
Stupňuje se kritika Benátského bienále za účast Ruska i Izraele
2. 4. 2026Zprávy
Spolu s blížící se vernisáží Benátského bienále houstne i atmosféra na politické úrovni. Mezinárodní scéna stupňuje kritiku směřující na účast Ruska a také prezentace Izraele vyvolává stále silnější kontroverze. Téměř 200 vystavujících podepsalo výzvu iniciativy ANGA.
Ukrajinští úředníci znovu kritizují oficiální účast Ruska na 61. edici benátského Bienále současného umění. Rusko totiž 24. března zaútočilo na ukrajinský Lvov a poškodilo přitom františkánský – na Ukrajině známý jako bernardýnský – klášter ze 17. století. Historické centrum města společně s jeho barokními památkami se přitom od 90. let minulého století nachází na seznamu Památek světového dědictví UNESCO a od roku 2023 na Seznamu světového dědictví v ohrožení, popisuje server ARTnews.
Komplex, jehož součástí je kostel svatého Ondřeje, byl zasažen během jednoho z největších vzdušných náletů, které ruská armáda provedla od začátku velké invaze na Ukrajinu, a to těsně před zahájením velikonočních svátků. Během nich bylo zraněno nejméně 13 civilistů. Představitelé lvovského městského úřadu popsali škodu jako „enormní”, přičemž ruské drony nejvýrazněji zasáhly rezidenční část historického komplexu, zmiňuje deník The New Voice of Ukraine.
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO ve svém vyjádření k útoku připomnělo, že jde o zásadní porušení Haagské úmluvy z roku 1954 a Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972. Přičemž podle oficiálních statistik organizace Rusko od 9. května 2022 poškodilo dohromady 127 ukrajinských památek, včetně 11 muzeí, 54 náboženských budov a 15 monumentů. Například ruští vojáci měli v obléhaném Mariupolu ukrást přes 2000 kulturních artefaktů z tří místních kulturních institucí, popisuje ARTnews.
Poškození františkánského komplexu nastalo v době, kdy se na konto bienále spustila mezinárodní kritika ohledně ruské účasti. Ruský pavilon poprvé od vypuknutí plné invaze bude prezentovat projekt, který je navíc úzce napojený na představitele Kremlu. Za prezentaci Ruska mán být zodpovědná Anastázie Karneeva, tedy dcera vysoce postaveného ruského úředníka Nikolaje Volobujeva, který bývalý zástupce ředitele vojenského konglomerátu Rostec, jednoho z největších výrobce zbraní. V minulost Volobujev vykonával také funkci generála Federální služby bezpečnosti (FSB). Expozici v benátském pavilonu zajišťuje instituce Smart Art, v jejímž vedení stojí zakladatelky a dlouholeté přítelkyně: zmíněná Anatázie Karneeva a Ekaterina Lavrova, tedy dcera ministra zahraničí ruské federace. Součástí výstavy má být navíc i nacionalistická skupina Toloka, informuje web The Art Newspaper. O reakcích z uměleckého světa jsme psali v textu zde.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha se již proti ruské účasti na bienále vymezil prohlášením, ve kterém připomněl oběti Ruska z kulturního sektoru. Po dronovém útoku na klášter na svém účtu na síti X napsal: „Neodvracejte zrak, @la_Biennale. Tohle je ošklivá tvář barbarského Ruska - zničilo památku světového dědictví UNESCO v chráněném centru Lvova. Tohle je barbarství, které si přejete normalizovat na bienále. Vzchopte se!” Na Sybihovu kritiku navázal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Íránské drony Šáhid zmodernizované Ruskem dopadají na kostel ve Lvově. Je to absolutně pervezní a jenom někomu jako Putinovi by to mohlo přijít sympatické,” zmínil ve svém komentáři podle ARTnews.
Rusko není jedinou zemí vystupující jako agresor na mezinárodním poli, proti jejíž účasti na bienále se ozývá kritika. V říjnu 2025 uskupení ANGA (Art Not Genocide Alliance) vydalo otevřený dopis apelující na bojkot izraelského pavilonu, který k 1. dubnu podepsalo 198 účastníků a účastnic letošní edice. Mezi nimi najdeme i tým československé prezentace: Petera Sita, Jakuba Jansu, Alex Selmeci a Tomáše Kocka Jusko. V podobném duchu, v jakém ukrajinský ministr zahraničí Sybiha hovořil o vraždění umělců a umělkyň, novinářů a novinářek a systematickém poškozování ukrajinského kulturního dědictví ze strany Ruska, píší autoři a autorky dopisu o decimaci palestinské kultury Izraelem. „Spoluvina bienále na záměrné destrukci palestinského života musí skončit. Na žádného umělce či umělkyni anebo kulturního pracovníka či pracovnici by neměl být kladen nárok, aby sdíleli platformu s genocidní zemí,” stojí v dopise. Detailněji jsme psali o ANGA protestu již dříve. Zdá se, že letošní Benátské bienále bude politicky nabité i přes to, že vedení ústy Pietrangela Buttafuoco hlásá, že politika do nejstarší přehlídky současného umění na světě nepatří.
Titulní foto: Jens Schwan, Unsplash.
Julia Pátá | Autorka je kulturní publicistka a absolventka magisterské žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Věnuje se hlavně filmu a hudbě, zajímá se také o sociální témata.









