Prado plánuje regulaci počtu návštěvníků

Ředitel muzea Prado Miguel Falomir oznámil, že instituce pracuje na plánu, jehož cílem je kontrola návštěvnosti a zvýšení kvality návštěvnické zkušenosti. Podle jeho slov muzeum „nepotřebuje ani jednoho návštěvníka navíc“. Prado se tak řadí mezi přední světové kulturní instituce, které přehodnocují dosavadní strategie založené na růstu návštěvnosti.

„Návštěva Prada nemůže připomínat cestu metrem v dopravní špičce,“ uvedl Falomir minulý týden v rozhovoru pro španělský deník El País. Zároveň připomněl, že španělská muzea se dosud vyhýbala zavádění explicitních limitů na počet návštěvníků. Cílem současných úvah je podle něj nalézt rovnováhu mezi zpřístupňováním národního kulturního dědictví a zajištěním smysluplné a komfortní návštěvy.

Přetlak u nejslavnějších děl

Podle aktuálních údajů navštíví prostory Prada přibližně 3,5 milionu lidí ročně, čímž se muzeum řadí mezi patnáct nejnavštěvovanějších institucí svého druhu na světě, sděluje web ArtNews. Přestože Falomir připustil, že Prado zatím není paralyzováno vlastní popularitou, upozornil na rostoucí tlak způsobený koncentrací návštěvníků v okolí nejslavnějších děl – zejména obrazu Las Meninas (Dvorní dámy) Diega Velázqueze a triptychu Zahrada pozemských rozkoší Hieronyma Bosche. „Muzeum nelze hodnotit podle počtu návštěvníků,“ zdůraznil Falomir, „kvalita návštěvy je důležitější než kvantita.“

Prado zatím konkrétní limity nestanovilo. Vedení muzea však zvažuje řadu dílčích opatření, včetně optimalizace vstupů, omezení velikosti organizovaných skupin či důslednějšího vymáhání zákazu fotografování v expozicích. Tyto kroky mají přispět k plynulejšímu pohybu návštěvnictva a snížit přetížení vybraných sálů.

Součástí plánů je také lepší využití stávajících prostor a budoucí rozšíření muzea. Od roku 2028 by mělo Prado získat dalších 2500 metrů čtverečních výstavních ploch otevřením Sálu království, který vzniká podle návrhu architektů Normana Fostera a Carlose Rubia v blízkosti muzea Casón del Buen Retiro, píše El País.

Zároveň se muzeum snaží oslovit širší domácí publikum. Přibližně 76 procent návštěvníků tvoří zahraniční turisté a turistky, přesto je Prado institucí, kterou dlouhodobě navštěvuje nejvíce španělských občanů a občanek. K jejich přilákání by měl mimo jiné sloužit nový program „Prado v noci“, bezplatné večerní otevření muzea jednou měsíčně. Vstupy zdarma – včetně odpoledního volného vstupu – aktuálně tvoří přibližně 45 procent všech návštěv.

Hieronymus Bosch: Zahrada pozemských rozkoší, střední panel, 1503–1504, Museo del Prado. Zdroj: Wikimedia Commons. 

Směrem k udržitelnosti

Diskuse o regulaci návštěvnosti se neomezuje pouze na Prado. Řada významných evropských institucí a památek v posledních letech ustupuje od strategie neomezeného růstu. Kromě Louvru zavedly denní limity také archeologické areály v Pompejích a athénská Akropole, popisuje server Artnet. Trend naznačuje širší posun v uvažování o roli kulturních institucí, kde se důraz přesouvá od maximálních čísel k udržitelnosti a kvalitě zážitku.

Podobné problémy řeší i pařížský Louvre, nejnavštěvovanější muzeum světa, které se s důsledky masové návštěvnosti potýká dlouhodobě, informuje britský deník The Guardian. Ředitelka Louvru Laurence des Cars loni v interním memorandu upozornila, že návštěva muzea se pro mnoho lidí stává „fyzicky vyčerpávajícím zážitkem“. Poukázala přitom na nedostatek prostoru k odpočinku, kapacitně nevyhovující gastronomické a hygienické zázemí i nefunkční orientační systém. Podle jejího vyjádření již infrastruktura muzea neodpovídá současné intenzitě provozu.

V reakci na tyto problémy Louvre od roku 2022 omezuje denní počet návštěvníků na přibližně 30 tisíc osob, zavádí časové vstupy do nejvytíženějších sálů a pracuje s povinným předprodejem vstupenek. Součástí opatření je rovněž diferenciace cen, včetně vyššího vstupného pro návštěvníky ze zemí mimo Evropskou unii. Zkušenost Louvru dnes slouží jako referenční bod pro další velká muzea, včetně Prada, která se snaží předejít situaci, kdy popularita instituce začne ohrožovat fungování instituce: zaměstnancům se vlivem davů návštěvnictva zhoršují pracovní podmínky, ale platy nerostou – a v neposlední řadě mohou utrpět i samotná vystavená díla.