Magdalena Jetelová: „Čas budoucí pokračuje v čase minulém“

Výstava Magdaleny Jetelové v Galerii Závodný se z několika úhlů pohledu zabývá pomíjivostí, bořením stereotypů, odkazem a zanecháním nesmazatelné stopy.

Autorka patří k významným osobnostem české i zahraniční výtvarné scény. Již jako respektovaná umělkyně emigrovala v roce 1985 do Německa a její projekty následně vznikaly takřka po celém světě. Mapovat obsáhlou tvorbu Jetelové by tedy v daném prostoru galerie nebylo nasnadě.

Galerie Závodný si pro každý rok vybírá určitý výstavní koncept, letos zvolila cyklus Slovo ve mně. Jetelová si s naplněním jeho významu velmi dobře rozumí. Co je slovo ve mně, slovo v nás? Důležitost našeho vnímání autorka staví do kontextu společenských otázek a politických změn. Zdůrazňuje přehlíženou minulost míst, kterou se snaží oživit.

V přízemí budovy galerie je rozmístěn cyklus kreseb uhlíky a kouřem, na který volně navazuje site specific instalace v prvním patře. Stěna pokrytá kouřem, která otevírá okno do minulosti, podává stejné poselství jako menší kresby v přízemí. Odkrývá téma, které Jetelová neustále zpracovává, a to boj proti nepravdě a důležitost historické paměti. Vestavěná stěna v galerii jej navíc posouvá do jiné dimenze. Nachází se za ní totiž jakési pietní místo, kde jsou na zdech promítány dva texty, jeden v hebrejštině, druhý v němčině. Společně odkazují ke komplikovaným dějinám, které se zde odehrály. Příhraniční město Mikulov totiž představovalo pro svou polohu vždy důležitý uzel a v minulosti se opakovaně stalo svědkem násilných událostí. Svého času zde existovala jedna z nejvýznamnějších židovských obcí v zemi, sama galerie stojí na místě bývalé původní židovské zástavby. Obec však byla zcela zničena druhou světovou válkou, po jejímž skončení zase došlo k odsunu německého obyvatelstva.

Stěna, kterou nechala Jetelová vestavět, představuje prvek, který zaujme na první pohled. Tmavé stopy kouře linoucí se po zdi a do něj vepsaný bílý text kontrastují s prostorem atria, kde je umístěna. Trojúhelníkový prostor za ní navozuje tajuplnou atmosféru. Instalace bez nadsázky výstavu ozvláštňuje a dodává jí něco navíc.

Syntézu tradičního a moderního přístupu ke světu zase představuje Atlantický val. Linie bunkrů z druhé světové války, která se vine od Norska až po pobřeží Španělska, byla vybudována proti spojenecké invazi. Historický odkaz polorozpadlých bunkrů je přenesen do přítomnosti pomocí laserové technologie v podobě světelných textů Paula Virilia, rozprostírajících se na jejich povrchu. Magdalena Jetelová si s jeho slovy hraje, vybírá je a znovu přeskládává do nových spojení. Krajinu přetváří na knihu, odkazující k minulosti, kterou navrací, alespoň na chvíli, do přítomnosti. Okamžik vykreslení určitého motivu laserem se objevuje i u foto-tisku židlí. Předimenzované židle v krajině odhalují svobodu ve vnímání, která přetrvává napříč časem.

Výstava Magdaleny Jetelové v Galerii Závodný má jasně daný koncept a téma. Instalace ve sněhobíle vzdušném a minimalistickém prostoru, s průhledy na dominanty Mikulova, podtrhuje zážitek z celé exhibice. Poskytuje volný prostor pro hledání hlubších motivů a vybízí k zamyšlení nad minulostí, bez které by nemohla existovat budoucnost (a naopak).

______________________________________________________________

Magdalena Jetelová / Galerie Závodný / Mikulov / 1. 5. - 14. 6. 2014

______________________________________________________________

foto: archiv Galerie Závodný