Novela zákona komplikuje otevírání doktorského studia na uměleckých školách

Výše doktorandských stipendií má podle novely, která začne platit na jaře letošního roku (v březnu či dubnu, dle rychlosti projednání Senátem) nově dosahovat 1,2násobku minimální mzdy. Ministerstvo školství si od změn slibuje nejen zlepšení ekonomické situace doktorandů a doktorandek, ale také zkvalitnění doktorandského studia v České republice. Ministerstvo přiznává, že pravděpodobně dojde ke snížení množství doktorandů, má se ovšem zvýšit jejich kvalita a eliminovat počet neúspěšných absolventů.

Ministerstvo školství dnes na jednoho doktoranda v prezenčním programu vyplácí částku 11 250 korun. Pokud novela projde schvalovacím procesem, doktorand či doktorandka by měli každý měsíc dostávat příjem skoro 25 000 korun. „Modelu fungování vysokých škol postaveném na zneužívání doktorandek a doktorandů jako levné pracovní síly je potřeba učinit přítrž,“ uvádí pro Artalk Jakub Šindelář, předseda České asociace doktorandek a doktorandů, která novelu podporuje. Kromě úprav ve výši příjmu se mění také způsob přerozdělování financí na doktorandská studia. Školy již nebudou dostávat peníze dle počtu jednotlivých doktorandů, jak tomu bylo dříve. Tento systém totiž vedl k nabírání velkého počtu studujících, kteří své vzdělání často nedokončili. Školy od státu nově dostanou balík financí odvíjející se mimo jiné od počtu doktorandů v minulosti, který rozdělí mezi jednotlivé studující.

Klíčovou otázkou připravované novely jsou kritéria, dle kterých bude ministerstvo nově přerozdělovat finance na doktorské programy. Důvodová zpráva k novele uvádí, že finanční prostředky budou přiznávány při zohlednění několika kritérií, konkrétně „kvality vysoké školy a studijní neúspěšnosti a délky studia doktorandů na dané vysoké škole“. Think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) nicméně upozorňuje na skutečnost, že vztah mezi studijní (ne)úspěšností Ph.D. studií a kvalitou vědecké práce není statisticky dostatečně podložen. Kritérium navíc může finančně poškodit náročné, ale přesto kvalitní studijní programy, které vykazují nižší míru dokončování studií. Větší překážky v dokončení také čekají ženy, které mají v době studia malé děti: tzv. hlídačkovné, tedy příspěvek, který by měl umožnit zajistit hlídání v době studia rodiče, je zatím tou nejvíce nejistou částí novely.

„Patová situace“

Pro umělecké vysoké školy nicméně úprava financování představuje velkou změnu nehledě na konkrétní podobu kritérií. Státní prostředky na doktorandská stipendia totiž pravděpodobně budou muset podpořit vlastním rozpočtem. „Tato skutečnost vytváří tlak na rozpočet školy, která nemá přístup ke stejným finančním nástrojům jako vysoké školy zaměřené například na přírodní nebo společenské vědy,“ uvádí za Akademii výtvarných umění Markéta Dolejšová, vedoucí Oddělení doktorského výzkumu.

Ani rozpočet UMPRUM není podle vedoucí Centra Doktorských studií na UMPRUM Lady Hubatové-Vackové na zajištění stipendií pro doktorandy v nově navrhované výši 1,2násobku minimální mzdy připraven. A to i přesto, že lepší podmínky pro studující doktorských programů vítá. „Ideu zlepšení stavu a zvýšení příjmu doktorandů vnímám jednoznačně jako opodstatněnou a správnou,“ uvádí Hubatová-Vacková. Současnou situaci označuje za „patovou“, protože slibované změny se podle ní projeví až v delším časovém rámci. „V krátkodobém horizontu novela přinese negativní důsledky pro studenty doktorského studia, pro celé Centrum doktorských studií a ve výsledku i pro školu jako takovou,“ míní.

Novela zákona o vysokých školách byla po třetím čtení a schválení Poslaneckou sněmovnou postoupena do Senátu. Senát novelu zatím neschválil a vrátil ji zpět do Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání. Již nyní ale dění na některých vysokých školách ovlivňuje. Pražská AVU například pro rok 2025/2026 přijímací řízení do všech čtyř doktorských programů kompletně zrušila. Důvodem rozhodnutí jsou podle vyjádření na webu školy kromě interních důvodů také „očekávané změny legislativy zavádějící nové podmínky pro doktorské studijní programy“. Akademie nicméně věří, že v příštím roce bude řízení opět schopna obnovit.

Přijímací řízení do prezenčního doktorského studia pravděpodobně neotevře ani UMPRUM, kde nyní fungují doktorské programy dva – teoretický a umělecký. Škola nicméně plánuje otevřít studium kombinované, kde doktorandstvo sice neobdrží stipendium, může se ale účastnit grantových soutěží. Hubatová-Vacková se však obává, že tato změna může vést k situaci, kdy se do přijímacího řízení nikdo nepřihlásí. „To může vytvořit v komunitě doktorandů a v kontinuitě doktorských studií mezeru, kterou bude těžké zacelit; ovlivní to negativně celkovou atmosféru a výzkumné ambice ve škole,“ míní. Doktorské programy na UMPRUM dnes umožňují studium až osmi doktorandům v jednom ročníku, v budoucnu podle ní škola do jednotlivých programů prezenčního studia přijme maximálně tři studující.

Stánek FaVU VUT s knižní produkcí, včetně knihy Synthetic becoming, která je výstupem doktorského projektu Lenky Veselé, na festivalu Knihy v Brně, listopad 2024. Foto: Fb FaVU VUT.  

Podobný scénář pak čeká podle koordinátora doktorského studia Hynka Alta a proděkana pro vědu a výzkum Jakuba Kordy také FAMU. Tam se zatím pracuje s možností otevřít nově kombinovanou formu doktorského studia s tím, že studující získají větší možnosti čerpání vnitřních grantů a výjimečně i podpůrných stipendií. „Kombinovaná forma studia zároveň předpokládá možnost zisku stipendia v podobné výši jako doposud za podmínky, že studující mají dobré studijní výsledky a plní včas své povinnosti,“ uvádí pro Artalk Alt.

Prezenční, či kombinované studium?

Na možnost čerpání grantů v rámci doktorského studia upozorňuje také Dolejšová z AVU. Akademie momentálně nabízí čtyři doktorské programy a převážná většina studujících na doktorandském stupni je zaměřena na umělecký výzkum založený na tvůrčí praxi. Ačkoliv by podle Dolejšové náklady na výzkum mohly teoreticky kompenzovat dotace či grantové programy, pro takto zaměřený výzkum je jejich získání náročné. Rovněž Hubatová-Vacková z UMPRUM uvádí, že rozšíření nabídky grantových příležitostí, které by mohly kompenzovat dočasnou finanční nedostatečnost, je žádoucí.

Převod studujících z prezenční formy studia do formy kombinované navrhuje jako možné řešení také Studentská komora Rady vysokých škol. Podle předsedy Jakuba Slámy totiž část prezenčních doktorských studií vykazuje znaky kombinovaného studia již nyní. „Doporučujeme proto vysokým školám, které doteď odměňují své doktorandky a doktorandy mizivým stipendiem pouze ze státního příspěvku a deklarují, že se na zvýšení životní úrovně mladých začínajících vědeckých pracovnic a pracovníků nechtějí nebo nemohou podílet, aby přijímali nebo převedli studenty z prezenční formy do formy kombinované,“ říká pro Artalk Sláma. Pokud doktorandka či doktorand musí k doktorátu vykonávat ještě jednu nebo dvě práce mimo oblast disertačního výzkumu, aby se uživili, stěží se podle něj jedná o prezenční doktorské studium.

Ne všechny umělecké školy nicméně reagují na novelu snižováním počtů studentů doktorandských programů. Fakulta výtvarných umění VUT v Brně například hodlá počet doktorských studií prozatím zachovat. „Fakulta podporovala zvýšení doktorského příjmu a je připravena na implementaci těchto změn,“ uvedl pro Artalk děkan FaVU VUT Filip Cenek.

Symptom strukturálních problémů

Podle České asociace doktorandů a doktorandek nicméně nelze situaci uměleckých škol vnímat jako odtrženou od ostatních pracovišť. „Perspektivu, že by se navýšení doposud tragicky nízkých příjmů doktorandek a doktorandů a práva na důstojnější podmínky neměly vztahovat na specifickou oblast oborů, jsme nikdy nesdíleli a nepodporovali,“ uvádí předseda ČAD Šindelář. Asociace považuje za klíčové zlepšení ekonomických podmínek, byť pro menší počet studujících.

Doktorandská konference Teritoria umění 2024, organizovaná Centrem doktorských studií AMU. Foto: Fb AMU.

Obavy o situaci na uměleckých školách nicméně Šindelář chápe a považuje ji za důsledek strukturálního podfinancování vysokých škol a společenských i humanitně zaměřených oborů. „Proto jako Asociace bojujeme a dále budeme bojovat za navýšení financování vysokých škol odpovídající úrovni zemí OECD a zpětné splacení dluhů tohoto dlouhodobého podfinancování,“ vysvětluje.

Podle předsedy asociace doktorandů měly vysoké školy dostatek času se na reformu připravit v předstihu. „Obrysy připravované reformy, co se týče navýšení minimálního příjmu pro doktorandky a doktorandy, jsou známé již několik let a vysoké školy měly víc než dost času se připravit,“ dodává. To potvrzuje také předseda Studentské komory Rady vysokých škol Jakub Sláma. „Bohužel mnoho vysokých škol přípravu na reformu podcenilo a stále podceňuje,“ říká.

Možností, jak minimalizovat případné finanční dopady novely, přitom podle Slámy existuje několik. „Od roku 2024 se změnil výpočet příspěvku na doktorská studia pro vysoké školy, což jim umožňuje již druhým rokem snižovat počty přijatých studentek a studentů nebo ukončovat studium těm, kteří neplní své povinnosti – a to bez dopadu na výši příspěvku na doktorská stipendia. Ministerstvo školství navíc v roce 2025 plánuje zvýšit celkovou alokaci tohoto příspěvku o 14 %, spolu s dalším navýšením finančních prostředků pro vysoké školy,“ dodává. Pokud se přesto některá škola rozhodne zastavit přijímání doktorandek a doktorandů, jde podle Slámy o její vlastní rozhodnutí. „Podle našeho názoru to však není nutný důsledek připravované reformy,“ vysvětluje.

Rovné podmínky pro staré i nové studenty

Situace byla dle zástupců uměleckých škol i zapojených organizací pravidelně projednávána dopředu, a to i ve spolupráci s dalšími vysokými školami. „Diskuse o reformě probíhají již téměř tři roky a do její přípravy se zapojily i reprezentace vysokých škol, které sdružují všechny veřejné, státní a některé soukromé vysoké školy,“ dodává Sláma ze Studentské komory Rady vysokých škol. „O novele se diskutuje již několik let na všech relevantních fórech,“ potvrzuje Cenek z FaVU VUT. Dopady novely na umělecké i jiné školy byly podle Dolejšové z AVU probírány například v rámci konference Novela zákona o vysokých školách 2025, která se uskutečnila na Právnické fakultě MUNI za účasti zástupců ministerstva školství, České konference rektorů, Rady vysokých škol a Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství.

Sama Akademie výtvarného umění se přípravám na změny plánované novely věnuje od začátku minulého roku. „Přípravy nicméně brzdí legislativní proces přijímání reformy, a tedy dosud nejasná finální podoba požadavků, které z ní pro nás vyplývají,“ uvádí Dolejšová z AVU. Akademie nyní podle vyjádření pracuje na strategii financování, která by narovnala podmínky pro stávající i nové doktorandy a doktorandky. Podobnou strategii implementuje také Fakulta výtvarných umění VUT v Brně, která plánuje doktorský příjem vyplácet všem studujícím fakulty po celou standardní dobu studia, a to bez ohledu na to, zda do studia nastoupili ještě před účinností novely. 

Titulní foto: Doktorandské kolokvium AVU 2024. Foto: Radek Dětinský, Facebook AVU