Výstava Politické umění ve Varšavě vyvolává protesty
7. 9. 2021Zprávy
Před Centrem moderního umění ve Varšavě se na konci srpna konaly protesty proti výstavě Politické umění. Kritici přehlídky ji označili za rasistickou, antisemitskou a antiislamistickou. Upozorňují, že slouží jako záminka k ospravedlnění pravicových nenávistných projevů, kterými se netají ani současný ředitel instituce Piotr Bernatowicz, píše ve zprávě ze světa Petra Lexová.
Centrum moderního umění Zamek Ujazdowski, Varšava. Zdroj: Wikimedia Commons
Centrum moderního umění Zamek Ujazdowski ve Varšavě dlouhá léta představovalo výraznou kulturní instituci v Polsku prezentující současné umění a pořádající rezidenční pobyty. Centrum bylo založeno v roce 1985 Wojciechem Krukowskim, legendou polské neo-avantgardy. Výraznou osobností v čele instituce byla i historička umění Malgorzata Ludwisiak, která se mimo jiné zaměřila na prezentaci performativního umění a Zámek Ujazdowski vedla do svého odvolání v roce 2019. Tehdy ji ve funkci nahradil Piotr Bernatowicz, člen krajně pravicové Strany práva a spravedlnosti (PiS). (více zde)
Vystudovaný historik umění Bernatowicz (absolvoval u Piotra Piotrowského) v minulosti působil jako ředitel Radia Poznań a vedl Galerii Miejska Arsenal v Poznani, kde otevřeně vystupoval proti LGBT komunitě i feministickému hnutí – mimo jiné například výstavou Strategie bundu (Strategie vzpoury, 2015). Jen několik měsíců po převzetí vedení Centra moderního umění byl obviněn z použití veřejných prostředků na nákup homofobního uměleckého díla do sbírky instituce, aniž by k tomu dostal povolení ministerstva kultury. Bernatowiczovo obsazení do čela významné kulturní instituce a změna dosavadního programu přitom není v Polsku výjimečná. Od roku 2015, kdy se v zemi dostala k moci vládní strana PiS, dochází k pravidelným útokům a restrikcím proti výstavním institucím, divadlům i polskému filmu, které jsou tlačeny ke konzervativnější produkci.
Současná kontroverzní výstava Politické umění (27. 8. 2021 – 16. 1. 2022), kterou připravil Jon Eirik Lundberg spolu s Piotrem Bernatowiczem, je názorným příkladem změny programového směřování instituce. Prezentuje třicet umělců, kteří svým dílem reagují na světovou politickou situaci. Podle oficiálního prohlášení se jedná o „oslavu svobody projevu,“ kdy je výstava „pokusem konfrontovat problémy nového systému rozdělení světa, který se v posledních letech dostává do popředí veřejné debaty v západním politickém a společenském životě“. Řada děl však budí kontroverze svým antisemitským nebo rasistickým vyzněním.
Před budovou Centra se proto 27. srpna sešla velká skupina demonstrantů, především představitelů polské antifašistické ligy, židovské a LGBT komunity. Podle demonstrantů výstava podněcuje antisemitské, rasistické a islamofobní nálady ve společnosti, zatímco se snaží tvářit jako projev svobody projevu.
Součástí výstavy je například dílo švédského umělce Dana Parka, který byl v minulosti uvězněn za zločiny z nenávisti. Krabice s motivem svastik označené „Zyklon B“, používané v koncentračních táborech během holokaustu, umístil před židovské komunitní centrum v Malmö. Na současné výstavě ve Varšavě představil plakát odsouzeného norského zločince Anderse Behringa Breivika, který zabil 77 lidí během koordinovaných teroristických útoků v Norsku. Nedaleko Parkova díla je nainstalováno dílo dánského umělce Uwe Maxe Jensena, které se skládá z velké vlajky postavené z několika menších LGBT duhových vlajek, které autor přetvořil do tvaru svastiky. Na výstavě je prezentovaný i švédský umělec Lars Vilks, který vzbudil kontroverze v roce 2007, kdy vytvořil sérii kreseb islámského proroka Mohameda se psím tělem. (více zde)
Dánský konceptuální umělec Kristian von Hornsleth uvedl pro Associated Press, že jeho dílo prezentované na výstavě je „oslavou svobodného projevu“. Jak dále podotýká: „I kdyby tato show byla pravicová nebo šílená, měla by být povolena, protože se jedná o umění.“ Kurátor Jon Eirik Lundberg, který stojí v čele Laesoe Kunsthal v Dánsku, souhlasí s tvrzením von Hornsletha. „Pokud nemáte svobodu slova, nemáte politickou svobodu. Nejlepší způsob, jak chránit jakoukoli menšinu, je zajistit svobodu vyjádření.“
Podle webu Artnet news se v současné chvíli v Polsku ozývá řada hlasů, které tvrdí, že výstava programuje problematické názory, které se vracejí k nebezpečným myšlenkám z období nacistické okupace země. Antifašistická liga v Polsku obvinila kurátory z používání demokratických principů „k předávání a ospravedlňování pravicových nenávistných projevů“. Skupina v prohlášení uvedla, že umění zde pouze „posiluje volební vyhlídky autoritářských stran“.
Piotr Bernatowicz v otevřeném dopise zveřejněném na webových stránkách instituce v reakci na obavy vyvolané varšavskou židovskou komunitu uvedl, že výzvy k cenzuře výstavy jsou scestné a pocházejí „ze vzdělaných kruhů a elit a místo toho, aby vedly k dialogu s uměleckými postoji, prosazují jejich vyloučení z veřejného prostoru.“
Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.