Petice proti účasti Izraele na Benátském bienále

„Jakékoliv dílo, které oficiálně reprezentuje stát Izrael, schvaluje jeho genocidní politiku,“ stojí mimo jiné v otevřeném dopise, který jen pár týdnů před začátkem 60. ročníku Benátského bienále publikovalo uskupení ANGA (Art Not Genocide Alliance). Text reaguje na ozbrojený konflikt mezi státem Izrael a hnutím Hamás, během kterého od loňského října podle ministerstva zdravotnictví Gazy dosud zemřelo více než 30 tisíc Palestinců, z toho zhruba 70 % žen a dětí.

ANGA se prezentuje jako „mezinárodní skupina umělců, kurátorů, spisovatelů a kulturních pracovníků, kteří se spojili, aby vyzvali Benátské bienále k vyloučení Izraele“. Dopis přirovnává postup Izraelců ke genocidě, přičemž se odvolává na nedávné rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora pro lidská práva v Haagu. Tribunál po žalobě vznesené ze strany Jihoafrické republiky na konci ledna letošního roku nařídil Izraeli, aby zabránil svým vojákům zabíjet palestinské civilisty a tím předešel genocidě a jejímu podněcování v Pásmu Gazy. K tomu, zda se v tuto chvíli o genocidu jedná, či ne, se ale soud prozatím nevyjádřil a k ukončení války Izrael nevyzval.

Izrael bude na letošním Bienále reprezentovat umělkyně Ruth Patir s projektem nazvaným „Pavilon plodnosti“ (Fertility Pavilion), zpracovávajícím problematiku mateřství v dnešní době. Signatáři dopisu v tomto kontextu poukazují na fakt, že v Pásmu Gazy byl kvůli izraelským útokům civilistům znemožněn přístup ke zdravotní péči, což má za následek mimo jiné to, že palestinské ženy rodí v katastrofálních podmínkách a nedostává se jim adekvátní péče a výživy v těhotenství a po porodu.

Text rovněž otevírá otázku, proč v souvislosti s válkou na Ukrajině v roce 2022 Benátské bienále vydalo oficiální prohlášení odsuzující „jakoukoliv formu spolupráce s těmi, kteří [podporují] takto hrozný akt agrese“, kvůli čemuž následně odmítlo „přítomnost oficiálních delegací, institucí nebo osob napojených v jakémkoli smyslu na ruskou vládu“, zatímco k situaci v Pásmu Gazy mlčí.

Italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano v reakci na výzvu skupiny ANGA účast Izraele na Bienále potvrdil. Samotný otevřený dopis podle deníku The Art Newspaper odsoudil jako „ostudný“, přičemž dodal: „Moje nejhlubší solidarita a blízkost patří státu Izrael, jeho umělcům a všem jeho občanům. Benátské bienále bude vždy prostorem svobody, setkávání a dialogu, nikoli prostorem cenzury a netolerance.“ Vedení Bienále následně uvedlo, že „všechny státy uznané italskou vládou mohou autonomně požádat o oficiální účast“ a že nemůže brát podobné petice a iniciativy v potaz. Rovněž vysvětlilo, že uzavření ruského pavilonu na minulém ročníku přehlídky bylo zapříčiněné rozhodnutím jejího kurátora.

Podobně jako většina evropských zemí, také Itálie Palestinu jako suverénní stát neuznává. V roce 2022 proběhla v rámci 59. ročníku Bienále – mimo národní pavilony – výstava pořádaná americkou galerií Palestine Museum US. Projekt stejné instituce, nazvaný „Foreigners in Their Homeland“ (Cizinci ve vlastní zemi), který měl podle Art News „osvětlit podmínky, jimiž Palestinci trpí, včetně života v apartheidu a checkpointů“, byl pro rok 2024 vedením Bienále odmítnut. Palestinci budou namísto toho na letošním Bienále zastoupeni výstavou fotografií organizace Artists and Allies of Hebron, zachycující mnohovrstevnatou symboliku pěstování olivovníků na palestinském území, která proběhne jako jedna z 30 oficiálních doprovodných akcí programu.

Uzavřený pavilon, Bienále architektury 2023, ocelové rámy, malba a zvuková instalace. Foto: Daniel Hanoch