Rijksmuseum vyprázdnila návštěvnická stávka Extinction Rebellion

Členové a členky hnutí Extinction Rebellion stávku připravovali poslední měsíc. Provoz galerie mezi devátou hodinou ráno a půl čtvrtou odpoledne omezili pořízením tisíců rezervací, aniž by je uplatnili. „Chceme ukázat, že ticho není přípustné v okamžiku, kdy panuje nespravedlnost a destrukce. Proto na 1. března svoláváme návštěvnickou stávku. Protože čím je galerie bez publika? Ticho v galerii poskytuje Rijksmuseum příležitost, aby se zamyslelo nad tím, jakou roli chce hrát v klimatické krizi,“ uvedlo hnutí v prohlášení k sobotnímu protestu.

V textu obviňuje instituci z přijímání 700 tisíc eur ročně od skupiny ING, která podle aktivistů a aktivistek činí méně než procento celkového příjmu umělecké instituce. ING, s níž Rijksmuseum spolupracuje od roku 2005, zároveň vytýkají to, že podporuje legislativu porušující lidská práva a denně investuje 72 milionů eur do ropy a plynu. „Je v zájmu ING, aby se Rijksmuseum tvářilo jako ekologicky a kulturně odpovědné. Ale Rijksmuseum nepotřebuje ING. Proč tedy uprostřed klimatické krize stále na těchto penězích lpí a tiše přihlíží k pokračujícím katastrofám?“ ptají se zástupci hnutí v prohlášení.

Ve své reakci na sobotní události ING reagovala odmítavě. Ve svém vyjádření popsala obdobné obavy o stav klimatu. Ekologickému hnutí ale vytkla jeho metody a požadavky označila za „nerealistické“.

O přesných metodách blokace systému a množství zneužitých rezervací představitelé Extinction Rebellion nechtěli mluvit. Je ale zřejmé, že do prostorů instituce se tak dostali návštěvníci a návštěvnice, kteří si lístky zajistili s dostatečným předstihem, sdělili holandské tiskové agentuře ANP mluvčí Rijksmuseum. „Všechna dostupná místa byla rezervována. Jen pár stovek milovníků umění, kteří si zajistili místo včas, skutečně přišlo. Galerie není úplně prázdná,“ řekl mluvčí agentuře. Rijksmuseum mělo zároveň v sobotu očekávat vysokou návštěvnost kvůli školním prázdninám ve středním a jižním Nizozemsku.

Navazující protesty

Sobotní návštěvnickou stávku hnutí avizovalo během předešlých akcí nizozemské buňky. Minulý rok v září se šedesát do žluta oděných demonstrantů a demonstrantek z řad Extinction Rebellion připoutalo k bráně u hlavního vchodu Rijksmuseum. Během protestů odstrašovali potenciální návštěvníky a návštěvnice žlutým kouřem a vystupovali se sladěnými transparenty s nápisem „Rijks, řekni ne ING!“. Před budovou zároveň vystavili velký banner v podobě dopisu, který objasňoval požadavky Extinction Rebellion. Přes třicet účastníků akce bylo záhy zatčeno policií.

„Celkový příjem Rijksmuseum v roce 2023 činil 123,3 milionů eur. Z nich 55,8 milionů eur tvořily výnosy z návštěvnosti a 39 milionů eur bylo z dotací,“ uvedlo Extinction Rebellion v tiskové zprávě vydané v období protestů. „Blokáda tunelu je odstraněna, rebelové byli odvázáni a přemístěni. Dokud Rijksmuseum bude přijímat sponzorské dary od ING, největšího finančníka v oblasti ropných, plynárenských a uhelných firem ze všech nizozemských bank, budeme se vracet! #RijksZegNee,“ zveřejnilo v den protestu hnutí na svém účtu na sociální síti X.

Rijksmuseum mělo zavřeno i během Muzejní noci v Amsterdamu kvůli bojkotu instituce, kterým v říjnu minulého roku hrozila Extinction Rebellion.

Projevy občanské neposlušnosti

Nedávné výpady Extinction Rebellion vůči Rijksmuseum jsou jen jedním z příkladů, jak aktivistické skupiny se pomocí praktik občanské neposlušnosti snaží nabádat umělecké instituce k větší zodpovědnosti v řešení otázky klimatické změny.

Mezi výraznější nenásilné incidenty posledních několika let patří například protestní akce dvou aktivistů britské skupiny Just Stop Oil, která bojuje za úplné zastavení těžby ropy, plynu a uhlí do roku 2030. V roce 2022 Phoebe Plummer a Anna Holland dostali trest ve výši dvou let a 20 měsíců odnětí svobody za hození rajčatové polévky na dvě slunečnicová zátiší nizozemského malíře Vincenta van Gogha v londýnské Národní galerii (malbám se nic nestalo, ve všech případech znečištění zachytilo ochranné sklo). Rok na to v Národním muzeu ve Stockholmu dvojice klimaaktivistů potřísnila červenou barvou ochranné sklo střežící obraz francouzského impresionisty Clauda Moneta. Malířovo dílo se také stalo terčem útoku v postupimském Muzeu Barberini, kde bylo potřísněno bramborovou kaší.

Protestní akce aktivistů a aktivistek z řad ekologických hnutí a skupin a jejich medializace pomocí sociálních sítí zdvihají vlnu nevole v části veřejnosti, která tyto výpady často označuje jako neúctu vůči kulturnímu dědictví. Z řad stávkujících se ale ozývá argument kritizující představu o nadřazenosti umění nad hodnotami, jako je spravedlnost nebo zajišťování základních lidských potřeb jako jídlo.

Foto: Protest 1. března 2025 před Rijksmuseem, Amsterodam
Zdroj: Facebookový profil Extinction Rebellion NL