TOP týdne 25. 2. – 3. 3. 2019

Andrej Babiš jednal o zřízení pobočky Centre Pompidou v Praze, ředitelem Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem se stal Miroslav Divina, pražské kulturní a umělecké instituce podpořily návrh na vyhlášení klimatické nouze v hlavním městě, Národní galerie vyhlásila architektonickou soutěž na rekonstrukci Veletržního paláce, ve Varšavě se začalo stavět Muzeum moderního umění, Ázerbájdžán soustavně ničí arménské památky Nachičevanu a knihovna Romafuturismo změnila název i působiště.

1/ Andrej Babiš jednal s ředitelem Centre Pompidou Sergem Lasvignesem

Centre Pompidou v Paříži

Když na konci října loňského roku francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil Prahu, prohlédl si spolu s Babišem rovněž část stálé expozice Národní galerie v Praze. Na následné tiskové konferenci se oba státníci shodli na tom, že budou všemožně podporovat sblížení NGP s pařížským Centre Pompidou (CP). Později se Babiš opakovaně vyslovoval pro získání „licence“ CP, což by se dle něj projevilo v možnosti postavit v Praze novou galerijní budovu dle projektu některého ze světově známých architektů. V pátek Prahu a Veletržní palác navštívil ředitel CP Serge Lasvignes a kromě Babiše jednal i s ředitelem NGP Jiřím Fajtem. Český premiér následně potvrdil, že jeho cílem je otevřít v Praze středoevropskou pobočku CP, která by mohla sloužit jako místo prezentace francouzského umění. Národní galerie by na oplátku mohla vystavovat některé ze svých děl v Paříži. „Centre Pompidou je dneska značka a veškerá muzea na světě usilují o spolupráci a získání té značky,“ řekl Babiš. Pregnantně tím vysvětlil, že galerijní instituce vnímá podobně jako byznys a chybí mu základní povědomí o tom, co je cílem Národní galerie. Rozhodně jím není transformace její části v pobočku pařížské galerie. NGP je svébytnou institucí s nezastupitelnou rolí v české kulturní identitě. Její úzké propojení s CP se jeví jako zcela nepochopitelné, ačkoliv spolupráce uměleckých institucí napříč světem je jistě vítaná. Ne však formou podřízení se „slavné značce.“

2/ Novým ředitelem Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem je Miroslav Divina

Miroslav Divina, foto: archiv fotografovaného

Od 1. března Divina vystřídal na vedoucím postu galerie loni na podzim zemřelou Alenu Potůčkovou, která byla ředitelkou 10 let. Miroslav Divina jako absolvent brněnských dějin umění (2011 obhájil diplomovou práci o urbanismu brněnských panelových sídlišť) v GMU působil v letech 2011–2014 na pozici kurátora malby a plastiky a později vedoucího odborného oddělení a zástupce ředitelky. Pod jeho kurátorským vedením vznikla například výstava Karla Vratislava Nováka nebo Romantismu na severu Čech. V době svého angažmá v Roudnici vyučoval dějiny umění na Katedře výtvarné kultury ústecké univerzity. Na konci roku 2014 přešel do Moravské galerie v Brně, v níž se z pozice vedoucího managementu sbírek věnoval zejména prezentaci umění (sbírek) prostřednictvím webového katalogu, vytváření vnitřních organizačních a logistických procedur a také spolupracoval na projektu „otevřeného depozitáře“, v němž by návštěvníci měli podstatně bližší kontakt se sbírkami. V GMU v Roudnici se chce věnovat tématu „propojování“, a to v mnoha významech. Ve svém volném čase Divina vede outdoorové zájezdy do Francie, Španělska a zemí Latinské Ameriky.

3/ Výzva k vyhlášení klimatické nouze na území hlavního města Prahy

Z iniciativy feministických sdružení byla sepsána výzva hlavnímu městu, aby se snažilo výrazně omezit produkci skleníkových plynů a celkově přispět k energetické rovnováze svých provozů a institucí. Iniciativa se opírá o alarmující zprávy OSN a dalších vědců o stavu celosvětového klimatu, který je možné zlepšit pouze v následujících několika letech. Jelikož politické reprezentace celého světa tyto zprávy berou na lehkou váhu, rozhodla se řada aktivistických sdružení podnikat vlastní kroky k zabránění klimatickým změnám vedoucím k zániku světa, jak ho známe. Praha by dle výzvy měla vytvořit plán, jak do roku 2030 fungovat s neutrálními emisemi skleníkových plynů. Pod dokument se podepsalo na 60 kulturních a uměleckých institucí uvědomujících si svou společenskou úlohu a povinnost jednat. Z těch největších mezi ně patří například Galerie hlavního města Prahy, Národní filmový archiv, Akademie výtvarných umění, Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Uměleckoprůmyslové museum, Asociace spisovatelů nebo Klub za starou Prahu. Výzva byla tématem čtvrtečních interpelací pražského magistrátu, byla však přijata vlažně, bez adekvátní reakce a v podstatě ani nebyla dostatečně projednána.

4/ Architektonická soutěž na Veletržní palác vyhlášena, ve Varšavě se začne stavět nové Muzeum moderního umění

Návrh nové budovy Muzea současného umění ve Varšavě, Thomas Phifer and Partners

Poslední únorový den Národní galerie vyhlásila mezinárodní architektonickou soutěž na rekonstrukci Veletržního paláce. Dle prvotních odhadů by obnova a částečná přestavba funkcionalistické stavby měla stát asi 3 miliardy korun, jež chce galerie získat z nového vládního dotačního programu. V porotě vedle ředitele NGP Jiřího Fajta zasednou emeritní generální ředitel Rijksmusea v Amsterdamu Wim Pijbes, emeritní ředitel Izraelského muzea v Jeruzalémě James S. Snyder, historik architektury Zdeněk Lukeš, architektka Annabelle Selldorf a jako náhradníci ředitelka Sekce prezentace, marketingu a komunikace NGP Veronika Wolfová a architekt a propagátor architektury Adam Gebrian. Z přihlášených architektonických ateliérů porota vybere 12, které vyzve k vypracování návrhů. V podmínkách soutěže je například zkušenost s novostavbou nebo rekonstrukcí objektu sloužícího kulturním účelům. Po obnově by se měly zlepšit širší vztahy mezi palácem a okolím, otevřít nyní nepřístupné terasy nebo zvýšit stropy, aby byly výstavní prostory lépe využitelné pro prezentaci umění. Připomeňme, že právě Veletržní palác má být pravděpodobně centrem protežované spolupráce NGP s pařížským Centre Pompidou. Budova paláce byla postavena ve 20. letech dle návrhu Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. Ačkoliv stavba roku 1974 vyhořela, zůstává státem chráněnou kulturní památkou, což může plánované velkorysé změny koncepce budovy značně limitovat. Mezitím došlo ve Varšavě k podepsání smlouvy ke stavbě nové budovy zdejšího Muzea moderního umění (Muzeum Sztuki Nowoczesnej). Soutěž na podobu technologicky mimořádné stavby v roce 2014 vyhrálo studio Thomase Phifera. Nové muzeum spojené s budovou Varšavského divadla by mělo dle současných plánů otevřít roku 2022.

5/ Zveřejněna zpráva o stavu arménského kulturního dědictví v Nachičevanu

Jeden ze zachovalých náhrobních kamenů z pohřebiště Julfa (dnes Etchmiadzin), foto: Elegant's, wikipedia commons

Server Hyperallergic (stručněji viz Guardian) zveřejnil obsáhlou studii o na základě fotografií a očitých svědectví dokumentovaném programovém ničení arménských památek na území Nachičevanské autonomní oblasti, jež je enklávou ázerbájdžánského území sevřenou mezi Arménií a Íránem. V minulosti arménské území se v době Sovětského svazu stalo součástí muslimského Ázerbájdžánu, což vedlo po rozpadu svazu k cílenému potlačování někdejší křesťanské tradice území. Poté, co z Nachičevanu odešli Arméni, začalo postupné ničení středověkých kostelů, na jejichž místech byly často stavěny mešity, kamenných křížů s charakteristickou výzdobou i pohřebišť. Jestliže ještě v 60. letech minulého století bylo v oblasti dokumentováno na 90 kostelů, takřka 6 tisíc kamenných křížů a 22 tisíc náhrobních kamenů, dnes již není dochováno nic z toho. Zániku se nevyhnula ani památka UNESCO, pohřebiště Julfa s tisícovkami reliéfně zdobených náhrobníků. Ázerbájdžánská strana jakoukoliv vinu na kulturní genocidě odmítá a považuje ji za arménskou propagandu.

6/ Romafuturismo se přestěhovala do Chanova

Knihovna romské literatury, shromažďující díla romských autorů z celé střední Evropy psaná v několika jazycích, vznikla v Praze jako politický akt mající za cíl podpořit kulturní a emancipační potenciál utlačovaných menšin, a to nejen romské. Knihovna vznikla z iniciativy Ladislavy Gažiové a sídlila od února 2018 v Praze 2 v prostorách galerie Tranzitdisplay, v sobotu však byla otevřena v mostecké sociálně vyloučené lokalitě Chanov, kam se přestěhovala. Zároveň změnila název na Knihovnu Josefa Serinka odkazující na osobnost protinacistického odbojáře. „Dlouho jsme uvažovali o přesunu knihovny blíž Romům a podařilo se nám to až teď. Její náplň řešíme a formujeme společně s lidmi z Chanova. Podobné propojení bylo hlavním cílem knihovny a vypadá to, že se to konečně naplňuje,“ sdělila Gažiová serveru Romea.cz.