Otevřený dopis Spolku Skutek ve věci Českého a Slovenského pavilonu v Benátkách

Publikujeme otevřený dopis Spolku Skutek, který je adresovaný ministrovi kultury ČR Lubomíru Zaorálkovi, ministryni kultury SR Natálii Milanové a ředitelkám obou národních galerií Alicji Knast a Alexandře Kusé. Dopis reaguje na uzavřený Český a Slovenský pavilon na letošním 17. Mezinárodním bienále architektury v Benátkách, a tak i chybějící reprezentativní expozici českých a slovenských architektů a architektek.

Vážené dámy, vážený pane,

obracíme se na Vás jako profesní organizace sdružující osoby působící na poli vizuálního umění, a to ve věci Českého a Slovenského pavilonu v Benátkách.

Jak je Vám jistě známo, letošního Bienále architektury v Benátkách se jako jedné z nejstarších a nejrenomovanějších přehlídek svého druhu účastní 60 zemí celého světa. Figurují mezi nimi i země sužované válečnými konflikty a bídou, ale Českou ani Slovenskou republiku zde nenajdeme.

V našem společném výstavním pavilonu nejsme přítomni a stále nedošlo k jeho rekonstrukci po poškození způsobeném pádem stromu před dvěma lety. Nevystavujeme ale ani v jiném alternativním prostoru, ať už reálném, nebo virtuálním. Českým a slovenským umělkyním a umělcům a architektkám a architektům tak bylo znemožněno se na prohlídkách bienále vyslovit k palčivým environmentálním, společensko-kulturním a politickým otázkám, které se zde aktuálně řeší.

Jediné zastoupení na aktuální přehlídce tak reprezentují díla neiniciovaná žádným z obou států. Jedná se o instalaci Beehive Architecture představenou v rámci hlavní kurátorské sekce v Arsenale od slovenského umělce Tomáše Libertiniho, který dlouhodobě žije a tvoří v Rotterdamu, a o dětské hřiště Off Fence českých architektů Matěje Hájka a Terezy Kučerové instalované v sekci How will we play together ve Forte Marghera.

Absence expozice v československém pavilonu znamená, že na mezinárodním kulturním fóru není zastoupena důležitá část středoevropské společnosti, kultury a myšlení.

Proč po mnoha letech na benátském bienále česká a slovenská kultura prakticky chybí, se navíc můžeme jen dohadovat, neboť tuto situaci žádná z odpovědných institucí oficiálně nevysvětlila. Naši neúčast stejně jako mlčení odpovědných ministerstev a galerií nelze vnímat jinak než jako projev marginalizace kultury v obou zemích.

Žádáme Vás proto o vysvětlení příčin této situace, stejně jako o sdělení, jaké plánujete realizovat kroky k její nápravě.

Současně Vás také žádáme o přiblížení stavu, v jakém se nachází příprava bienálové výstavy pro rok 2022.

Věříme, že právě transparentní komunikace a debata všech zúčastněných institucí napomůže změně současného stavu. Benátský pavilon lze považovat za kulturní dědictví našeho společného státu. Až doposud jsme vedli debatu pouze o alarmující podfinancovanosti výstav, které v něm Česká a Slovenská republika pořádají. V souvislosti s tématem letošního bienále „How will we live together?“ ale naše neúčast získává tristní symboliku. Je třeba to změnit.

S pozdravem

za Spolek Skutek

Mgr. et Mgr. Alena Kunicová, předsedkyně

---

Tiskovou zprávu k rekonstrukci Českého a Slovenského pavilonu v Benátkách od Národní galerie Praha naleznete zde.