Cenu Igora Zabela obdržela srbská historička umění Bojana Pejić

Laureátkou prestižní Ceny Igora Zabela v oblasti kultury a teorie, kterou každé dva roky uděluje stejnojmenná slovinská asociace, se pro rok 2022 stala Bojana Pejić. Srbská historička umění a kurátorka si ocenění udělené za svůj „celoživotní výzkum ustavujících prvků umění a kultury východní Evropy“ převzala v pátek 18. listopadu.

Laureátka Ceny Igora Zabela 2022 Bojana Pejić. Foto: Nada Žgank, Facebook Igor Zabel Association for Culture and Theory

Bojana Pejić se narodila v roce 1948 v Bělehradě, kde také vystudovala dějiny umění. Mezi lety 1977 a 1991 působila jako kurátorka Studentského kulturního centra bělehradské univerzity. Po pádu komunistického režimu přesídlila do Berlína a v roce 2005 obhájila svoji dizertaci na univerzitě v Oldenburgu nazvanou Komunistické tělo – Archeologie obrazů: Politika reprezentace a prostorovosti moci v SFR Jugoslávie (1945–1991). V roce 2003 byla hostující pedagožkou na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v letech 2006–2007 na Institutu kulturních studií oldenburské univerzity a v roce 2013 hostovala při oboru genderových studií na Central European University v Budapešti.

V centru profesního zájmu Bojany Pejić stojí umění východní Evropy, které zpravidla nahlíží perspektivou genderu. Jak Pejić zmiňuje v rozhovoru pro server ArtMargins, v roce 1978 se podílela na organizaci vůbec první mezinárodní feministické konference, která se konala v Bělehradě. V 80. letech přispívala do časopisu Artforum a dalších mezinárodních periodik. Pejić byla mimo jiné hlavní kurátorkou výstavy After the Wall – Art and Culture in Post-Communist Europe, která proběhla v roce 1999 v Moderna Museet ve Stockholmu a o rok později byla uvedena také v Muzeu současného umění – Ludwig Foundation v Budapešti a v berlínské galerii Hamburger Bahnhof. Mezi lety 2002 a 2004 působila jako jedna ze zahraničních spolupracovnic Muzea současného umění v japonském Kumamotu, kde připravila retrospektivu Mariny Abramović. V roce 2008 byla kurátorkou mezinárodního výstavního projektu Artist-Citizen, Contextual Art Practices at the 49th October Salon v Bělehradě. O rok později byla ve vídeňském MUMOK otevřena její výstava Gender Check, která se v roce 2011 přesunula do varšavské galerie Zacheta. Jedním z jejích dosud posledních spolukurátorských projektů byla výstava Hero Mother: Contemporary Art by Post-Communist Women Rethinking Heroism, uspořádaná v roce 2016 v berlínské galerii Momentum. V současné době působí Pejić v rámci Getty programu na New Europe College v Bukurešti.

Porota Zabelovy ceny vyzdvihla schopnost Bojany Pejić vymanit se ze zavedených interpretací východoevropské tvorby, která bývá chápána jako odvozená z předobrazů a teorií Západu. Pejić svým kriticky feministickým čtením umění bývalého sovětského bloku nekopíruje západní diskurz, ale vytváří vlastní diskurz a dochází k závěrům, které dalece přesahují hranice východní Evropy. Ve svých projektech Pejić hledá spojnice mezi tvorbou východoevropských zemí a odhaluje procesy, jejichž prostřednictvím umění tohoto regionu hovoří o dějinách, nacionalismu a genderové politice. Jak stojí ve vyjádření poroty, „[p]rakticky všechny pokusy o historizaci umění východní Evropy odkazují na její dílo a prakticky všechny debaty o konstrukci genderu se odehrávají v kontextu toho, co vytvořila a formovala.“

Bojana Pejić spolu s recipientkami kurátorského grantu 2022: Oksana Briukhovetska, Alina Șerban a Antonina Stebur. Foto: Nada Žgank, Facebook Igor Zabel Association for Culture and Theory

Cena Igora Zabela pro kulturu a teorii oceňuje od roku 2008 výjimečné úspěchy mezinárodních kurátorů*ek, historiků*ček umění, teoretiků*ček nebo kritiků*ček, jejichž práce podporuje, rozvíjí či zkoumá vizuální umění a kulturu ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Každé dva roky ji uděluje Asociace Igora Zabela sídlící v Lublani ve spolupráci s vídeňskou nadací ERSTE. V minulosti cenu obdrželi mimo jiné polský historik umění Piotr Piotrowski, ruská kurátorka Ekaterina Degot nebo kurátorka a ředitelka varšavské MoMA Joanna Mytkowska. O vítězi*ce rozhoduje tříčlenná porota, v níž v letošním roce zasedli Marta Dziewańska, filozofka a kurátorka působící v Bernu, umělec tvořící v Berlíně a Amsterdamu Ahmet Öğüt a český historik umění a kurátor Tomáš Pospiszyl. Kromě hlavní ceny v hodnotě 40 000 eur uděluje porota také grantovou podporu ve výši 12 000 eur třem autorům či autorkám konkrétních chystaných či probíhajících projektů. Tu letos obdržely ukrajinská umělkyně a kurátorka žijící v USA Oksana Briukhovetska; rumunská historička umění, kurátorka a editorka Alina Șerban; a Antonina Stebur, běloruská kurátorka a badatelka působící v Polsku a Německu. Slavnostní předání cen proběhlo v pátek 18. listopadu v lublaňské Cukrarna Gallery.