Dopady Trumpovy politiky na umělecký provoz

Trumpova administrativa minulý týden propustila většinu pracovníků oddělení výtvarného umění a památkové péče vládní agentury General Services Administration (GSA). Oddělení má přitom na starost více než 26 tisíc uměleckých děl, některá pochází až z 50. let 19. století, uvádí The Washington Post. Podle informací serveru bylo uzavřeno nejméně pět regionálních kanceláří a více než polovina zaměstnanců nyní čeká na ukončení pracovního poměru.

Propouštění navazuje na nařízení amerického prezidenta o zastavení náboru a snižování počtu federálních zaměstnanců a zaměstnankyň. Pracovníci vyjádřili obavy, že škrty ohrozí sbírku vzácných uměleckých děl umístěných ve federálních budovách po celé zemi. Mezi ně patří například obrazy od Alexandra Caldera z roku 1974 nebo Michaela Lantze z roku 1942.

Umění v rukou nových vlastníků 

Změny ve struktuře organizace přichází v době, kdy GSA, ústřední agentura pro provoz federálních budov, oznámila, že chce prodat přibližně polovinu portfolia federálních budov. Agentura 4. března zveřejnila, ale poté vymazala seznam 443 „neklíčových“ budov, které hodlá prodat. Na seznamu bylo také Národní muzeum americké diplomacie ve Washingtonu nebo budova federálního úřadu v Seattlu, v níž sídlí Národní archiv. Podle bývalých zaměstnanců a zaměstnankyň GSA chce agentura také ukončit pronájem skladovacího zařízení v Severní Virginii, kde jsou uloženy stovky obrazů a soch.

Umělecká sbírka federální vlády rozmisťuje obrazy a sochy v soudních a kancelářských budovách po celé zemi. Vláda sbírku postupně doplňuje, od roku 1974 agentura objednala více než 500 děl od umělců a umělkyň, mezi které patří například Sam Gilliam, Ellsworth Kelly a Maya Lin. Mnoho z nich vyžaduje častou péči, kterou zajišťují malé týmy v 11 regionech po celé zemi a centrální kancelář ve Washingtonu, píše The Washington Post.

Některé z nich, například freska Bena Shahna z roku 1942, jsou navíc integrální součástí staveb, není tedy jasné, co by se s nimi v případě prodeje budov stalo. Podle GSA je možných kroků na ochranu děl několik – převod omezeného vlastnictví na nového majitele dohody, který by musel zaručit jeho ochranu, přemístění díla, nebo také úplný převod vlastnictví na nového majitele. Nejasná je také budoucnost zadaných, ale ještě nezhotovených uměleckých děl, stejně jako těch, která vyžadují restaurace či pravidelné čištění.

Drahé a nedostupné materiály

Uměleckou sféru ovlivňují také očekávané změny v celní politice. Prezident Trump 4. března oznámil, že zavádí 25% cla na dovoz zboží z Kanady a Mexika a zároveň na 20 % zdvojnásobil dovozní cla Číně. Po telefonátu s představiteli Kanady a Mexika celní sazby pro tyto státy o měsíc odložil. Nové 25% clo začalo platit také na veškerý dovoz oceli a hliníku. Ještě před tím, než nové sazby vůbec vstoupily v platnost, ale způsobily nejistotu v řadách amerických umělců a umělkyň, kteří jsou závislí na dovozu surovin a zámořských výrobcích, informuje server The Art Newspaper.

Robert Buchsbaum, ředitel obchodu s uměleckými potřebami, pro Hyperallergic upozorňuje, že většina uměleckých potřeb se vyrábí v Evropě či ve Spojených státech. Nicméně dle výpovědí umělkyň a umělců pracujících se specifickými materiály k problémům dochází už teď. Klíčovým faktorem ceny produktů zároveň není místo výroby konečných výrobků, ale původ jednotlivých komponentů. „Například některé pigmenty pocházejí z Asie a podléhaly by celním sazbám, stejně jako tuby na barvy a další komponenty,“ uvádí Buchsbaum.

Konec symbolů?

Politické změny už mají také konkrétní dopady. Z okolí Bílého domu nyní zmizel mural odkazující na hnutí Black Lives Matter, který vznikl roku 2020 v souvislosti s protesty, které vyvolalo zabití George Floyda. Malba měla původně tvořit součást trvalé promenády nazvané Black Lives Matter Plaza, píše web The Art Newspaper.

K odstranění muralu došlo v návaznosti na návrh republikána Andrewa Clydea. Ten požadoval, aby Washingtonu byly odebrány miliony dolarů z federálních fondů, pokud malba nezmizí. „Malba inspirovala miliony lidí  pomohla našemu městu překonat velmi bolestné období, ale nyní si nemůžeme dovolit nechat se rozptylovat nesmyslnými zásahy Kongresu,“ stojí ve vyjádření starostky zveřejněném na síti X. Americký deník New York Times označil odstranění muralu po návratu Trumpa k moci za „symbolické.“

Foto: Wikimedia Commons