Jiří Hládek a Katarína Kovandová

Výstavy Siamský strýc a Montáž probíhaly ve vzájemné syntéze, dialogu, ale i kontrapunktu v brněnské Fait Gallery v průběhu listopadu. Kombinace těchto dvou autorů nám přišla natolik přitažlivá, že se k výstavě výjimečně vracíme i po jejím ukončení.

Koncepce výstavy byla postavená na principu propojení, komentáře a odkazu. Na jejím počátku stála autorská analýza vlastní tvorby a výběr děl, která by v detailu, v použité technice nebo svou myšlenkou odkazovala k pracím druhého autora. V důsledku tak vznikl výstavní hybrid, kde se pod rouškou dvou názvů a dvou kurátorů prezentovaly společná díla Kataríny Hládekové a Jiřího Kovandy. Byla to svatba, na které se v roli ženicha a nevěsty představily na první pohled podobné přístupy ke konceptuálnímu umění, ovšem právě tento sňatek poukázal na jejich odlišnosti.

Zatímco Hládeková je analytikem, Kovanda vsází na svou hravou intuici. Tam, kde se Hládeková ve svém konceptuálním přístupu hlásí k jemné řemeslnosti a pracnosti, Kovanda navrhuje jednoduchá – nikoliv ovšem banální – řešení. Obrovskou horu poskládanou z cukrových kostek, která je aluzí na starší Kovandovu práci, okomentoval gestem přiložení hrníčku s kávou. Jen si pořádně oslaďte život! Vznikl tak hravý nepoměr: kombinace pracnosti s poetickou doslovností.

Starší, na výstavě nepřítomná díla, ke kterým se autoři odkazovali, byly do prezentace zakomponována pomocí popisek. Kdyby tam nebyly, divák s tvorbou obou autorů obeznámený si mohl hledat odkazy po své vlastní ose a možná tak zakoušet muka nad svou nedokonalou pamětí. Ocitnout se v očistci, kdy věci povědomé jsou ve skutečnosti neznámé. Pro návštěvníky, kteří vystavující autory neznali, popisky zase neměly žádnou informační hodnotu bez přidané vizuální informace. Ovšem toto matení diváků skrze popisky mohlo být dost dobře záměrem, mohlo být součástí kurátorské kombinatoriky, jak nás vlákat do pasti nekonečného řetězce odkazů, komentářů a metafor.

Navíc vzájemný dialog obou autorů byl často natolik subtilní, že odkazy k jejich předchozí tvorbě se objevovaly jen velmi náznakově, často s ní sdílely jen použitý materiál nebo detailní prvek.

Například dílo kombinující Kovandovy Netopýry a Sluneční hodiny od Kataríny Hládekové bylo zcela novou instalací. Bez popisky by odkaz k těm předchozím prakticky neexistoval. Výhodou popisek bylo také to, že poukazovaly na vlastní příběh a genezi obou autorů. Podporovaly tím všude přítomný prvek snahy o interpretaci děl spolupracujícího autora, aniž by došlo k akceptování a přebírání jeho specifického rukopisu. Kovanda si zachoval svou odzbrojující doslovnost objevující se všude tam, kde bychom ji nikdy nečekali, zatímco Hládeková operovala se zkratkou a náznakem, kterým dávala smysl místy nesnesitelně preciznímu a vizuálně dokonalému výsledku.

Siamský strýc a Montáž pro mě byli zajímavou lekcí současného umění. Ověřila jsem si na nich, jak nebezpečně snadné je sklouznout k automatickému čtení děl známých autorů. Často jsem totiž automaticky některé prvky z instalací posuzovala jako kovandovské, zatímco příspěvek Hládekové jsem měla tendenci vnímat jako bod kroužící kolem starších děl Kovandy ve snaze proniknout do centra jejich poetiky. O tom, že tento způsob interpretace byl slepou uličkou, mě přesvědčilo video situované do zadního prostoru galerie. Kovanda v něm v nových a nových kombinacích přeskupuje fragmenty fotografie Hládekové zachycující model podle slavného obrazu The Holyrood Chapel (1824). Samotné video přiznává všechny kombinace, které autor v rychlém sledu vytvořil. Je v něm tak přítomná možnost klopýtnutí, zaváhání a hledání. Marika Kupková, kurátorka, která umělce k tvorbě tohoto videa vyzvala, jej v tiskové zprávě výstavy označila jako test Kataríny Hládekové na Jiřím Kovandovi. Skončil dobře. Oba tvůrci by si na konci této pomyslné svatby mohli prohodit svá příjmení.

_________________________________________________

Katarína Hládeková a Jiří Kovanda / Siamský strýc & Montáž / kurátor výstavy Siamský strýc: Pavel Vančát / kurátorka výstavy Montáž: Marika Kupková / Fait Gallery & Fait Gallery MEM / Brno / 3. 10. – 19. 11. 2015

_________________________________________________

Foto: Marek Mičánek