V Turecku byly objeveny nejstarší figurální sochy na světě

Turecké ministerstvo kultury a cestovního ruchu minulý týden informovalo o unikátních archeologických objevech v Göbekli Tepe a Karahan Tepe v turecké oblasti Anatolia, které mohou přepsat současné poznání o nejstarších kulturách v Evropě, informuje ve zprávě ze světa Petra Lexová.

Nálezy v Karahan Tepe, záběr z videa, www.megalithomania.co.uk

Göbekli Tepe, archeologické naleziště s megalitickými rituálními stavbami z období zhruba 12 tisíc let př. n. l., je považované za jedno z nejstarších nalezišť na světě a od roku 2018 se nachází i na seznamu světového dědictví UNESCO. Oblast Tas Tepeler patřící do anatolského regionu Horní Mezopotámie je jednou z nejstarších osídlených oblastí v délce zhruba 200 kilometrů. Stavby v oblasti spadají do doby 10 tisíc let př. n. l. Zhruba čtyřicet kilometrů od naleziště se nachází druhý významný rituální komplex Karahan Tepe.

Nedávné vykopávky v oblasti odhalily nové monumentální sochařské práce, z nichž nejpozoruhodnější je malovaná socha kance v Göbekli Tepe s patrnými pozůstatky červeného, bílého a černého pigmentu, která je podle archeologů jednou z nejstarších známých malovaných soch z období mezolitu (10–8 tis. let př. n. l.). Byla umístěna v jedné z nejstarších náboženských svatyní na světě přezdívané „bod nuly“ na kamenné lavici zdobené symbolem H, půlměsícem, dvěma hady a vyobrazením lidských tváří.

Socha supa v Karahan Tepe, záběr z videa, www.megalithomania.co.uk

Jak uvedl Arkeonews, tyto objevy mění pohled historiků a archeologů na kolébku civilizace. Vykopávky jsou navázány na projekt Tas Tepeler (projekt Kamenného kopce, jak je oblast nazývána), který má výzkumem 9 rozdílných archeologických oblastí osvětlit fungování prehistorické kultury, která v tomto regionu sídlila. Archeologický výzkum v oblasti vedl rovněž k objevu monumentální sochy muže, která v rukou svírá falus. Postava byla upevněná na kamenné lavici v Karahan Tepe, nedaleko byla pak nalezena socha supa umístěná na zdi.

Stojící socha člověka je přitom jedním z „nejpůsobivějších příkladů prehistorického umění“, informuje Arkeonews. Realisticky ztvárněná 2,3 metru vysoká socha má živý výraz v obličeji, zdůrazněná žebra a páteř i ramenní kosti a shledává blízké formální znaky s reliéfem muže nalezeným na vykopávkách v Sayburç v roce 2021, ten je však „pouze“ 1,8 metru vysoký. Obě zmíněné sochy zachycují mužskou postavu, která v rukou svírá vlastní falus. Jejich interpretace dosud není zcela jasná. Přesto archeologické objevy posledních let v Turecku umožnily určit existenci jedné z nejstarších kultur žijících ještě v předneolitickém období a současné objevy by mohly vést k jejímu hlubšímu poznání. Jedná se o nejstarší doklady civilizace rozvinuté do míry stavby trvalých staveb – pro srovnání: Stonehenge pochází z doby přibližně 7000 let př. n. l., je tedy o několik tisíc let mladší než nalezené sochy.