Odhalení rozsáhlé sbírky Romana Abramoviče

Deník The Guardian na konci září informoval o skutečném rozsahu sbírky ruského oligarchy Romana Abramoviče, která zahrnuje zásadní díla starého i moderního umění ve výši 963 milionů dolarů. Sbírku se mu zároveň podařilo doposud uchovat před sankcemi, informuje ve zprávě ze světa Petra Lexová.

Garage Museum of Contemporary Art, Moskva. Foto: Wikimedia commons

Podrobnosti vyšly najevo díky Oligarch Files, souboru důvěrných dokumentů, které unikly z offshorové společnosti MaritServis HC Limited sídlící na Kypru, útočišti bohatých Rusů, kteří se zde snažili ukrýt nebo utajit svůj majetek. O soubory se s deníkem The Guardian podělila dosud neznámá třetí strana. Dokument odhalil ohromující a dosud ne zcela známý rozsah umělecké sbírky ruského oligarchy Romana Abramoviče a jeho bývalé manželky, americké sběratelky umění Darji Žukovové, zahrnující více než 300 uměleckých děl, mezi nimiž jsou zásadní práce od Luciena Freuda, Francise Bacona, Edgara Degase, Leonarda da Vinci, Kazimira Maleviče, Clauda Moneta nebo Pabla Picassa.

Roman Abramovič patří mezi nejbohatší ruské oligarchy – jmění nabyl v 90. letech a podařilo se mu udržet na výsluní i za Putinova úřadování. Jeho majetek se odhaduje na 9,4 miliardy liber. Před sankcemi vlastnil mimo jiné fotbalový klub Chelsea a velké majetky v Británii, kupř. vilu v Kensington Palace Gardens v Londýně, nebo sídlo na Azurovém pobřeží.

Oproti tomu jeho bývalá manželka Darja Žukovová, která se znovu vdala a žije v Americe, se hned na začátku války jasně vymezila proti ruské agresi a válku odsoudila. V současnosti je správkyní Los Angeles Country Museum of Art a Metropolitan Museum of Art. Nadále zůstává i správkyní Garage Museum of Contemporary Art v Moskvě, jež v roce 2008 založila právě s Abramovičem. Jak naznačují nově odhalené dokumenty, prostřednictvím umělecké sbírky si stále zachovává společné vazby s bývalým manželem.

V současnosti je nejvíce diskutovanou skutečností, že byl kyperský trust, který spravoval Abramovičovu sbírku, restrukturalizován v únoru 2022, tři týdny před invazí na Ukrajinu. V té době již mezi ruskými oligarchy s vazbami na Putina panovala obava z budoucích možných sankcí. Abramovič tehdy snížil svůj podíl v trustu pod hranici 50 procent, čímž zamezil zmrazení přístupu ke sbírce. Podle deníku The Guardian získala tehdy Žukovová na základě dodatku ke smlouvě většinový podíl 51 % a Abramovič byl zařazen mezi menšinové podílníky s 49 %. O měsíc později byly na jeho majetek, mimo jiné i fotbalový klub Chelsea, uvaleny sankce britskými úřady a následně EU a jeho přístup k němu zmrazen.

Současné uveřejnění zprávy vrhá na sbírku Abramoviče a Žukovové zcela nové světlo. V OCCRP, databázi umění vlastněného ruskými oligarchy sestavené ukrajinskou vládou, byla doposud vedena pouze čtyři díla související se sběratelem. Současné zjištění tuto skutečnost mění. Překvapivé jsou především rozsah a kvalita sbírky. Jak uvedl Andrew Renton, profesor kurátorství na Goldsmiths, University of London: „Není to vulgární sbírka zbohatlíků; ukazuje velmi dobrý vkus. Pokud máte peníze, můžete si koupit kus historie.“ K největším nákupům došlo zhruba od roku 2008, kdy tehdy ještě manželský pár získal dílo Luciena Freuda Benefits Supervisor Sleeping (1995) prodané v aukčním rekordu za 17 milionů liber a nedlouho poté i triptych Francise Bacona taktéž za rekordní cenu. V té době rovněž otevřeli Garage Museum v Moskvě. V následujících deseti letech pak svoji sbírku systematicky rozšiřovali. K získávání špičkových děl využívali i firmu vyhlášeného poradce Sandyho Hellera, najatou Abramovičovým Harmony Trust v roce 2011, která za služby získala 500 000 dolarů.

Darja Žukovová a Roman Abramovič v roce 2017. Foto: facebookový profil Garage Museum of Contemporary Art

Server Artnet news se snažil na základě faktur za přepravu uměleckých děl ze skladů v Londýně, kde byla část děl uložena, ukázat, že byla pravidelně převážena po celém světě, a to jak do Abramovičových sídel, tak do světových galerii na zápůjčky. Jak server upozornil, současný únik informací pravděpodobně spustil poplach i mezi dalšími oligarchy, kteří se snaží udržet své umělecké fondy v tajnosti.

Odhalení vede k několika dalším otázkám. Předně, kolik zásadních uměleckých děl moderního umění je drženo v soukromých rukou ruských oligarchů? S tím souvisí i fakt, zda a do jaké míry se tato zásadní díla objevovala a objevují na velkých retrospektivách. Například obraz Suprematistická skladba (1919–1920) Kazimira Maleviče, který Abramovič získal v aukci v roce 2000, byl v roce 2014 zapůjčen do Tate Modern na retrospektivní výstavu se štítkem označujícím, že pochází ze soukromé sbírky. Sám Ambramovič skutečný rozsah své sbírky dlouhá léta tajil a vynakládal každoročně vysoké výdaje na udržení její podoby v anonymitě. Přestože bylo známé, že za umělecká díla spolu se svou bývalou ženou utrácel horentní sumy, nově odhalený rozsah sbírky nikdo nečekal.

Není ani jasné, kde je v současné době uložena většina sbírky. Podle The Guardian nejsou dohledatelné ani žádné nedávné zápůjčky významných děl do galerií. Zdá se, že poslední veřejná zápůjčka proběhla mezi červencem a říjnem 2021, kdy byla dvě díla Pauly Regy uvedena na retrospektivě v Tate Britain. V říjnu 2022, kdy britská Národní galerie otevřela první velkou přehlídku Luciena Freuda po 10 letech, nebyla významná díla ze sbírky Abramoviče a Žukovové vystavená.

Sankce se v současnosti však na sbírku nevztahují, a tak mohou být jednotlivá díla teoreticky prodána nebo zapůjčena. Jejich spravování trustem však zapůjčení znemožňuje, jak uvedla i odbornice na trh s uměním Georgina Adam. Ta dále dodává: „Tyto sankce byly uloženy z dobrého důvodu. Důsledkem investic pana Abramoviče do umění je nyní to, že veřejnost přichází o možnost vychutnat si některá z nejlepších moderních a současných děl.“