystavovali ve Fait Gallery, Brno (2022), v PLATO, Ostrava (2021), v Domě fotografie, GHMP, Praha (2019), nebo na mezinárodní skupinové výstavě Orient, kterou kurátoroval Michal Novotný (CAC Riga, Lotyšsko; Bozar Brussels, Belgie; Bunkier Sztuki Krakow Polsko, 2018).

Michal Kalhous (*1967) je děkanem na Fakultě umění Ostravské univerzity. Vystudoval obor učitelství s profilací matematika a fyzika. Doktorské studium v oboru vizuální komunikace vystudoval na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Je zastoupen ve státních i soukromých sbírkách v České republice i zahraničí. Vystavoval v Muzeu umění Olomouc (2024), Ateliéru Josefa Sudka, Praha (2023), Domě umění, Ostrava (2022), PLATO, Ostrava (2014). V roce 2022 se účastnil kolektivní výstavy v Českém centru ve Vídni.

Alena Kotzmannová (*1974) je vizuální umělkyně, která pracuje především s médiem fotografie, ale v její tvorbě naleznete i práci s videem a instalacemi, ke kterým přistupuje konceptuálně. Kromě studia v České republice studovala i ve Velké Británii a v Portugalsku. Absolvovala rezidenční pobyty v New Yorku, Mexico City či v Helsinkách. Je finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého a Ceny Jaromíra Funkeho. Samostatně vystavovala na Berlínském modelu, Praha (2022), či v Galerii 1. patro, Praha (2019). Kolektivních výstav se účastnila v Zahorian & Van Espen, Bratislava (2024), Paláci Kinských, Praha (2024), a v hunt kastner, Praha (2023).

Marie Kratochvílová (*1946) vyučená fotografka, která pracovala jako fotodokumentátorka na vědeckých pracovištích. Její práce se vyznačovala snahou zachytit podstatu skutečnosti s důrazem na atmosféru a detail. Mezi její významné cykly patří Asfalty – chodníky, Sněhy či Botanická zahrada. Připojila se k brněnskému konceptuálnímu hnutí své doby, spolupracovala s Jiřím Valochem i Daliborem Chatrným. V roce 1996 utlumila svoji fotografickou činnost a začala se věnovat jiným aktivitám. V nedávné době byla součástí kolektivních výstav v Muzeu moderního umění, Olomouc (2024), v Moravské galerii v Brně (2022) a v Galerii Klatovy / Klenová (2018).

Markéta Othová (*1968) vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze se zaměřením na grafiku. Její dílo se vyznačuje konceptuálním přístupem, zachycuje intimní prožitky, emocionální hloubku a aspekty každodenního života. Svoji práci prezentovala v Kunsthalle Basel, Bonner Kunstverein či Museum of Contemporary Photography v Chicagu. Byla zastoupena při kolektivních výstavách U bílého jednorožce, Klatovy (2024), Kunsthaus Muerz, Mürzzuschlag (2023), dále v Domě umění, Ostrava (2022). Autorské výstavy posledních let uspořádala ve Veletržním paláci, Praha (2022), ve Fotograf Gallery, Praha (2019), či ve Fait Gallery MEM, Brno (2018).

Akční a konceptuální umělec Jiří Kovanda (*1953) je znám především svými minimalistickými akcemi, které zpochybňují běžné situace a mezilidské vztahy. V 70. letech na sebe upozornil veřejnými performancemi, které reagovaly na okolní prostor a vyzývaly náhodné kolemjdoucí k účasti. Jeho práce se zaměřuje na pomíjivost, banalitu každodenního života a interakci s publikem. Mezi nejznámější akce patří Na eskalátoru nebo Náhrdelník. V posledních letech participoval na výstavách ve Vancouver Art Gallery, Vancouver (2024), Pragovka Gallery, Praha (2024), a Walker Art Center, Minneapolis (2023).

 

TZ: Jaromír Novotný / Spatřeny ve svém přirozeném prostředí / kurátorky: Denisa Bytelová a Sráč Sam / Fait Gallery MEM / Brno / 23. 10. – 20. 12. 2024

Ve Fait Gallery proběhne první výstava Jaromíra Novotného Spatřeny ve svém přirozeném prostředí. Autor ve své tvorbě pracuje s jemnými výrazovými prostředky, jejichž prostřednictvím můžete spatřit proces vzniku obrazů. Nyní představí Novotný svá nejnovější díla.

Práci Jaromíra Novotného můžeme v kontextu nedávného a současného českého umění spojit s pojmem nenápadných tendencí ve smyslu pokory před stavem jsoucího, ale oproti svým generačním kolegyním a kolegům odehrává tuto zkušenost převážně na poli „obrazu“. Podstatný je u něj proces budování vizuálního jazyka, při kterém pozorováním zkoumá smyslové účinky různých postupů z oblasti malby, kresby, grafiky a fotografie. Výstava ve Fait Gallery představí soubor jeho posledních prací. Souběžně s jednotlivými díly bude ozřejmena další vývojová fáze přístupu tvorby obrazu, v níž se Novotný v současnosti nachází. Formálně se jedná o akrylovou lazurou šepsovaný transparentní polyester na dřevěném rámu, kam Novotný umisťuje, všívá nebo vlepuje různé předměty z bezprostředního okolí. Vystavená série byla vybrána pro konkrétní prostor stejně soustředěně, jako byly komponovány samotné obrazy. Ty v sobě integrují nakládání s daností věcí. Můžeme v nich zaznamenat stopy procesu vzniku, díky nimž máme možnost pocítit i časovost, která obvykle stojí mimo obraz. Novotný pracuje také s revizí předpokladů, skrze niž dochází k redukci stereotypů. Intenzita smyslového prožitku je posílena redukcí výrazových prostředků a převedením pozornosti na „zachycené“.

Jaromír Novotný (*1974) po vyučení tiskařem absolvoval ateliéry Jitky Svobodové a Miloše Šejna na AVU v Praze. Věnuje se především nezobrazivé malbě s důrazem na její materiálovou podstatu. V poslední době akcentuje přesah k objektu. Samostatně vystavoval například v Domě umění města Brna (2021), galerii Georg Kargl, Vídeň (2016), Domě umění v Českých Budějovicích (2015) nebo v muzeu Kolumba, Kolín nad Rýnem (2012). Pravidelně vystavuje v galeriích hunt kastner, Praha, Geukens & De Vil, Antverpy, a Axel Vervoordt Gallery, Antverpy & Hongkong. Byl zastoupen na skupinových výstavách v Galerii Rudolfinum, Praha (2023), Galerii Arsenal, Białystok (2017), Národní galerii v Praze (2016) a mnoha dalších.