Rusko chce opět vystavovat na Benátském bienále

Mezi účastnickými zeměmi 61. edice benátské přehlídky současného výtvarného umění Benátské bienále se opět objevilo Rusko. Návrat země, která před čtyřmi lety zahájila plnou invazi na Ukrajinu, vyvolal mezinárodní kritiku ze strany četných osobností kulturní diplomacie, ale i uměleckých a evropských institucí. Evropská komise hrozí bienále odebráním dotací sponzorujících událost a na konto znovuotevření ruského pavilonu vznikají otevřené dopisy dovolávající se jeho zrušení. Mezitím vedení přehlídky hovoří o ruské účasti jako o projevu potírání cenzury a apolitické svobody uměleckého vyjádření, popisuje server The Art Newspaper.

Ruský pavilon letos bude zaštiťovat projekt, kterého se má zúčastnit 38 osobností uměleckého světa pocházejících nejen z Ruska. Kurátoři zvukového díla s názvem The Tree Is Rooted in the Sky inspirovaným myšlenkami francouzské filozofky Simone Weil hovoří o počinu jako o „hudebním festivalu“, který se bude konat před oficiálním zahájením bienále. Ten má kombinovat prvky ruského folkloru, zastupovaného například nacionalistickým ansámblem Toloka, mimo jiné s africkými nebo latinskoamerickými hudebními tradicemi. Výstup bude později promítnutý během přehlídky. Zadavatelkou projektu je Anastázie Karneeva – dcera Nikolaje Volobueva, seniorního zaměstnance ve výkonné pozici v ruském vojenském konglomerátu Rostec a bývalého generála ruské Federální služby bezpečnosti, informuje The Art Newspaper.

Někdejší ministr kultury a současný zástupce ruského prezidenta pro mezinárodní spolupráci v oblasti kultury Michail Švydkoj projekt popisuje jako „vícejazyčnou polyfonii kultur“, které nejsou periferií Západu. Podle něj je ruská přítomnost na letošním vydání Benátského bienále potvrzením ruského „práva na sebevyjádření“. V e-mailové korespondenci se serverem ARTnews tvrdil, že Rusko bienále nikdy neopustilo, a tudíž není důvod prohlašovat, že se Rusko někam vrátilo.

Vedení přehlídky skutečně ruskou účast na bienále nikdy oficiálně nezakázalo a podle vedoucí tiskového oddělení La Biennale di Venezia Cristiany Costanzo nemá v moci výběr vystavujících zemí – ty se o tom rozhodují samostatně, vyplývá z korespondence s ARTnews. Krátce po vypuknutí války na Ukrajině umělci Kyril Savčenkov a Aleksandra Šukareva zastupující Rusko svůj projekt stáhli se slovy, že uprostřed tak politicky a emočně nesnesitelného konfliktu „neexistuje místo pro umění“. Dva roky poté se Rusko sice bienále neúčastnilo, svůj pavilon ale poskytlo Bolívii, zřejmě kvůli zájmu o její zásoby lithia, popisoval v té době server The Art Newspaper. Kritici se však ozývají s argumentem, že v případě výslovného nesouhlasu managementu přehlídky s ruskou účastí na bienále by se nenašlo místo pro válečného agresora.

Kampaň Art Not Genocide Alliance s citátem Buttafuoca: „Otevřu všem, nikomu nezavírám“ (dveře). Zdroj: Instagramový účet ANGA

Kritika dalších pavilonů

Navzdory tomu, že italská vláda, v současnosti podporující Ukrajinu v bojích s Ruskem, se formálně postavila proti ruské účasti na bienále, kabinet premiérky Giorgie Meloniové stál za zvolením současného ředitele přehlídky Pietrangela Buttafuocy, sděluje deník The Guardian. Pravicový novinář, blízký přítel Meloniové a zároveň podporovatel její strany Bratři Itálie, který svůj post zastává od března 2024, sdělil italským médiím, že bienále jsou „prostorem pro příměří“, kde umění má větší prioritu než geopolitika, informuje server Politico. Vedle Ruska se Benátského bienále letos zúčastní také Bělorusko, Írán, Spojené státy a Izrael. Právě na konto bojkotu účasti Izraele zaznívá další apel ze strany uskupení Art Not Genocide Alliance (ANGA), který v současnosti podpořilo více než 130 účastníků a účastnic letošní přehlídky. „Pokud izraelský pavilon nebude vyřazen, ANGA povede hnutí k zajištění maximálních reputačních a ekonomických důsledků pro bienále,“ stojí v jeho prohlášení proti zemi, která je v současnosti nejen strůjcem katastrofální humanitární krize v Gaze, ale zároveň podniká rozsáhlé vojenské operace v Íránu po boku Spojených států.

Buttafuocův postoj odporuje tomu, jak na situaci pohlížejí ukrajinští či unijní diplomatičtí představitelé. Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha a ministryně kultury Tetiana Berežná se ve společném nedělním prohlášení vymezili vůči rozhodnutí bienále jako případu „whitewashingu výtvarného umění“. „Rusko zahájilo systematickou válku vůči ukrajinské kultuře, identitě a historické paměti,“ stojí v prohlášení. A oba politici dodali, že země má zároveň na svědomí vraždu 346 umělců a umělkyň, 132 ukrajinských a zahraničních novinářů a novinářek, zničení či poškození 1700 kulturních památek a krádež více než 35 tisíc muzejních exponátů, popisuje The Guardian.

Veřejná prohlášení přichází i ze strany Evropské komise, která hovořila o tom, že přítomnost Ruska na Benátském bienále odporuje kolektivnímu postupu unijních zemí vůči ruské agresi na Ukrajině. Ve stejném textu výkonná místopředsedkyně Henna Virkkunen a komisař pro mezigenerační spravedlnost, mládež, kulturu a sport bienále pohrozili odebráním evropské dotace financující přehlídku. Vedle toho skupina kulturních ministrů a ministryň z 22 zemí ve společném dopise vyzvala Benátské bienále k přehodnocení letošního začlenění Ruska. Jméno českého ministra Klempíře mezi nimi však není.

Pussy Riot vzkazují La Biennale di Venezia: Očekávejte odpor! Zdroj: Facebook PussyRiot

Kultura jako „měkká síla“

Oficiální apel na stažení Ruska doprovází i neformální hlasy ze strany aktivistických či disidentských skupin. Petice s názvem Stop the Normalization of War Crimes through Art vydaná uskupením Arts Against Aggression International Movement čítá nyní více než šest tisíc podpisů. Signatáři vyzývají bienále zejména k tomu, aby konalo v souladu s etickými zásadami, k nimž se zavázalo v prvním roce války.

Jednou ze signatářek petice je Naděžda Tolokonnikovová, členka ruské femi-punkové aktivistické skupiny Pussy Riot, která je v Rusku od minulého roku oficiálně vedená jako „extremistická organizace“. Minulý čtvrtek kolektiv zveřejnil na sociálních sítích Instagram a X příspěvek, v němž označuje ruskou účast na bienále jako vážnou bezpečnostní hrozbu pro Evropu, a slibuje reakci. V něm popisuje také to, jak ruská vláda využívá kulturu jako „měkkou sílu“ či extenzi její opresivní zahraniční politiky. V e-mailové konverzaci se serverem Hyperallergic, ve které kritizovala Buttafuoca, projevila Tolokonnikovová lítost nad tím, že o současném dění v Evropě rozhodují „neofašisté, kteří otevřeně podporují Vladimira Putina“.