Kanadská galerie zastavila koupi díla Nan Goldin

Interní dokument galerie odhaluje, že vedoucí kurátor Art Gallery of Ontario (AGO) a dva členové akviziční komise rezignovali poté, co komise hlasovala proti pořízení díla židovsko-americké umělkyně Nan Goldin. Důvodem jejich nesouhlasného stanoviska má být podezření z antisemitismu, píše web The Art Newspaper.

AGO měla podle serveru zakoupit pohyblivé dílo Stendhal Syndrome (2024) společně s Vancouver Art Gallery (VAG) a Walker Art Center v Minneapolisu. V polovině roku 2025 nicméně od akvizice odstoupila poté, co kurátorská pracovní komise hlasovala proti poměrem 11 ku 9. VAG a Walker Art Center ve společné akvizici pokračovaly, dílo je od listopadu k vidění ve Vancouveru.

Deníku The Globe and Mail se podařilo získat dokument ředitele AGO Stephana Josta, z něhož vyplývá, že někteří členové komise tvrdili, že výroky, které Goldin pronesla v berlínské Neue Nationalgalerie o svém „morálním rozhořčení nad genocidou v Gaze a Libanonu“, byly „urážlivé“ a „antisemitské“.

Umlčení umělci

Umělkyně svou putovní výstavu This Will Not End Well v Berlíně v listopadu 2024 zahájila chvílí ticha za Palestince a Libanonce zabité izraelskými ozbrojenými silami a izraelské civilní oběti ze 7. října 2023. „Cítíte se nepříjemně? Doufám, že ano. Musíme se cítit, jako kdyby naše těla byla obklíčena, byť pouze na minutu,“ pokračovala a zdůraznila, že její umění nelze oddělit od její aktivistické činnosti.

Část své řeči pak adresovala přímo Berlínu a německé vládě. „Lidé jsou umlčováni, řeč svazována vládou. Tohle je město, které jsme kdysi považovali za své útočiště. Od 7. října bylo umlčeno přes 180 umělců, spisovatelů a pedagogů – někteří kvůli tak banální věci, jako je lajknutí příspěvku na instagramu. Velká část z nich jsou Palestinci, pětina jsou Židé,“ uvedla Goldin. Jednání Izraele v Gaze a Libanonu následně označila za genocidu. „Kritika Izraele je směšována s antisemitismem. Antisionismus a antisemitismus spolu nesouvisí,“ prohlásila rovněž. „Je to falešné ztotožnění sloužící k udržení okupace Palestiny a k umlčení kritiků. Pojem ‚antisemitismus‘ byl instrumentalizován a vyprázdněn od svého skutečného významu,“ doplnila Goldin.

Umělkyně roku 2023 rovněž podepsala otevřený dopis, který volal po okamžitém příměří, konci zabíjení civilistů v Gaze, stejně jako po obnovení přísunu humanitární pomoci a ukončení spoluúčasti státních orgánů na porušování lidských práv a válečných zločinech.

Odmítnutí díla jako cenzura?

Členové komise, kteří akvizici původně podpořili, podle deníku The Globe and Mail proti rozhodnutí protestovali. Uváděli, že slova umělkyně nebyla antisemitská, někteří z nich dodali, že „odmítnout dílo kvůli názorům umělkyně je cenzura“. John Zeppetelli, kurátor moderního a současného umění AGO, který za akvizici lobboval, nakonec kvůli tomuto incidentu rezignoval. Přidali se k němu rovněž dva členové komise pro moderní a současné sbírky.

„Před devíti měsíci jsme byli z akvizice nadšení,“ uvedla Goldin pro The Art Newspaper. „Pak nám bylo řečeno, že se sešla správní rada a jeden člověk prodej zablokoval – velmi přesvědčivý sionista,“ dodává. Kurátor Zeppetelli je podle ní „hrdinou celého příběhu“. „Mnoho lidí se neozývá z ekonomických důvodů a mají právo se bát. Ale bylo by to méně děsivé, kdyby se ozvalo více lidí,“ sdělila serveru.

Není to poprvé, co v galerii došlo k podobnému incidentu, doplňuje web Art News. V roce 2023 Wanda Nanibush opustila své místo kurátorky domorodého umění poté, co kanadská pobočka Israel Museum upozornila na její „výpady proti Izraeli“. Dodnes není prošetřeno, zda její odchod s dopisem souvisel.

Art Gallery of Ontario na dotazy médií potvrdila, že zahájila přezkum zasedání komise, na němž bylo dílo Nan Goldin projednáváno. Mluvčí instituce doplnil, že v tomto případě se v procesu akvizice objevily „politické postoje“ a celou situaci nyní přezkoumá nezávislý expert.