Anketa Živá kultura očima příští vlády

Jaká kulturní témata budeme řešit po říjnových volbách? Zákon o veřejnoprávních institucích? Prosazení „statusu umělce“ po vzoru jiných evropských zemí? Budování regionálních kulturních a kreativních center, modernizaci muzeí, galerií a knihoven a nebo větší podporu tvůrčích a studijních stipendií? Jedno, nebo dokonce jedno a půl procenta státního rozpočtu na kulturu? Daňové zvýhodnění mecenášství a sponzoringu? Spolek Skutek se zeptal všech hlavních politických stran, koalic a hnutí na to, jaké jsou jejich priority.

Výsledky podzimních parlamentních voleb rozhodnou mimo jiné o kulturních prioritách státu pro následující čtyři roky. Jejich důležitost navíc vzrůstá poté, co se v důsledku protipandemických opatření obnažily faktické i legislativní nedostatky ve vztazích mezi vládou a pracovníky v kultuře. Pro jednotlivce i kulturní organizace půjde rovněž o období, kdy se kromě záchrany již existující infrastruktury budou vyrovnávat s proměňujícími se sociálními, environmentálními a technologickými podmínkami svého fungování. Spolek Skutek proto oslovil hlavní politické strany a hnutí v zemi s otázkou jejich volebního programu v oblasti kultury. Příští vláda a nově složený parlament se přinejmenším první roky budou potýkat s hospodářským propadem a bezprecedentním státním dluhem. V takové situaci si lze snadno představit, že silnější resorty a další mocenští „aktéři“ odsunou kulturní témata stranou. Nezdá se sice, že by se česká kulturní politika měla vydat např. „maďarskou cestou“, přesto by nás více než kdy jindy mělo zajímat, jak potenciálně volebně úspěšné politické subjekty pohlížejí na společenský význam kultury, úlohu státu v její správě a podpoře, a jaké úkoly v následujících letech vnímají jako nejpodstatnější.

V současné chvíli je víceméně zřejmé, kdo na podzim bude usilovat o naši přízeň. Předvolební průzkumy i politické analýzy naznačují, mezi kterými subjekty patrně dojde k nejdramatičtějším soubojům. Zároveň dopředu nelze vyloučit, že jejich ohniska posune nárůst či pokles preferencí v průběhu předvolebních kampaní. Proto jsme neoslovovali pouze ta uskupení, jejichž postup do sněmovny lze očekávat, ale obrátili se na lídry a lídryně všech politických subjektů, které v březnových či dubnových průzkumech dosáhly alespoň jednoprocentního výsledku. Dotázaní mohli odpovědět sami, nebo o to směli požádat jinou kompetentní osobu. Slíbili jsme, že odpovědi nebudeme redakčně krátit a komentovat. Odpovědi jsou řazeny abecedně dle názvů politických subjektů.

Položené dotazy

1. Jaká témata v oblasti živé kultury považuje vaše politická strana / hnutí / koalice za nejdůležitější pro následující volební období? Pochopitelně lze očekávat, že budoucnost živé kultury ovlivní hospodářská situace po odeznění pandemie covidu-19, proto bychom se rádi zeptali, jaké kroky je podle vás důležité podniknout v živé kultuře, jakým způsobem by se měly promítnout do dalšího fungování divadel, galerií, hudebních scén nebo literárních nakladatelství, ale také do profesního života výkonných umělců a umělkyň a dalších profesí v této oblasti?

2. Budete v případě volebního úspěchu usilovat o správu ministerstva kultury? Pokud ano, kdo a proč je vámi preferovaným kandidátem či kandidátkou na pozici ministra nebo ministryně kultury?

ANO

odpovídal Andrej Babiš, předseda hnutí ANO

1. Česká společnost se musí co nejrychleji vyrovnat s historicky ojedinělým uzavřením kulturních aktivit během epidemie. Kulturní sektor se stal jedním z nejhůře zasažených odvětví s vážnými dopady nejenom z hlediska ekonomického zdraví, ale i kulturně a morálně. Kulturu a umění chápeme jako základ české státnosti a společnosti. Věnujeme maximální energii jejímu obnovení a vytvoření předpokladů pro její další rozvoj. Podle možností státního rozpočtu budeme navyšovat alokaci finančních prostředků v jednotlivých programech, a to jak pro oblast živého umění (včetně regionální sítě galerií, divadel a orchestrů), tak pro oblast památkové péče nebo pro paměťové instituce. Budeme nadále podporovat projekty ve všech oblastech kulturního života v regionech prostřednictvím dotačních programů ministerstva kultury.

Vytvoříme systém podpory pro vznik nových soudobých uměleckých děl a navýšíme programy tvůrčích a studijních stipendií. Pro překonání dopadů krize vytvoříme novou legislativu, umožňující systémové kooperativní financování kulturních aktivit a institucí. Finančně také podpoříme systém slev pro mládež, seniory, sociálně vyloučené a hendikepované spoluobčany. Investujeme do výstavby nových kulturních zařízení pro poskytování veřejných kulturních služeb (koncertních sálů, divadel, knihoven, výstavních síní, muzeí, galerií). Budeme taktéž usilovat o podporu vizuálního umění v rámci veřejných staveb. I nadále budeme pokračovat ve zvyšování odměňování zaměstnanců kulturního sektoru.

2. Kultura má pro nás bezpochyby prioritu hlavně s ohledem na zachování našich tradic a hodnot, ale je předčasné se ptát, koho bychom na tuhle pozici jmenovali. Rádi bychom pokračovali i s obnovou památek, které byly pro mě osobně vždy velmi důležité.

ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ

odpovídal Lubomír Zaorálek, ministr kultury

1. Doba karantén a uzavřených kulturních institucí posílila přirozenou potřebu trávit plnohodnotně volný čas a nechávat se kulturou obohacovat. Coby ČSSD považujeme za důležité, že se nám skrze ministerstvo kultury a vládní programy podařilo udržet kulturní infrastrukturu v této zemi a podpořit lidi, kteří v ní pracují. Podpora směřovala k zaměstnancům i OSVČ z celé řady profesí, malým nakladatelům i příspěvkovým organizacím, které tak nemusely propouštět.

Coby sociální demokraté ale chceme jít ještě dále a postupně odstraňovat regionální i finanční bariéry v přístupu ke kultuře. Díky tomu, že se nám podařilo vyjednat v Národním plánu obnovy přes osm miliard korun pro oblast kultury, bude možné začít konečně budovat regionální kulturní a kreativní centra a modernizovat muzea, galerie a knihovny. Chceme také rozšířit volné vstupy do muzeí a galerií (zejména stálých expozic). Rodiny s dětmi, senioři, studenti i lidé s nízkými příjmy tak budou moci do kulturních institucí, aniž by museli zvažovat, zda si něco takového mohou dovolit.

Na druhou stranu kultura až příliš dlouho trpěla tím, že se nemohla spolehnout na stabilní financování, a byla tak odkázána na mnohdy kolísavé rozpočty. Proto považujeme za zásadní zavedení nejméně jednoho procenta výdajů ze státního rozpočtu na kulturu jako veřejnou službu bez započtení výdajů na církve a náboženské společnosti. Oproti dnešku by to znamenalo navýšení prostředků o zhruba tři miliardy korun. Pandemie koronaviru rovněž ukázala, jak jsou umělci zranitelnou a zákony málo chráněnou skupinou. Budeme chtít připravit a do dvou let legislativně ukotvit status umělce, který osobám činným v oblasti kultury zaručí sociální jistoty, třeba v přístupu ke zdravotní péči, dovolené nebo důchodu.

2. Voliči rozhodnou, kdo ve volbách uspěje a kdo se následně bude podílet na vládě. Myslím, že coby ministr za ČSSD jsem prokázal, že kultura může mít silné politické zastání a že se na svého ministra může spolehnout. Výsledkem je třeba zmíněných 8,15 miliardy korun pro kulturu z Národního plánu obnovy, to je o více než sedm miliard více, než s čím se počítalo na začátku jednání. Sociální demokracie vnímá i sílící postavení kultury v české ekonomice (např. kreativní a kulturní průmysl). Naším cílem je, aby ministerstvo kultury obsluhovalo a spravovalo nejen oblast vysokého umění, neziskové literatury a národních kulturních institucí, ale právě i kulturní a kreativní sektor a další části ziskové kultury. Díky tomu bude taky moci lépe pomáhat v dalších případných krizích.

KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MORAVY

odpovídal Vojtěch Filip, předseda KSČM

1. Nejdůležitější je vytvořit systém dlouhodobé podpory živé kultury tak, aby jednotlivé instituce i pracovníci v kultuře nebyli odkázáni na každoroční handrkování o dotačních titulech a jejich výši. Víceleté granty nebo přímá podpora klíčových směrů kulturního rozvoje přes strategické koncepce (v nich by jistě měl být kladen důraz na humanismus, mírový rozvoj, rovnoprávnost, ale i na úctu k národním tradicím, národnímu jazyku atd.) dají pracovníkům v kultuře potřebné jistoty. Stejně tak jako úprava sociálního a důchodového systému, který by měl zohlednit náročnost některých povolání (např. baletky). Zároveň je třeba podpořit i širokou volnočasovou kulturní tvorbu, např. přes síť zkušeben (obdobně jako síť sportovišť) a obecních kulturních center. A je důležité také zpřístupnit možnosti konzumování kultury, časově, místně i finančně, pro rodiny s dětmi, studenty, seniory atd. Vždyť i probíhající zdražování dopravy tvoří další bariéry v dostupnosti kulturního vyžití.

2. Ano, KSČM má svou stínovou vládu a jak na ministerstvo kultury, tak na jím řízené státní kulturní zařízení a instituce má připravené odborníky.

PIRÁTI A STAROSTOVÉ

na první otázku odpovídal Ondřej Chrást, v Pirátské straně vedoucí Expertního týmu koalice pro kulturu, a na druhou Ivan Bartoš, předseda Pirátské strany

1. V úterý 18. května jsme představili kompletní program naší koalice. Mimo jiné také v oblasti kultury, kde vnímáme skutečně velké výzvy, protože tato oblast zůstávala v předchozích vládách vždy téměř na okraji zájmu a ministerstvo vždy na někoho „zbylo“. Nikdo zatím neměl vůli to změnit, ministerstvo zůstává spící a tím zůstává i popelkou mezi ministerstvy – jak rozpočtem, tak významem… I proto máme v programu, že prosadíme dlouho slibované jedno procento státního rozpočtu do kultury (bez financování církví, které celkový rozpočet zkresluje).

Vnímáme, že je resort pevně zakotven v minulém století a ještě od revoluce neprošel reformou, kterou velmi potřebuje a kterou budeme prosazovat. Chceme, aby ministerstvo vytvářelo prostředí pro svobodné působení kultury, aby se ji nesnažilo řídit a ovládat, ale spíše podporovat a povzbuzovat. Kulturu tvrdě zasáhla opatření proti covidu-19 a je to snad vůbec nejpostiženější sektor, je nutné jí výrazně pomoci „povstat“ a pomoci institucím i jedincům, kteří kulturu vytvářejí a dlouhodobě tak drží naší zemi na kulturní špičce Evropy. I dlouhodobě však financování kultury neodpovídá vyspělým státům. Rozdělování dotací není srozumitelné a transparentní, vnímáme v něm velké střety zájmů. Proto po vzoru např. Státního fondu kinematografie chceme reformovat, nebo spíše transformovat, Státní fond kultury tak, aby mohl být jednotným hodnotícím místem pro všechny dotační tituly, kde budou rozhodovat odborné komise bez střetů zájmů, a rádi bychom právě zde výrazně navýšili podporu pro tzv. živé umění.

Kulturním institucím dnes hrozí permanentní nestabilita, protože vedení může ze dne na den skončit z politických důvodů, jak jsme viděli v minulých letech v Ústeckém kraji, nedávno v Karlovarském kraji, nebo dokonce na celostátní úrovni v Národní galerii, která se stala obětí politických šarvátek, a kvalita tím nakonec velmi trpí. Veškerý kulturní provoz v ČR je prostě zatížen nedokončenou transformací a ve svém důsledku blokuje efektivnější hospodaření kulturních organizací na úrovni státu, krajů i měst. Systém financování mezi státem, kraji a obcemi je nevyvážený a regionálně disproporční. I proto chceme navrhnout dlouho slibovaný, ale minulými vládami nedotažený zákon o veřejnoprávní kulturní instituci, který by je měl odpolitizovat, umožnit vícezdrojové financování a efektivnější hospodaření a celkové řízení.

Vzhledem k dosavadnímu zanedbávání moderních trendů kultury je třeba důsledně trvat na naplňování nové a již hotové Strategie kulturních kreativních průmyslů (KKP) a jejího akčního plánu. Tato sféra bude v budoucnu významným fenoménem a také významným zdrojem financí pro tradiční kulturu, v Evropě kulturní kreativní odvětví vytvářejí již více jak 5 % HDP, to je třeba reflektovat a podporovat.

Pandemie také ukázala, jak zranitelný sektor kultury je. Zejména se to týká jednotlivců, kteří v něm pracují. Proto po vzoru evropských zemí chceme prosadit tzv. status umělce, kde nastavíme vhodné podmínky pro uměleckou tvorbu a přijmeme opatření týkající se sociálních, daňových a dalších oblastí, zaručujících umělcům sociální jistoty a zlepšení profesního, sociálního a ekonomického postavení.

Velké téma je pro nás samozřejmě také autorský zákon, který chceme posunout do digitálního světa, zpřehlednit kolektivní správu a modernizovat legislativu v intencích vymezených evropským právem. Nezapomínáme ani na unikátní českou síť knihoven, kde vnímáme jejich roli lokálních kulturních a komunitních center jako klíčovou veřejnou službu, kterou chceme dále rozvíjet.

V rámci kulturního programu řešíme také média veřejné služby, za posledních 6 let se totiž ČR propadla o 27 míst v žebříčku svobody médií. Přispívá k tomu i fakt, že si politici skrytě do rad ČT a ČRo dosazují svoje, často nekompetentní, lidi a ti vytváří na vedení médií politické tlaky. To chceme změnit, nezávislá média veřejné služby jsou nezbytnou součástí demokratické společnosti a tato média nemají být závislá na aktuální vládnoucí moci. Prosadíme tedy změnu způsobu volby do těchto rad, aby se zvýšila jejich nezávislost.

Abych to shrnul, máme připravený velmi bohatý program pro kulturu, rozhodně nedopustíme, aby se opět stala popelkou vládních vyjednávání, ale budeme se snažit jí dát odpovídající místo. Kultura nese naši identitu, dělá nás tím, čím jsme, nesmíme dopustit, aby zůstala „zbytkovým resortem“.

A ještě dodám, že náš program je kompletně k dispozici na webových stránkách kampaně Pirátů a Starostů, tam se dočtete větší podrobnosti o výše zmíněných plánech.

2. Již několik měsíců u nás probíhá transparentní jednání o nominacích mezi desítkami uchazečů do případného vládního týmu. Týká se to samozřejmě i kultury. Vyhodnocujeme jejich kompetence, vize, jazykovou vybavenost a mnohá další kritéria. Chceme být pro voliče maximálně čitelní, dopředu tak zveřejníme jména, profily a vize těch, kteří by se případně mohli na vládě podílet, pokud nám dají voliči důvěru. Nechceme naše nominanty vybírat za zavřenými dveřmi, jak to dělají jiné strany, kdy jde mnohdy spíš o výběr na základě osobní vazby nebo lobbingu než kompetencí. Piráti stojí od začátku na demokratických principech a o zásadních věcech rozhodujeme vždy společně, proto i naše nominanty bude finálně schvalovat naše Celostátní fórum. Proces doběhne zhruba v polovině června, kdy budou také zveřejněna jména vybraných kandidátů. Například i pro resort kultury.

Konkrétně vládní tým pro kulturu nemusí být nakonec jedna osoba, důležitější je pro nás, aby kandidát prosazoval společný program, a přinesl tak na ministerstvo skutečnou změnu. Mohu prozradit, že v oblasti kultury navrhujeme se Starosty několik společných a velmi kompetentních kandidátů, kteří mají v této oblasti nezpochybnitelné zkušenosti. Podrobnosti představíme v červnu.

PŘÍSAHA

autor/ka odpovědi neupřesněn/a

1. Chápání kultury jako celku. Koronavirová krize jasně ukázala, že ministerstvo o některých oblastech mnoho nevědělo. Covid jasně ukázal nutnost zavedení statusu umělce, který by upravoval pracovně-právní vztah v rámci svobodných povolání. Co se živé kultury celkově týká, je potřeba vytvořit takové podmínky, aby se mohla rychle postavit na nohy. Podobně jako například gastronomie a hotelnictví se i kulturní sektor bude s obtížemi vracet na úroveň roku 2019. Proto ji vláda svým nekoncepčním a zmatečným rozhodováním nesmí klást klacky pod nohy. Naopak musí hledat cesty, jak smysluplně kulturu podpořit.

2. Přísaha spolupracuje s několika odbornými garanty, kteří nám pomáhají sestavit program v oblasti kultury. Konkrétní jména programových garantů zveřejňujeme postupně.

SPOLU (koalice Občanské demokratické strany, KDU-ČSL a TOP 09)

odpovídal Martin Baxa, místopředseda ODS

1. Ano, budoucnost živé kultury, respektive kultury vůbec v tom nejširším možném smyslu určitě ovlivní hospodářská situace po odeznění pandemie. Věříme, a uděláme pro to vše, že se ekonomika brzy zotaví a bude možné více financovat ze státního rozpočtu důležité segmenty veřejného sektoru, jakou jsou např. školství a právě kultura.

Naším dlouhodobým cílem je postupně zvyšovat finanční podporu kultury na 1 % výdajů státního rozpočtu. Bez tohoto zvýšení nelze realizovat a garantovat další rozvoj kultury. To se týká samozřejmě i oblasti živé kultury.

Znamená to navýšení rozpočtů státních kulturních institucí, včetně např. Národní galerie, která je dlouhodobě podfinancovaná, a nemůže tudíž sehrávat tu úlohu, která jí v mezinárodním měřítku zaslouženě náleží, a znamená to i rozsáhlejší systémovou a transparentní finanční podporu kulturním institucím zřizovaným a založeným samosprávami. Tedy těm institucím, jejichž dosah je regionální a nadregionální, nebo dokonce mezinárodní. To vše za jasných a srozumitelných podmínek a v úzké spolupráci s těmito jednotlivými úrovněmi veřejné správy. Znamená to i vyšší podporu těm kulturním institucím, které nejsou zřízeny či založeny veřejnou správou, ale jejichž činnost je kvalitní a přesahující lokalitu, ve které působí.

Nepochybnou součástí účinné státní finanční podpory živé kultury je systém grantových řízení a programů, prostřednictvím kterých lze financovat v rámci celé republiky nejrůznější projekty a akce všech druhů umění, jejichž význam opět přesahuje danou lokalitu či má mezinárodní dosah. Tato grantová řízení by též měla být vyhlašována transparentně, za jasně stanových podmínek, za kterých lze finanční podporu získat. Je možné uvažovat též o vyhlašování grantů a programů na důležitá témata pro ten který rok. Témata, která by ministerstvo kultury ve spolupráci s experty považovala pro určité období jako prioritní.

V této souvislosti bychom podporovali a posilovali činnost Státního fondu kultury a budeme hledat další zdroje příjmů do jeho rozpočtu, aby se i tento fond mohl více podílet na podpoře živé kultury.

Rádi bychom do podpory živé kultury více zapojili i fondy Evropské unie a výraznou podporu chceme směřovat projektu Evropské hlavní město kultury. Mezinárodní zkušenosti ukazují též velký význam podpory kreativního průmyslu.

V rámci systémové podpory živé kultury je potřebné připravit zákon o veřejných kulturních institucích, o kterém se marně jedná již desetiletí, ale bohužel stále nebyl přijat. Schválení tohoto zákona by znamenalo rozšíření portfolia právní podoby kulturních institucí, a navíc i omezení přímého vlivu politiků na fungování těchto institucí a posílení jejich odborného vedení. Bude to i naplnění myšlenky, že nezáleží na právní podobě instituce, ale na obsahu a kvalitě její činnosti. To by mělo být prvořadým prvkem při posuzování a podpoře kterékoliv kulturní činnosti.

Jsme si vědomi, že státní rozpočet nemůže pokrýt všechnu potřebnou podporu kultury. Budeme prosazovat sjednocení kulturních statků a služeb v nejnižší sazbě DPH a prosadíme vyšší daňové zvýhodnění mecenášství a sponzoringu jako krok k funkčnímu vícezdrojovému financování kultury.

Nelze uvažovat o rozvoji kultury, pokud by její podpora měla spočívat jen v podpoře ze státního rozpočtu. Kultura je veřejným „statkem“, je věcí nás všech. Proto chceme motivovat všechny ty, kteří mají prostředky a ochotu k přispění na její rozvoj.

Jsme si dále i vědomi, jaké příjmy do veřejných rozpočtů pocházejí z cestovního ruchu a že tento příjem je velmi ovlivňován tím, jaké kulturní aktivity se v daném území nacházejí. Že tyto kulturní aktivity mohou podstatně zvýšit návštěvnost. Proto chceme převést cestovní ruch do gesce ministerstva kultury a příjmy z turistického ruchu provázat s financováním regionální živé kultury, turistické infrastruktury a péče o památky. Opět v úzké spolupráci s dalšími stupni veřejné správy.

Nedílnou součástí podpory profesního života výkonných umělců a umělkyň je i podpora autorského práva, které by mělo odpovídat mezinárodnímu standardu. Jinými slovy, budeme vždy bránit ochranu autorství a nepřipustíme jeho bagatelizaci.

Je toho více, co by bylo možné zmínit v odpovědi na Vaši otázku, a to včetně podpory budování infrastruktury pro kulturní účely či rekonstrukcí stávajících kulturních zařízení, anebo podpora oblasti knižní kultury a propojení oblastí vzdělávání a kultury. I to je nedílná součást naší snahy o tolik potřebný rozvoj české kultury. Jistě, vše záleží na možnostech státního rozpočtu a míře ochoty do kultury investovat. Zdá se, že tato ochota je možná to nejdůležitější, od toho se vše odvíjí. A my ochotní jsme.

2. Koalice SPOLU je určitě připravena v případě volebního úspěchu převzít zodpovědnost za rozvoj a podporu oblasti kultury.

STRANA ZELENÝCH

odpovídali Magdalena Davis a Michal Berg, spolupředsednictvo Strany zelených

1. Živé umění bylo v důsledku pandemie jedním z nejvýrazněji zasažených odvětví, řada uměleckých rodin přišla o veškeré příjmy a na povrch vyplavala skutečnost, že umělci nemají v naší společnosti dostatečnou sociální ochranu. Na tento problém už dlouhodobě upozorňuje řada profesních organizací (za příklad můžeme uvést třeba tanečnice a tanečníky, kteří ukončují kariéru v poměrně nízkém věku, protože fyzicky již nejsou schopni svou profesi vykonávat, ale s ohledem na specifika jejich pracovní náplně je pro ně prakticky nemožné se připravovat na druhou kariéru). Aktuálně připravovaná verze Státní kulturní politiky si sice dala za cíl tento problém řešit novým statusem umělce, to ale řeší problém jen částečně. Kulturní instituce je totiž třeba vnímat komplexněji, podobně jako třeba v ekologii. Pro každý živý organismus je důležité nejen to, co je vidět, ale i to neviditelné, včetně okolního prostředí. V kulturním provozu jsou to tedy nejen ti „vpředu“, ale i ti z přidružených profesí – ať už se jedná o pracovníky v zázemí, techniky, pracovníky dílen atd. Považujeme proto za důležité, aby i pro tyto profese existovala záchytná síť v případě dalších krizí. Křehká je zejména oblast „nezřizované kultury“, a přestože existují programy na podporu ze strany státu, je tato pomoc velice pomalá, jednak kvůli nedostatečným personálním kapacitám, ale i kvůli nerozvinuté digitalizaci úřadů, zejména ministerstva kultury.

Dalším z velkých problémů, které kulturní obec tížily již před pandemií, je nejistota a nestabilita celého odvětví. Granty se vypisují na příliš krátká časová období, což neodpovídá realitě uměleckého provozu, kde se programy často připravují na roky dopředu. Výrazné rozpočtové škrty, někdy téměř z roku na rok, pak znemožňují samotnou tvorbu. V této životní i tvůrčí nejistotě je nesmírně náročné dostát nárokům na nejvyšší možnou uměleckou úroveň. Jsme proto přesvědčeni, že k živému umění je třeba přistupovat s ohledem na mnohem delší časovou perspektivu.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že umění také nabízí příležitosti na pracovním trhu, je základem pro turistický ruch a významně se podílí na HDP. Je prokázáno, že peníze investované do kultury se vrací až násobně. Přesto je kultura v České republice jednou z nejvíce podfinancovaných oblastí. Domníváme se proto, že základem a samozřejmostí státního rozpočtu na kulturu jako takovou, tedy bez církví a náboženských společností, by mělo být 1,5 %.

2. O ministerstvo kultury bychom v případě úspěchu usilovali, protože v posledních volebních obdobích připomínalo ministerstvo spíše jakési odkladiště ministrů, z nichž málokterý prokázal skutečný cit pro svoji agendu. Naopak častější byla situace, kdy ministr veřejně přiznával svůj nulový vztah ke kultuře, což považujeme za velmi nešťastné. V České republice je řada zkušených manažerů, kteří se v oblasti umění a kultury dlouhodobě pohybují, ať už se jedná o ředitelky či ředitele velkých divadel, galerií, nebo hudebních scén. Právě z nich by se měl podle našeho názoru rekrutovat příští ministr či ministryně kultury.

SVOBODA A PŘÍMÁ DEMOKRACIE

odpovídal Radovan Vích, člen předsednictva SPD

1. Restriktivní opatření vlády ANO a ČSSD přivedla celou společnost do velmi svízelné situace, kulturní oblast nevyjímaje. Od začátku pandemie tvrdí SPD, že plošné zákazy nejsou řešením a „vypnutí“ celé společnosti není správným řešením. Vše se mělo řešit výhradně ochranou rizikových skupin a opatřeními ze strany organizátorů. Naše hlavní témata pro oblast živé kultury v následujícím volebním období jsou následující: Ministerstvo kultury musí ve své kulturní politice respektovat rovnost všech forem vlastnictví a přestat upřednostňovat tzv. neziskové organizace. Kultura má svůj jasný význam pro společnost v rámci udržování národní identity a jejího historického odkazu. Současně je ale i prostředkem k zábavě, uvolnění a aktivnímu trávení volného času pro širokou veřejnost. Má svůj komerční a ekonomický potenciál a musí přestat vystupovat výhradně jako instituce pro umění a neziskový sektor. Musí rovněž sloužit naplňování finančních cílů kulturní politiky státu. Naše hudba, výtvarné umění, divadelnictví, loutkoherectví a film mají ve světě velké jméno, ale zároveň není dostatečně využívaný tento ekonomický potenciál v rámci podpory jejich exportu do zahraničí. Podpoříme takové kroky, které tento proces nastartují.

2. Ano, máme dostatek odborníků, kteří by mohli funkci ministra kultury zastávat. V současné době probíhá proces sestavování kandidátních listin na úrovni krajů. Předsednictvo hnutí bude definitivní podoby kandidátek schvalovat, až se tento proces ukončí, tedy někdy v letních měsících. Z těchto osob potom budeme vybírat nominanty na jednotlivá ministerstva.

TRIKOLÓRA HNUTÍ OBČANŮ, STRANY SVOBODNÝCH OBČANŮ A STRANY SOUKROMNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY (koalice)

odpovídala Zuzana Majerová Zahradníková, předsedkyně hnutí Trikolóra

1. Nejhorší, co se může kultuře stát, je, když do ní začnou fušovat politici. Rána, kterou česká kultura dostala v podobě přepálených covidových opatření, je hluboká a její léčení potrvá delší dobu. Kultura nepotřebuje řídit, neboť se uřídí sama. Kultura potřebuje prostor a podporu. A slovo podporu podtrhávám. Není potřeba vymýšlet nic nového, neboť páteřní instituce české kultury fungují jako příspěvkové organizace. Co se týče živého umění, ani zde není potřeba vymýšlet žádné novoty, nýbrž podpořit to, co dlouhodobě funguje, a nejlépe trochu do kulturního měšce přisypat, aby to vzpamatování nastalo co nejdříve.

2. Trochu se zdráhám odpovídat na Vaši otázku takhle zpříma, protože to připomíná porcování medvěda, který stále ještě běhá po lese. To za prvé. Za druhé, není vůbec jisté, zdali Trikolóra a spol. bude součástí příští vlády. A konečně za třetí, už vůbec není jisté, zdali bychom usilovali o post ministra kultury. Z odborných garantů Trikolóry má ke kultuře nejblíže předseda naší odborné skupiny pro média Petr Štěpánek, hudebník a spisovatel. V minulosti byl dlouholetým členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady Českého telekomunikačního úřadu, byl také redaktorem soukromé i veřejnoprávní televize a tiskovým tajemníkem předsedy vlády. Jiná otázka je, zdali by o něco takového vůbec stál.

Ilustrační obrázek: Marek Meduna