Šišatá výstava v Galerii NTK

Další ze série výstav věnovaných podobám současné malby v Galerii NTK nese název Shaped Canvas. Lenka Sýkorová popisuje Milana Mikuláštíka jako kurátora, který výstavu pojímá jako svébytné výtvarné médium, a pojmenovává světlé i stinné stránky jeho koncepce.

práce Milana Saláka, v pozadí Evy Škrovinové

Šišatá výstava v Galerii NTK

Hranice obrazové plochy zkoumá výstava Shaped canvas v pražské Galerii NTK. Kurátor Milan Mikuláštík tak navazuje na předchozí projekty, které byly sondou do současné české malby. Na výstavu jako médium pohlíží Milan Mikuláštík skrze fenomén nepravidelného rámu. S tím se setkáváme i v rámci jiných mediálních forem, než by byla jen očekávatelná malba, a tak se zde vedle malířských děl Milana Saláka, Petra Duba a Ivana Voseckého můžeme setkat i s nepravidelnou kresbou Davida Böhma a Jiřího Franty, fotografiemi Radka Brousila, objekty, site specific instalací a fotografií Evy Škrovinové a dokumentací intervence do veřejného prostoru prostřednictvím malby Jana Kalába.

Kurátor tak zkoumá vymezení obrazu v dnešním výtvarném umění. Jak již bylo řečeno, současná malba byla v Galerii NTK již několikrát reflektována, a to vždy s přidanou hodnotou určité institucionální kritiky, ať již kupříkladu v kontextu ženského umění na přehlídce Současná česká malba, kde byly vystaveny jen ženy-malířky, nebo v rámci expozice jako proměnlivého média na výstavě Jedna z možností, kdy se prezentované malby neustále měnily a divák je neměl možnost v celku nikdy zhlédnout. Právě výstava chápaná jako laboratoř, kde je prostor pro pokus a omyl, je pro kurátora osvobozující, protože není tak paralyzován očekáváním jakéhosi statementu, který se u kurátorských projektů typu přehlídek malby předpokládá. Výstava pak může být pojímána jako výtvarné médium sama o sobě a kurátor jako tvůrce, který výběrem děl, jejich zasazením do kontextu a uvedením do galerijního prostoru koncipuje vlastní tvůrčí počin.

zprava práce Davida Böhma a Jiřího Franty a Ivana Voseckého

Právě onen výběr galerie byl klíčový i pro Shaped canvas. Milan Mikuláštík nejprve hledal prostor typu white cube, který by k „jeho šišaté výstavě“ nejvíce ladil. Pak si však uvědomil výzvu jít proti srsti galerii a využít brutální estetiku Galerie NTK ve svůj prospěch. Ona mnohdy až vyčištěná estetika vystavených děl, jejichž styčným momentem je asymetrie, ve spojení s tímto prostorem více vynikla a rozšířila pole významů o překročení média malby ve smyslu vymezení nových možností obrazového prostoru.

Co by se však výstavě dalo vytknout, je jistá koncepční roztříštěnost, kdy je prezentováno široké spektrum děl umělců různých generací od Ivana Voseckého po Evu Škrovinovou, od abstrakce po figuraci, od jednoho obrazu Ivana Voseckého po pětačtyřicet obrazů Milana Saláka. Zahrnuty jsou jak Voseckého a Salákovy postmoderní práce, tak postkonceptuální přístup k malbě u Petra Duba a post-internetové umění Radka Brousila, to vše bez hlubšího vyjasnění v rámci konceptu výstavy. Právě ona roztříštěnost však může být chápána i jako součást kurátorského záměru, kdy je na obrazový prostor pohlíženo z pozice experimentu a forma obrazu je povýšena nad obsah.

práce Radka Brousila

Shaped Canvas / vystavující umělci: Milan Salák, Petr Dub, Eva Škrovinová, Radek Brousil, Jan Kaláb, Jiří Franta a David Böhm, Ivan Vosecký / kurátor výstavy: Milan Mikuláštík / Galerie NTK / Praha / 23. 2. - 16. 4. 2016

Foto: archiv Galerie NTK