Izraelské nálety v Libanonu ohrožují antické památky

Letitý konflikt mezi Izraelem a teroristickou organizací Hizballáh, která ovládá také část libanonské veřejné správy, se vyostřil v průběhu loňského října, kdy Hizballáh jako výraz podpory s palestinským hnutím Hamás začal ostřelovat sever Izraele. Letos v září potom Izrael reagoval odpálením vysílaček a pagerů patřícím příslušníkům Hizballáhu. Následně vyslal na jih Libanonu pozemní jednotky a odstartoval sérii náletů, které cílí na oblasti, kde sídlí představitelé Hizballáhu – kromě jižního pohraničí země také na předměstí Bejrútu, v Tripolisu nebo v údolí Bikáa. Právě v této oblasti na severovýchodě země se v původně fénickém městě Baalbek nachází chrámový komplex, vybudovaný mezi 1. až 3. stoletím, čítající čtyři chrámy (zasvěcené Jupiterovi, Bakchovi, Venuši a Merkurovi) a Odeon. Podle organizace UNESCO, na jejíž seznam památek byl komplex zapsán v roce 1984, se jedná o jedny z vůbec nejrozsáhlejších a nejlépe dochovaných staveb římské imperiální architektury.

Během minulého víkendu se Baalbek stal terčem izraelských náletů, přičemž rakety, podle vyjádření starosty města, dopadly jen 500 metrů od Bakchova chrámu. Libanonský ministr kultury Mohammad Mortada potom pro deník New Arab uvedl, že památky v tuto chvíli nejsou poškozené, ale poukázal na nutnost mezinárodní akce, díky které bude možné předejít dalším útokům. „Podívejte se, co se stalo v Gaze,“ prohlásil Mortada, „řekli jsme OSN: ‚Pokud nemůžete zabránit útokům vůči civilistům, dobře, ale alespoň zajistěte, aby byly ochráněny naše starověké stavby.‘“

Pohled na komplex v Baalbeku (1.–3. st.n.l.) kolem roku 1900. Zdroj všech fotografií: Wikimedia Commons.

Jak uvádí BBC, za poslední tři týdny bylo podle místních zdrojů v Libanonu zabito přes 1400 lidí a 1,2 milionu bylo donuceno opustit svoje obydlí. Libanon se tak podle všeho dostává na pokraj humanitární katastrofy. OSN i Evropská komise sledují dění v zemi a pracují s plánem zintenzivněné humanitární pomoci, nicméně určitá laxnost ze strany mezinárodních aktérů v případě ohrožení kulturního dědictví Libanonu je alarmující.

Starověké památky se v posledních letech staly opakovaně terčem ozbrojených konfliktů na Blízkém východě – ať už se jedná o Buddhy z Bámjánu zničené Tálibánem v Afghánistánu, syrské město Palmýra napadené Islámským státem, nebo irácký Mosul, jehož klíčové historické stavby byly také zničeny působením Islámského státu. V těchto případech byly akty destrukce ze strany UNESCO razantně odsouzeny jako válečné zločiny. K přímému ohrožení libanonských starověkých památek izraelským bombardováním – kromě zmíněného Baalbeku se v blízkosti cílů izraelských náletů nachází také starověká města Byblos nebo Sidon – však zatím mezinárodní činitelé mlčí. Turecký deník Türkiye Today v této souvislosti poukazuje na „dvojí metr“, se kterým západní mocnosti přistupují k ochraně světového kulturního dědictví: „Když jsou kulturní památky ničené skupinami jako Islámský stát nebo Tálibán, západní vlády a organizace reagují odsouzením a označují destrukci za součást širší ideologické války. Když je však podobné ničení spojeno s izraelskými nálety proti Hizballáhu, reakce je zdrženlivá.“