Drawing Now

Vídeňská Albertina nabízí výstavu prezentující rozmanité podoby současné světové kresby. Představuje na ní mimo jiné tvorbu rumunského umělce Dana Perjovschiho.

Otázky dokončenosti a návrhu, dvojrozměrnosti a plastičnosti, plochy a prostoru v sálech Albertiny náhle zcela zapadají. Perjovschi ostatně ony otázky uměleckého žánru ironicky nastoluje v jemném vtipu: „Ty jsi moje skica!“ říká malba opovržlivě kresbě na stěně uvnitř Albertiny a kresba smečuje: „A ty jsi moje slepá ulička!“

Zmíněné konfliktní pole žánrovosti je však pouze jedním z mnoha, jež se před námi na výstavě otevírají. Vystavujících umělců je 35. Jejich přístupy se extrémně různí, od trojrozměrných, až sochařských prací Moniky Grzymala k vysilujícím gestům na mapách Constantina Lusera či drobným intimním kvašům velikosti poštovní obálky Michaëla Borremanse. Hranice osobního kreslířského rukopisu je setřena ve společných dílech Michy Payer a Martina Gabriela; pro ně je vztah řemeslné práce a technické reprodukce tematizovaný v sériích opakovaných předmětů a jejich opakujícího se zobrazení. Jejich tvorba, v níž se často používají náměty natura morta, silně připomíná práce jednoho z českých kreslířů, Michala Vavrečky (Docela pravděpodobný model, 2007). Snaha fotograficky zachytit akčně lichou scénu prostřednictvím barevných tužek ve velkých formátech, aby zároveň zůstal patrný aspekt brilantní řemeslnosti, spojuje rakouské umělce s českým výtvarníkem stejné generace.

Ačkoliv se mezi Rakušany objevuje kritika anglického názvu, dává tento název smysl, neboť Albertina programově a proklamovaně navazuje na výstavu Drawing Now uspořádanou před 40 lety v MoMA v New Yorku. V tomto případě tedy nejde ani tak o anglicismus, jenž patriotické části Rakušanů tolik vadí, jako o nabídku nejen přehledu současné kreslířské scény, ale také možnosti komparace s newyorskou výstavou Drawing Now 1955-1975 z ledna roku 1976, jejíž kurátorkou byla Bernice Rose.

Jednoduché nástěnné kresby Dana Perjovschiho jsou ostře vypointovanými minidramaty a komentáři k současnému dění, jejichž forma opisuje vlastní obsah a svou syrovostí evokuje arte povera či postpunkovou tvorbu Jonathana Meese. „Viel Euro, wenig Vision“ („Více eura, méně vizí“), poznamenává Perjovschi například k Songfestu, jímž díky Conchitě Wurst žila doslova celá Vídeň, či slovo „Kunst“ poupravuje na Koons (v narážce na Jeffa Koonse) apod. Perjovschiho schopnost dvojsmyslu, pointy načrtnuté křídou nebo černým značkovačem, dávají tušit, jak dalece je vlastně kresba demokratizovaným médiem; je zapotřebí pouze tužky a myšlenky.

Víc než obyčejnou tužku nepotřebuje ani Paul Noble. Se svými velkoformátovými pracemi reprezentuje jiný úhel pohledu na problematiku kresby. V precizně detailních dílech načrtává tento Brit své vize měst, v jejichž útrobách se hemží množství bytostí. Život monumentu je však také to jediné, co v těchto vylidněných „Wimmelbildern“ (hemživé obrazy) existuje. V kontrastu s Perjovschiho aktuálními poznámkami jsou vznešené mytologické scenérie absolutně odtržené od reality našeho světa. Ale výstava kurátorky Elsy Lahner nepředstavuje tisíciletý fenomén kresby v povrchních kontrastních pozicích. Nabízí poklidnou prohlídku jednotlivých vrstev pomyslného dolu kresby, jež se navzájem kříží, prolínají a ovlivňují, přičemž od časů, kdy byly „horniny“ kresby ještě žhavé, uplynulo už mnoho let. A jako je ortoklas či biotit součástí žuly, tak se nám ve vídeňské výstavě zjevují pradávné prvky kresby v celistvosti žánru, který sám sebe přesahuje, neboť limity, kterými jsme jej obdařili, jsou příliš formální, příliš nelidské.

____________________________________________________________

Drawing Now 2015 / kurátorka: Elsy Lahner / Albertina / Vídeň / 29. 5. – 11.10. 2015

Zúčastnění umělci a umělkyně:

Tomma Abts, Silvia Bächli, Anna Barriball, Marc Bauer, Michael Borremans, Andrea Bowers, Olga Chernysheva, Amy Cutler, Tacita Dean, Sonja Gangl, Nikolaus Gansterer, Monika Grzymala, Toba Khedoori, Los Carpinteros, Constantin Luser, Lotte Lyon, Julie Mehretu, Aleksandra Mir, Muntean/Rosenblum, Paul Noble, Jockum Nordström, Micha Payer + Martin Gabriel, Fritz Panzer, Dan Perjovschi, Chloe Piene, Rainer Prohaska, Robin Rhode, Mithu Sen, David Shrigley, Paul Sietsema, Tatiana Trouve, lgnacio Uriarte, Marcel van Eeden, Erik van Lieshout, Sandra Vasquez de la Horra, Jorinde Voigt

____________________________________________________________

foto: archiv Albertiny

Tomáš Kubart | Narozen 1986, je interním doktorandem oboru Teorie a dějiny divadla, filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě MU v Brně. Od roku 2011 pravidelně přispívá na Artalk, v letech 2008–2013 psal pro Rozrazil Online a Kulturní noviny, spolupracoval s nakladatelstvím Větrné mlýny. Od prosince 2015 píše pro německý magazín Jitte. Zabývá se průniky výtvarného a divadelního umění, různými formami happeningu, performance, scores či eventů a současnou českou i světovou scénografií, malbou a konceptuálním uměním.