Protesty proti novému Guggenheimovu muzeu sílí 

Guggenheimova nadace v New Yorku byla jednou z prvních institucí, které realizovaly plány na rozšíření poboček svých muzeí po celém světě. Sídlo Guggenheimova muzea v Bilbau, vystavené v roce 1997 podle návrhu Franka Gehryho, oživilo tehdy zanedbané postindustriální město natolik, že inspirovalo vznik termínu „Bilbao efekt“. V roce 2023 navštívilo muzeum ve městě s necelými 400 000 stálými obyvateli více než 1 300 000 návštěvníků, z velké většiny zahraničních. Podle oficiální tiskové zprávy instituce zajišťují aktivity spojené s muzejním provozem přes 13 000 pracovních míst a zásadním způsobem se podílí na ekonomickém rozvoji regionu. Na druhou stranu, rekordní počty návštěvníků představují v posledních letech pro celé Španělsko hrozbu overturismu, proti kterému se místní obyvatelstvo ostře vymezuje.

Projekt rozšíření Guggenheimova muzea v Bilbau do nedaleké přírodní rezervace Urdaibai byl představen už v roce 2008 a sestává ze dvou částí: jedna by měla být vybudovaná ve městě Guernica, druhá potom přímo v srdci biosférické rezervace Urdaibai. Podle organizace UNESCO, na jejíž seznam památek byla tato oblast zapsána roku 1984, se jedná o prostředí s rozmanitou vegetací poskytující útočiště řadě specifických živočišných druhů. Nachází se zde také archeologická naleziště.

Kritika proti plánované výstavbě zejména v posledních měsících sílí jak mezi místními obyvateli, tak také lokálními i světovými environmentálními organizacemi. Španělská pobočka Greenpeace rovnou zažalovala vládu za to, že stavbu v Urdaibai povolila, protože tato oblast patří do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 a jejím ohrožením dochází k porušení evropské legislativy. Světový fond na ochranu přírody publikoval letos v červnu výzvu, podepsanou také organizacemi Greenpeace, Přátelé přírody, španělskou environmentální konfederací Ecologistas en Acción a Španělskou ornitologickou organizací, aby byl projekt zastaven. Mluvčí Ecologistas en Acción Diego Ortuzar v rozhovoru pro The Guardian vyzdvihuje fakt, že plánovaný počet návštěvníků téměř třikrát převyšuje současnou populaci oblasti. „To by mohlo celou oblast zničit,“ říká. „Pokud bude Guggenheim postaven, biosférická rezervace v podstatě zmizí. Území přestane fungovat jako chráněná krajinná oblast a stane se něčím jiným: budou tam silnice, auta a hotely.“

Mozaika na zdi města Guernica podle malby Pabla Picassa Guernica (1937). Obraz připomínal masivní bombardování nacistickým letectvec Luftwaffe z dubna 1937, při něžm bylo město prakticky srovnáno se zemí. Aktuálně se nachází v Museo Reina Sofia v madridu.Zdroj: Wikimedia Commons.

Podle deníku The Times se vedení Guggenheimova muzea již v lednu tohoto roku vyjádřilo, že v příštích dvou letech nebude učiněn žádný nezvratný krok a finální rozhodnutí se zatím nechystá. Generální ředitel instituce Juan Ignatio Vidarte také zdůraznil, že nové muzeum by mělo přispět k oživení místní ekonomiky. Server Artnet zveřejnil prohlášení, ve kterém muzeum projekt nepříliš konkrétně popisuje jako „projekt úzce provázaný s okolím, kde se snoubí umění, kultura a příroda“ a který se bude „angažovat ve prospěch životního prostředí a budoucnosti regionu ve všech jeho kulturních, ekonomických, sociálních a environmentálních dimenzích“. Muzeum zároveň uvedlo, že návštěvnost nového komplexu budov by neměla přesáhnout limit 150 000 lidí během jednoho roku, čímž chce zabránit právě zmiňovanému masovému turismu. K ochraně ekosystému oblasti by mělo přispět také to, že Guernica bude plnit roli přístupového bodu, z něhož bude návštěvnictvo moct dále pokračovat pěšky, na kole, nově zbudovanou vlakovou tratí nebo elektrifikovanou kyvadlovou dopravou. Jak píše deník El Correo, baskická vláda počítá také s propojením Guggenheimova muzea s Bilbaem prostřednictvím nově zbudovaného silničního tunelu.

Joserra Díez, mluvčí platformy Guggenheim Urdabai Stop, která koordinuje protesty proti nové výstavbě, vidí hlavní problém v tom, že záměr nestojí na výsledku žádné podrobné analýzy či programu. „Je to prostě něco, co se objevilo kvůli hladu lidí z Guggenheimovy nadace v Bilbau, kteří stojí o rozšíření svého úspěšného muzejního projektu.“

Foto: Guernica z leteckého pohledu. Zdroj: Wikimedia Commons.