Proč ministerstvo kultury slučuje IDU a NIPOS?

IDU je příspěvková organizace MK ČR a skládá se jednak z Divadelního institutu, který se zabývá výzkumem v oblasti divadla a scénického umění a organizuje například i Pražské Quadriennale, a jednak z Institutu umění, jenž je informačním, vzdělávacím, poradenským a výzkumným centrem pro oblast živého umění. Národní informační a poradenské středisko (NIPOS) pro kulturu má tři útvary, které se zaměřují na rozvoj kultury s důrazem na její neprofesionální část, sbírají statistiku za celou oblast kultury a poskytují informační služby a konzultace. Obě organizace se mají od 1. července letošního roku sloučit pod nově vzniklou příspěvkovou organizaci MK ČR, Národní institut pro kulturu (NIK).

Původně se měl rušit IDU, nakonec však dojde k převedení NIPOS pod IDU, čímž vznikne nová organizace. „To, že se jedna instituce zruší, stane se na jeden den součástí jiné a poté obě vytvoří společně novou instituci, je pro mě procesní technikálie. Obě budou muset splnit stejné penzum procesních úkonů, žádná není ve výhodnější pozici,“ vysvětluje pro Artalk pověřená ředitelka NIPOS Barbora Hanslianová.

Podle ministerstva kultury bude nová organizace silnější kulturní institucí, která nezredukuje žádnou z agend obou orgánů ani celkový počet pracovních míst. „Nová organizace bude provádět všechny činnosti, které prováděly NIPOS a IDU, ať jde o provoz knihoven, o agendu statistiky, o metodickou činnost, či jakékoli jiné činnosti,“ říká vrchní ředitel sekce živého umění Milan Němeček. Působení nové instituce má být nově rozšířeno také o metodické a informační centrum související s agendou statusu umělce, přesná struktura a funkce NIK ale – podle vyjádření Němečka – ještě nejsou jasně určené.

Příliš rychlé rozhodnutí

Debata ohledně sloučení obou organizací se v českém kulturním prostředí objevuje pravidelně. Otázku možného sloučení na konci minulého roku na konferenci KULTURA 2025 opět vznesl Jakub Bakule, prezident Kulturní a kreativní federace, hlavní autor Státní kulturní politiky 2021–2025, Strategie rozvoje kulturních a kreativních odvětví a komponenty kultury v Národním plánu obnovy. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) podle něj tehdy tvrdil, že sloučení v plánu není. „Ministr řekl, že sloučení není na stole a že se nedá stihnout. O pár měsíců později se s rozhodnutím šlo ven a komunikace od ministerstva zněla, že už to plánují delší dobu,“ popisuje Bakule.

Právě rychlost a překotnost celého procesu vzbuzují obavy ze strany pracovníků obou institucí a dalších aktérů kulturní scény. „Sloučení se děje velmi překotně a bez reflexe činnosti obou organizací,“ říká ředitelka IDU Pavla Petrová. Nedostatečné odůvodnění kroku kritizuje také Kulturní a kreativní federace, která v otevřeném dopisu žádala ministerstvo mimo jiné o to, aby zveřejnilo analýzy, které k rozhodnutí o sloučení vedly. Ministerstvo v odpovědi na dotazy Artalku uvedlo, že ke slučování dochází po „zralých úvahách zřizovatele na základě jeho potřeb, hospodaření obou institucí i plnění ročních úkolů a naplňování koncepcí úřadu“. Celý proces je podle Němečka z ministerstva kultury maximálně transparentní. „O tom svědčí jak probíhající výběrové řízení na generálního ředitele nově vznikající organizace, tak velký počet debat a setkání se zástupci zaměstnanců nebo odborné veřejnosti, kterým se osobně věnuje i ministr kultury,“ uvedl. V polovině dubna ministerstvo zveřejnilo také složení výběrové komise, která své rozhodnutí oznámí počátkem června.

Hrozba slovenského scénáře?

Obavy některých aktérů pramení také ze skutečnosti, že k tak velkému kroku dochází až na konci volebního období současné vlády. „Chápu, že ministerstvo kultury argumentuje obecnou potřebou, tu také vnímám,“ míní Bakule. „Změna by ale dávala větší smysl na začátku volebního období, protože se tím po zbytek mandátu zvýší kapacita resortu s institucí nadále pracovat,“ dodává.

Podle Bakuleho tak hrozí, že nově vzniklá instituce bude po volbách oslabená. „Nejhorší scénář je za nás, že ministerstvo v dobré vůli přistoupí na větší reformu, která ale proběhne rychle, nebude dostatečně projednaná a srozumitelná. A za pár měsíců po volbách tuto činnost někdo zruší, oseká nebo omezí,“ vysvětluje s odkazem na „slovenský scénář“ vývoje v kulturních institucích.

Dalším možným rizikem podle Bakuleho je, že sloučení činnosti dvou rozdílných institucí nepovede k větší efektivitě. „Vzniká totiž velice obecné zadání pro novou instituci, což může vést k tomu, že se obě instituce zakonzervují. Sice u nich nastal čas na revizi agendy, ta ale nutně nemusí nastat,“ míní.

V reakci na rozhodnutí ministerstva vznikly dva otevřené dopisy, ve kterých se zaměstnanci IDU a NIPOS postupně vymezili proti rychlosti procesu i absenci odůvodnění rozhodnutí. „Je nepřijatelné, aby byl termín ukončení navrhovaného procesu stanoven na 30. 6. 2025, aniž by byly brány v potaz komplikace, které to přináší oběma organizacím, a aniž by celému procesu předcházela důkladná příprava se zvážením všech rizik,“ stojí v dopisu pracujících z NIPOS. „Celý proces se nám jeví jako nedostatečně naplánovaný a překotný, což vyvolává nejistotu a obavy,“ psali zaměstnanci a zaměstnankyně IDU.

Na otevřené dopisy navázala návštěva ministra kultury Martina Baxy v obou institucích, kde vysvětloval argumenty a důvody pro jejich sloučení. „Všechny pracovníky ale určitě neuspokojil,“ popisuje pro Artalk ředitelka IDU Pavla Petrová. „Obávají se toho, co nastane, až pan ministr na podzim letošního roku odejde. Není podle nich jisté, zda bude trvat fakt, že nová organizace bude silná a nezrušitelná,“ dodává.

Otázky okolo nového vedení

Slučovací proces, který má být hotový koncem června, probíhá podle ministerstva kultury dle stanoveného harmonogramu. „Proces je metodicky veden Ministerstvem kultury ČR a nastavená pravidla jsou poměrně jasná a srozumitelná,“ potvrzuje pověřená ředitelka NIPOS Barbora Hanslianová. Resort už vydal zřizovací listinu Národního institutu pro kulturu, aktuálně probíhá také výběr sídla nové organizace.

V dubnu ministerstvo současně vypsalo výběrové řízení na ředitele či ředitelku nové instituce, jmenování má proběhnout k 1. červenci. I zde se ohledně rychlosti celého procesu objevují pochyby. „Nemyslím si, že je možné získat během tří měsíců extrémně kvalifikovaného člověka, který má řídit sto lidí a stomilionový rozpočet. Navíc se během pár měsíců musí zvednout a vyvázat ze svého stávajícího postu. A k tomu bude pracovat s ne úplně jasným zadáním pro novou organizaci,“ obává se Bakule. Kulturní a kreativní federace tyto obavy už řešila přímo s ministerstvem kultury. „Ptali jsme se, co nastane například v situaci, kdy se do výběrového řízení přihlásí kandidáti, kteří nesplní dostatečné požadavky. Zda by se v tom případě výběrové řízení zrušilo a udělalo znovu. Ministerstvo z otázky ale utíkalo a říkalo, že se zajisté přihlásí dostatečně kvalitní kandidáti,“ uvádí prezident federace Bakule.

Nová osoba podle něj musí mít manažerskou zkušenost, aby mohla vést velký tým lidí, navíc v rámci dvou nekoherentních institucí. Kromě manažerské dovednosti musí chápat státní a veřejnou správu, činnost obou organizací a mít dostatek zkušeností. „Je otázka, jestli někoho takového dokáže ministerstvo získat během zhruba měsíce po zveřejnění listiny,“ říká Bakule.

Nicméně kromě výhrad ohledně rychlosti celého procesu považují ředitelky obou organizací sloučení za relativně dobrý krok. „Osobně ve sloučení vidím potenciál a příležitost,“ míní Hanslianová z NIPOS. „Pokud by vše bylo dobře připraveno, argumentováno a byl čas na výběrové řízení, tak spojení může přinést některé benefity,“ potvrzuje ředitelka IDU Petrová.

Sloučení či větší reformu organizací dlouhodobě podporuje také Kulturní a kreativní federace. „Ze strany ministerstva k institucím nebylo dlouhodobě úplně jasné zadání. Část agendy nové instituce by měla být ministerstvu bližší, ale nemá na to kapacitu. Čistě na praktické úrovni je změna nezbytná. Ministerstvo kultury má šanci si sáhnout na klíčovou koncepční, datově analytickou a komunikační kapacitu, která mu dlouhodobě chybí,“ dodává Bakule.

Otázkou nicméně zůstává, proč k tak významnému kroku dochází právě nyní, bez veřejného zdůvodnění a na konci volebního období. „Ohledně jednotlivých důvodů se mohu jen domnívat. Je třeba řešit sídlo IDU, ve vedení NIPOS došlo k vnitřní změně, ve více oblastech dochází ke změnám i uvnitř ministerstva kultury. Někteří lidé, kteří nad zakonzervovaným stavem mohli držet ochranou ruku, odchází do důchodu. Přichází agenda statusu umělce, kterou bude třeba administrovat, byť je to drobná marginálie,“ vyjmenovává Bakule. „Žádná z těchto věcí nicméně není správnou motivací, jde spíše o rychlé manažerské řešení. Ministerstvu to nevyčítám, ale nejde o strategické rozhodnutí,“ uzavírá pro Artalk Bakule.

Ilustrace: Max Máslo pro Artalk