Ivan Foletti končí kvůli nevhodnému chování

Vyšetřování zatím nejrozsáhlejšího případu, který ochránkyně práv Masarykovy univerzity Eva Janovičová zkoumala, začalo probíhat koncem roku 2024. Univerzitní ochránkyně práv podle mluvčího univerzity obdržela mezi říjnem 2024 a lednem 2025 první čtyři podněty od různých osob spojených s akademickým prostředím Semináře dějin umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V únoru roku 2025 obdržela ombudsmanka další podání, které svým obsahem doplňovalo předchozí oznámení formou svědecké výpovědi. Mluvčí univerzity rovněž upřesnil, že šetření se netýkalo pouze osoby profesora Ivana Folettiho.

Už v říjnu minulého roku Masarykova univerzita pozastavila Folettiho vzdělávací i výzkumnou činnost. Důvodem bylo právě probíhající šetření univerzitní ombudsmanky. Z tohoto šetření podle děkanky Ireny Radové vyplývá, že Foletti porušil hned několik bodů etického kodexu i pracovního řádu univerzity. „Nešlo o jednorázovou záležitost, ale o mnohočetné a opakované jednání,“ vysvětlila Radová pro Artalk. „U pana profesora se dlouhodobě vyskytovaly projevy chování vůči studujícím, které jsou neslučitelné s požadavky na bezpečné, respektující a nestranné prostředí. A to jak ve výuce, tak mimo výuku. Šlo o přenášení osobních sporů do výuky, stigmatizující a dehonestující projevy, nátlakové a manipulační postupy, stírání profesních hranic či preferenční zacházení. Jde o věci, které mají potenciál narušit psychologické bezpečí studentů,“ doplnila.

Artalk už dříve komunikoval s několika bývalými studujícími, kteří v souvislosti s osobou Ivana Folettiho hovořili o „manipulaci, psychické šikaně, zneužívání moci ve vztahu pedagog a studující, mobbingu, gaslightingu a verbálním genderově podmíněném obtěžování“. Ze stanoviska univerzitní ochránkyně práv podle děkanky rovněž vyplývá, že se Foletti choval nevhodně nejen ke studentům, ale rovněž ke svým kolegům a kolegyním. „Jednalo se o dehonestující projevy či šíření neověřených informací s reputačním dopadem. Dlouhodobě eskaloval konflikty a polarizoval pracoviště, což se velmi negativně projevilo na pracovním klimatu v rámci Semináře dějin umění FF MU,“ vysvětluje Radová.

Její slova potvrzuje i jeden z pedagogů oslovených redakcí Artalku, který si přál zůstat v anonymitě. „Byl jsem svědkem mnoha případů nepříjemného a agresivního chování. Zvláště patrné to bylo na poradách, kde [Foletti] velmi špatně reagoval na jakýkoli nesouhlas či kritiku svých názorů. Zdálo se, že nedokáže rozlišit mezi profesionálním nesouhlasem a osobním útokem. Působilo to až paranoidně. Měl také zřetelnou posedlost hierarchií a statusem,“ popisuje vyučující a dodává, že propuštěný profesor pravidelně šířil o lidech na univerzitě nepravdivé informace. „Sám jsem se stal obětí tohoto jednání,“ konstatuje.

Vysvětluje také, že kritika Folettiho ze strany některých osob ze Semináře dějin umění se netýká pouze mezilidských vztahů, ale také Folettiho pracovní činnosti. „Foletti si kolem sebe vybudoval jakýsi ,fanklub‘, ale mnoho lidí na katedře bylo k hodnotě jeho práce mnohem skeptičtějších. To, co kolegům skutečně vadilo, byla jeho snaha monopolizovat zdroje katedry – prostor i finance – pro své vlastní projekty a zájmy. V jistém smyslu jsme měli pocit, že katedra, její programy i prostory jsou Folettim a jeho aktivitami postupně ,kolonizovány‘,“ doplňuje pedagog.

„Velmi nás mrzí všechny negativní zkušenosti, kterými si museli studující projít, stejně jako naprosto rozumíme tomu, že jejich důsledkům nemálo čelí i v současnosti,“ uvedla k situaci Radka Nokkala Miltová, vedoucí brněnského Semináře dějin umění. „Obecně ale musíme deklarovat, že hodnocení a posuzování studia a práce každého jednotlivce se na Masarykově univerzitě děje vždy na základě konkrétních výsledků a v žádném případě nelze na nikoho uplatňovat jakékoliv kolektivně předsudečné soudy,“ dodává Nokkala Miltová. Šetření Pracoviště celouniverzitní ochrany práv Masarykovy univerzity podle ní Seminář dějin umění považuje za zcela profesionální a plně respektuje jeho závěry a doporučení, které hodlá implementovat.

Foletti s postupem šetřením nesouhlasí

Ivan Foletti se závěry vyšetřování ani s ukončením pracovního poměru nesouhlasí. „Masarykova univerzita mě nejprve suspendovala a následně propustila na základě interního šetření, které považuji za netransparentní a procesně vadné,“ odpověděl redakci Artalku. Podle jeho vyjádření mu univerzita neposkytla všechna konkrétní obvinění v plném rozsahu a znemožnila mu tak plnou obhajobu.

„Rozvázání pracovního poměru je založeno na neurčitých a obecně formulovaných tvrzeních o ‚narušení psychologického bezpečí studentů‘, aniž by byla skutková podstata porušení mých pracovních povinností transparentně a konkrétně vymezena a doložena. Na základě takto vágních formulací bylo přistoupeno k nejzávažnějšímu pracovněprávnímu zásahu. Takový postup je nepřiměřený, nepřesvědčivý a jen obtížně obhajitelný v právním přezkumu,“ uvedl pro Artalk Foletti a dodal, že během svého působení nikdy neobdržel formální výtku, která by signalizovala závažné porušení pracovních povinností. „Přesto bylo zvoleno nejzávažnější pracovněprávní opatření – rozvázání pracovního poměru. V minulých letech jsem byl opakovaně univerzitou i státními institucemi oceňován za pedagogické a vědecké výsledky,“ argumentuje Foletti. Výpověď z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity považuje za neplatnou. Proti univerzitě rovněž v budoucnu chystá právní kroky.

Děkanka Masarykovy univerzity dodává, že mezi ní a Folettim stále nedošlo k osobnímu setkání. „I když jsem panu profesorovi navrhla několik termínů společného setkání, on sám na žádný nezareagoval kladně, a nadále tak komunikujeme pouze prostřednictvím právní zástupkyně pana profesora.“ uvedla pro Artalk.

Ivan Foletti a členstvo RE:CENT Centra pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury v Tretjakovské galerii. Zdroj: WikimediaCommons.

Výhrady k šetření

Proti původně dočasnému pozastavení činnosti Folettiho vznikla na univerzitě petice studujících. Podepsaní v ní vyjádřili nesouhlas se suspendací profesora a podezření z nevhodného chování označili za „šíření pomluv“. Podobně se někteří z aktuálních i bývalých studujících vyjádřili i po ukončení pracovního poměru Folettiho.

„Někteří z nás se účastnili šetření u ochránkyně práv Masarykovy univerzity, jehož průběh v nás rovněž vyvolal velké pochybnosti o nezávislosti tohoto institutu. V průběhu šetření a následujících událostí jsme byli postaveni do pozice loajálních, privilegovaných, až zmanipulovaných studentů bez vlastního úsudku. Domníváme se, že tento postoj znevažuje naše vlastní názory a svobodné uvažování,“ stojí v prohlášení, které má Artalk k dispozici. „Chtěli bychom se vymezit proti tvrzením, že naše pozitivní zkušenost s výukou a vedením prof. Folettiho je výsledkem ‚nadstandardních vztahů‘, ‚privilegované pozice‘, ‚umné manipulace‘, nebo údajného nedostatku kritického myšlení. Tato tvrzení mimo jiné devalvují naše úsilí i čas, který jsme studiu na VŠ věnovali,“ uvádí podepsaní.

Foletti kromě členství v několika univerzitních radách působil jako zástupce vedoucí Semináře dějin umění a stál v čele Centra pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury (RE:CENT). Někteří ze zaměstnanců centra taktéž vydali společné vyjádření, ve kterém odmítají závěry šetření ochránkyně práv a vyjadřují nesouhlas s rozhodnutím děkanky.

„Stanovisko ochránkyně práv, která v závěrečné zprávě šetření RE:CENT popsala jako ‚úzkou skupinu loajálních příznivců prof. Folettiho‘, nebo také jako ‚nespravedlivě vytvořenou privilegovanou elitu, kterou kolem sebe značně nezdravým způsobem vytvořil prof. Foletti‘ a v níž vládne ‚manipulativní prostředí s atmosférou strachu‘, proto pokládáme za výsostně urážlivé pro každého jednotlivého zaměstnance RE:CENTu,“ stojí v prohlášení skupiny zaměstnanců, kteří si přáli zůstat v anonymitě.

Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury redakci Artalku rovněž poskytlo vyjádření dvou desítek osob, které v rámci šetření vypovídaly a které považují dotazování ombudsmanky a jejích kolegů za „jednostranné a předpojaté“. Vymezili se také proti tomu, že s většinou z podepsaných nemluvila přímo ochránkyně práv, ale její mužský kolega, navíc i v případě, že během rozhovoru byla otevírána témata sexuálního obtěžování či duševního zdraví. „Způsob pokládání tohoto typu dotazů byl necitlivý, nediskrétní, a především neodůvodněný, protože děkanka ve svých prohlášeních uvedla, že sexuálního obtěžování se kauza v žádném ohledu netýká,“ dodávají podepsaní. Redakce Artalku oslovila dva profesory, jejichž jména se pod prohlášením objevila, ani jeden z nich nicméně na dotazy nereagoval.

Více než 100 výpovědí

Proti těmto obviněním se ohrazuje vedoucí Pracoviště celouniverzitní ochrany práv Masarykovy univerzity Eva Janovičová, podle které jsou výhrady vůči šetření účelové a mají za cíl znevěrohodnit průběh i výsledky šetření. „Širší kontext situace byl zohledněn velmi důkladně: systematicky jsme mapovali celkové vztahy na pracovišti Semináře dějin umění a jejich vývoj v čase, nikoli pouze jednotlivá tvrzení vztahovaná k prof. Folettimu,“ říká pro Artalk. Doplňuje, že pracoviště disponuje více než stovkou svědeckých výpovědí k celé kauze.

„Otázky kladené svědkům sloužily k ověřování pracovních hypotéz, nikoli k ,podsouvání‘ tvrzení oznamovatelů jako pravdivých; vždy je doprovázely otevřené dotazy a možnost vše upřesnit či odmítnout. Navíc každý rozhovor byl veden neformálně a každý svědek měl možnost následně do zápisu nahlédnout, připomínkovat jej, provést opravy a následně zápis autorizovat,“ dodává Janovičová. Uvádí rovněž, že ačkoliv rozhovory probíhaly zejména v létě roku 2025, až do ledna 2026 pracoviště neobdrželo žádnou stížnost týkající se způsobu vedení rozhovorů v této věci.

Janovičová rovněž dodává, že nepovažuje za problematické, že rozhovory se svědkyněmi vedl mužský kolega, i proto že dotaz na možné sexuální obtěžování byl ve srovnání s dalším okruhem dotazů pouze dílčí a nebyl stěžejní. Všichni ze svědků byli podle ní navíc předem informováni, s kým schůzka proběhne, a měli možnost vznést námitku. Tuto skutečnost redakci Artalku potvrdili i někteří ze studujících, kteří se šetření účastnili. „Pokud někdo u rozhovoru preferuje výlučnou přítomnost ženy či muže, vždy mu vyhovíme (například v roce 2025 o toto požádaly dvě osoby). Nutno dodat, že v případech, kdy je nám známo, že rozhovor bude probíhat s osobou, která podala oznámení týkající se sexuálního obtěžování, rozhovory vedu já jako ochránkyně práv. Citlivé otázky v dané věci měly ověřovací a vylučovací funkci a pomáhaly potvrdit či vyvrátit pracovní hypotézy,“ dodává s tím, že s ohledem na rozsah obvinění, která byla vůči profesorovi vznesena, byly otázky týkající se možného sexuálního obtěžování namístě. „Naopak, pokud by toto mapování z naší strany neproběhlo, nemohli bychom mluvit o řádném prověření celé situace,“ míní ombudsmanka.

Odmítá také, že by šetření jakkoli devalvovalo úsilí studujících či jejich studijní a pracovní výsledky. „Hodnocení studijních výkonů je v gesci akademických pracovišť, nikoli ochránkyně práv. Naše role je chránit práva účastníků a nestranně zjišťovat fakta v širším kontextu,“ reaguje Janovičová na některé z dalších výhrad studujících. „Bohužel nemohu vyloučit, že prof. Foletti předestřel osobám, které ho podporují, pouze částečné informace a informace vytržené z kontextu (ze závěrečného vyrozumění) a tyto osoby tak disponují neúplnými informacemi,“ uzavírá ombudsmanka.

Mluvčí Masarykovy Radim Sajbot univerzity upřesňuje, že stížnosti vůči děkance nebo postupům pracoviště ombudsmanky univerzita postoupila k šetření na Kontrolní odbor Rektorátu Masarykovy univerzity, v jehož gesci je vyřizování stížností. Odbor podle mluvčího obdržel dvě stížnosti také od profesora Folettiho, respektive jeho advokátky. „V první si stěžoval na postup paní děkanky filozofické fakulty, v té druhé na pracoviště celouniverzitní ochrany práv. Šetření v případě první stížnosti již bylo ukončeno, stížnost byla vyhodnocena jako nedůvodná a všechny dotčené strany byly o výsledku informovány. Prověřování druhé stížnosti nadále pokračuje,“ doplnil Sajbot. V lednu a v únoru podle něj Kontrolní odbor Rektorátu Masarykovy univerzity obdržel v záležitosti dalších šest stížností. „Také v těchto případech budou všechna tvrzení stěžovatelů prověřována,“ vysvětluje mluvčí.

Podpora pro univerzitu

Někteří ze studujících se naopak rozhodli vyjádřit rozhodnutí děkanky a průběhu celého šetření podporu. „Univerzitní ochránkyně k nám vždy přistupovala profesionálně, nestranně a zcela transparentně. Naše zkušenosti si vyslechla a dále již bez naší účasti vyhodnocovala jejich závažnost, tj. ověřovala je u dalších možných svědků a svědkyň, a pokud naznala, že je potřeba se jim dále věnovat, učinila tak,“ píší studující ve společném prohlášení adresovaném děkance. „Ombudsmanka se v konverzaci s námi nikdy neuchýlila k žádným hodnotícím soudům, nikdy ani třeba jen náznakem nesdílela vlastní názor na projednávané okolnosti,“ uvádí dále.

Postup vyšetřování hájí také jeden z oslovených vyučujících. „Kritiku samotného procesu zcela odmítám. Také kritika ochránkyně práv je absurdní. Neměla absolutně žádný důvod vést zaujaté vyšetřování. Obvinění vůči děkance byla rovněž absurdní. Tvrdilo se, že šlo o jakousi vendetu po její volbě do funkce děkanky. Ona ho však ve volbě porazila, takže neexistoval žádný důvod k tomu, aby proti němu vedla osobní tažení. Také tvrzení, že celá záležitost byla motivována žárlivostí, není věrohodné,“ vysvětluje pro Artalk.