Vědecká studie popisuje vliv fosilních společností na nizozemská muzea
9. 9. 2021Zprávy
Nová studie, která vznikla ve spolupráci vědců z univerzity v Utrechtu a Leidenu, přesvědčivě dokládá vliv těžařských společností Shell a NAM (společnost na těžbu plynu vlastněná společnostmi Shell a Exxon) na nizozemské Rijksmuseum Boerhaave a Drents Museum. Autoři studie Gertjan Plets a Marin Kuijt si v úvodu pokládají otázku: „Jak podobné sponzorství ovlivňuje historický narativ o významu těžařství v nizozemské historii?“ Zároveň hodnotí dopad soukromého financování v nizozemském kulturním sektoru, přibližuje ve zprávě ze světa Petra Lexová.
Rijksmuseum Boerhaave v Leidenu. Foto: Erik Zachte, Wikimedia Commons
„Dopad na životní prostředí se ztrácí ze zřetele tím, že se instituce zaměřují na výhody ropy a plynu pro vytváření a prosperitu nizozemského sociálního státu a zemědělského průmyslu,“ upozorňují Plets a Kuijt v BMGN – Low Countries Historical Reviews, mezinárodně uznávaném vědeckém časopise zaměřeném na historiografii Nizozemska a Belgie. Jak autoři článku uvádějí v doprovodném videu, společnosti Shell a NAM se snaží prezentovat v rámci programu muzea svůj pozitivní obraz. „Vidíte, jak se snaží návštěvníka přesvědčit o své roli a důležitosti fosilních paliv v minulosti, současnosti a budoucnosti Nizozemska a zapisují se tak do její historie.“
Důraz na pozitivní prezentaci těžařských společností navíc ovlivňuje i strategie z roku 2011 uzavřená mezi nizozemskou vládou a energetickým a plynárenským sektorem, která se snažila vylepšit obraz těžby plynu v době, kdy sílila jeho kritika vlivem klimatické změny i zemětřesení v Groningenu. Jak upozorňuje článek na webu iniciativy Fossil Free Culture NL v odkazu na studii, Rijksmuseum Boerhaave a Muzeum Drents představují své sponzory a fosilní sektor na výstavách, v katalozích a vzdělávacích programech jako národní hrdost. „Tím, že kulturní instituce umožňují společnostem vyrábějícím fosilní paliva zlepšovat jejich image, umožňují i změnu klimatu,“ dodává pro Fossil Free Culture NL Teresa Borasino.
Jak upozorňuje zmíněná studie, nizozemské kulturní instituce reagují i na požadavky vlády, aby alespoň 17,5 % svých nákladů pokryly od soukromých subjektů. Muzea se tak často snaží udržet dobré vztahy se svými sponzory a prezentovat jejich lepší obraz ve výstavách i doprovodných programech. To je i příklad Rijskmuseum Boerhaave. V letech 2011–2012 čelilo muzeum značným finančním problémům, ze kterých instituci pomohla právě spolupráce se společností Shell.
Ve stálé expozici o současné nizozemské vědecké historii představuje Rijksmuseum Boerhaave společnost Shell jako motor vědy a inovací. Video generální ředitelky společnosti v Nizozemsku Marjan van Loon je součástí větší videoinstalace, ve které uznávaní nizozemští vědci reflektují současný vědecký pokrok v zemi. Jak popisují autoři studie, „zahrnutí Van Loon do úvodního videa ji tak symbolicky řadí do širší historie domácí vědy a propůjčuje společnosti Shell autoritu a legitimitu“. Na dotaz Femke Sleegers ze skupiny Reclame Fossielvrij, zda Rijksmuseum Boerhaave zviditelňuje odkaz společnosti Shell ve svých výstavách, muzeum odpovědělo, že společnost nemá na výstavu žádný vliv.
Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.