Irsko zavádí trvalý základní umělecký příjem

Irsko bylo jednou z prvních zemí, které po pandemii covidu-19 zavedly pilotní program základního příjmu pro umělce a umělkyně (Basic Income for the Arts, BIA). Cílem bylo pomoci tvůrcům a tvůrkyním, kteří přišli o příjmy v důsledku uzavření kulturních institucí a zrušení veřejných akcí. Od roku 2022 dostávalo 2 000 vybraných umělců a umělkyň týdenní příspěvek 325 eur, tedy zhruba 31 800 Kč měsíčně. Do projektu se tehdy přihlásilo přes 9 000 zájemců a zájemkyň – z nich bylo 8 200 uznáno jako profesionální kulturní pracovníci a pracovnice, ale finanční podporu získala jen čtvrtina z nich. Dalších 1 000 osob bylo zařazeno do kontrolní skupiny, která byla sledována, avšak bez vyplácených dávek, informoval web ARTnews.

V říjnu 2025 vláda oznámila, že od roku 2026 se program stane trvalou součástí irské kulturní politiky. Nové přihlášky se otevřou v září 2026, přičemž přesná kritéria způsobilosti budou teprve zveřejněna. Program má rozpočet zhruba 25 milionů eur ročně a vláda nevylučuje jeho rozšíření, pokud bude k dispozici více prostředků.

Rozhodnutí padlo na základě nezávislé studie britské společnosti Alma Economics, podle níž tříletý pilotní projekt stál přibližně 72 milionů eur, ale přinesl ekonomické přínosy ve výši téměř 80 milionů eur. Studie zjistila, že příjmy z umělecké činnosti účastníků a účastnic vzrostly v průměru o více než 500 eur měsíčně, zatímco příjmy z neumělecké práce poklesly o 280 eur. Příjemci a příjemkyně také čerpali o 100 eur měsíčně méně ze sociálních dávek. Podle odhadů by trvalý rozšířený program mohl zvýšit množství umělecké tvorby o 22 % a současně snížit průměrné ceny umění pro veřejnost o 9 až 25 %.

„Tato investice do irských umělců a umělkyň přináší okamžitý pozitivní dopad nejen kulturnímu sektoru, ale i celé ekonomice,“ uvedl ministr kultury, komunikace a sportu Patrick O’Donovan.

Obdobné experimenty

Podle zprávy měl program výrazný dopad i na psychickou pohodu účastníků. Mnozí uvedli, že jsou méně vystresovaní z finančních problémů a mohou více soustředit energii na tvorbu – průměrně o čtyři hodiny týdně navíc. Celková produktivita umělců se tím podle výzkumu zvýšila. Na každé veřejné euro investované do programu připadl společenský přínos v hodnotě 1,39 eura.

Podpora veřejnosti zůstává mimořádně vysoká. V říjnu zveřejněný vládní průzkum ukázal, že 97 % dotázaných program podporuje. O způsobu výběru příjemců a příjemkyň se však názory liší – 47 % respondentů a respondentek se vyslovilo pro výběr podle ekonomické potřebnosti, 37,5 % pro výběr na základě uměleckých zásluh a 14 % pro losování.

Zavedení základního příjmu pro umělce a umělkyně je ojedinělým krokem i v mezinárodním kontextu. Řada obdobných experimentů – například ve Finsku – skončila po pilotní fázi bez pokračování. Výjimkou je Aljašský fond, který od roku 1982 každoročně vyplácí dividendy všem obyvatelům a obyvatelkám amerického státu, ovšem v mnohem nižších částkách, které nestačí k pokrytí základních potřeb.

Široká společenská podpora

Irsko dokázalo tento trend zvrátit především díky široké společenské podpoře, která vznikla během pandemie, kdy byla hodnota umění a kultury pro veřejný život mimořádně zřetelná. Program se tak stal symbolem uznání umělecké práce jako plnohodnotné formy zaměstnání, popisuje server The Conversation.

Někteří kritici a kritičky ovšem upozorňují, že současný počet 2 000 příjemců a příjemkyň je stále velmi nízký vzhledem k počtu žadatelů a žadatelek. I přes možné rozšíření na 2 200 osob zůstane podpora dostupná jen menšině umělecké komunity. Otevřená je i otázka, zda by podobný model neměl být rozšířen i na jiné ohrožené profese.

Podle zastánců a zastánkyň univerzálního základního příjmu jde o první důkaz, že model může fungovat v praxi. „Jak ukázal pilot, základní příjem funguje a lidé ho potřebují, aby čelili sociálním, ekonomickým i ekologickým krizím současnosti,“ uvedla v prohlášení síť UBI Lab Network, která volá po rozšíření podobných programů na celonárodní úroveň, informuje ARTnews.

Foto: Unsplash