Ven z bílé kostky

Výstavou Quality of Being vstoupila galerie SVIT Praha do další etapy svého fungování. SVIT se po ukončení provozu na Smíchově přestěhoval do přízemí jedné z vil na poklidné Ořechovce, a to zatím na dobu neurčitou. Podzimní výstavní sezónu zahájila intimní instalace Habimy Fuchs, se kterou právě nový prostor galerie a jeho okolí souzní v příjemné harmonii.

Umělecká díla Astrid Šourkové, vystupující pod pseudonymem Habima Fuchs, jsou především instalace, instalace in situ, a to mnohdy s procesuálním charakterem. Umělkyně tak vytváří nejednoznačné a těžko uchopitelné světy inspirované estetikou a esencí něčeho na pomezí středověké mystiky a kulturní tradice dálného východu. Habima Fuchs své instalace často skládá z nalezených přírodních objektů, které opakovaně kombinuje s vlastními keramickými sochami, kresbami či ručně psanými vzkazy. Ačkoliv je divákovi ponecháván výrazný prostor pro vlastní interpretaci, nelze ignorovat pocit silného vztahu autorky nejen k jednotlivým předmětům, ale zejména k jejich vzájemné interakci a kontextu, do něhož jsou umístěny. Dílo Habimy Fuchs se tak ocitá na pomyslné cestě, na níž je její život neodlučitelnou součástí umění a naopak.

Podobné tendence jsme mohli sledovat rovněž ve výstavě Quality of Being. Habima Fuchs zde otevřela příběh nomáda putujícího třemi rovinami světa – minulostí, přítomností a budoucností. Oním nomádem je sama autorka a současně se jím stává také divák. Ačkoliv v průběhu konání výstavy vzniklo rámcové schéma pojmenovávající jednotlivé předměty, z nichž jsou tvořeny ony tři roviny světa, neexistuje předepsaný směr průchodu celou instalací. Mezi minulostí, přítomností a budoucností se lze volně pohybovat, doplňovat vjem z jednoho prostoru o pocity z jiného a neustále vyhledávat nové souvislosti. Minulost, přítomnost i budoucnost zde od sebe nejsou odděleny, naopak je jim umožněno spolu neustále komunikovat. Nepřeslechnutelným pojítkem všeho se zde stává zvuk tekoucí vody, která je pro autorku symbolickým prvkem propojujícím všechny kontinenty.

Zajímavý je trvalý vývoj celé instalace, která jakoby žila vlastním životem. Původ lze najít v použitých přírodních materiálech, nerušeně a nenápadně měnících svůj vzhled. Výraznějším hybatelem změny byla ovšem sama autorka, která výstavu pravidelně navštěvovala a svými zásahy ji nepřetržitě přetvářela. Na neustálé cestě byly nejen jednotlivé předměty, které putovaly skrze přítomnost, minulost i budoucnost, ale také umístění konkrétních rovin ve výstavním prostoru. Pokud jste viděli výstavu na jejím počátku, mohla vás na konci překvapit odlišným uspořádáním a zapůsobit novým dojmem. Habima Fuchs si tak pohrává s nekonečným plynutím duchovního života, nejednoznačným vztahem mezi elementy, neexistencí jediného stabilního referenčního bodu i se stavem otevřenosti vůči bezpočtu existujících možností.

Zdá se, že Habima Fuchs vnímá prostor výstavy jako vlastní pole pro každodenní meditaci a interakci s vystavenými předměty. Chce také po divákovi, aby se pokusil k instalaci zaujmout postoj a stal se pro onu chvíli součástí dané scény. Bylo by zřejmě náročnější vzbudit tento dojem v klasické strohé výstavní síni současného umění, jakou galerie SVIT ještě nedávno byla. Nyní, ačkoliv se nejedná o původní záměr, je instalace díky průhledům do příjemné zahrady rozšířena i mimo samotný výstavní prostor. Otázkou zůstává, jak se galerie, specializující se na české i zahraniční současné umění, popasuje s nadcházejícími výstavami. Dle galeristy Michala Mánka, který SVIT provozuje, ale „ideální výstavu nemusí člověk dělat v bílé kostce s šedou podlahou“.

______________________________________________________________

Habima Fuchs: Quality of Being / galerista-kurátor: Michal Mánek / Galerie SVIT / Praha / 16. 10.  – 29. 11. 2014 / www.svitpraha.org / Nová adresa galerie: Cukrovarnicka 39, Prague 6 – Stresovice

______________________________________________________________

Foto: Tomáš Souček