
Vítězství německé AfD ohrožuje nezávislou kulturu
10. 9. 2026Zprávy
Strana Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Přestože v novém parlamentu nemá většinu, úspěch strany může negativně dopadnout na kulturní instituce v regionu.
Vítězství krajně pravicové politické strany může negativně ovlivnit fungování německého Kunstmuseum Magdeburg, upozorňuje server The Art Newspaper. Muzeum, které se nachází v hlavním městě spolkové země, je ve svém fungování částečně závislé na regionálním financování. Minulý týden v něm skončila výstava nazvaná Das Geteilte Jetzt/The Shared Now (Rozdělené teď/Sdílená přítomnost) zaměřená na otázku, jak umělci vnímají současnou dobu, nárůst autoritativních režimů, či ekologické a sociální krize. Tento týden ji nahradí přehlídka fotografické tvorby Joachima Brohma zachycují dlouhodobou proměnu okrajů civilizace.
Muzeum Kunstmuseum Magdeburg výsledek německých voleb okomentovalo na svém webu. „Pravicově populistické síly cíleně útočí na uměleckou svobodu, podněcují nejistotu a snaží se prosadit zpátečnickou kulturu vylučování a marginalizace. Demokratické hodnoty jsou zpochybňovány, kulturní práce delegitimizována a na obsah a programy je vyvíjen vliv,“ stojí v něm. Zástupci instituce zdůrazňují, že kultura je prostorem pro demokratickou angažovanost. „Jako kulturní aktéři nejsme vůči politickému extremismu neutrální – taková neutralita by totiž znamenala neutralitu vůči porušování základních principů,“ uvádí muzeum.
Portál The Art Newspaper varuje, že výstavní program Kunstmuseum Magdeburg může být v nesouladu s kulturní vizí AfD. Strana totiž dlouhodobě prosazuje restriktivní pojetí německé kultury. To se projevuje i upozorňováním na „symbolické nepřátele“ v nejrůznějších oblastech, od hnutí Bauhaus až po radikální divadelní inscenace.
V čele kandidátky strany je Ulrich Siegmund, jedním z nejvýraznějších ideologických představitelů je však Hans-Thomas Tillschneider, místopředseda poslaneckého klubu AfD v zemském sněmu. „Pokud někdo chce státní podporu, bude muset říct: ‚Jsem pro Německo, nejsem proti Německu a chápu, že mým uměleckým posláním je pozitivně přispívat k německé kultuře,‘“ uvedl Tillschneider během rozhovoru v červenci.
Tento postoj odpovídá dlouhodobému konceptu kulturní politiky strany. AfD předložila letos v červnu magdeburském zemském sněmu návrh, který požadoval, aby příjemci kulturních dotací předkládali prohlášení, v němž se zavážou k podpoře „německé národní kultury“ a slíbí, že ji nebudou „znevažovat“. Tillschneider se vymezil rovněž proti tzv. protiněmeckému umění, které definoval jako „německé umění, které nechce být německé“, doplňuje server Deutsche Welle. Jako příklad uvedl inscenaci opery Carla Marii von Webera Čarostřelec a dodal, že dílo klasického německého skladatele bylo „feministicky dekonstruováno“. Návrh byl všemi ostatními parlamentními skupinami v zemském zákonodárném sboru zamítnut.
Vlastenecké přesvědčení jako hrozba pro kulturu
Další z institucí, kterých by se politické změny mohly dotknout, je nadace Stiftung Bauhaus Dessau. Tillschneider v rozhovoru pro The Art Newspaper historické hnutí Bauhaus kritizoval pro údajnou absenci „zakotvenosti“. A samotné hnutí AfD Sasko-Anhaltsko ve svém programu Bauhaus označuje za „kontroverzní architektonickou školu“, píše Deutsche Welle.
Ředitelka Stiftung Bauhaus Dessau Barbara Steiner uvádí, že mezi současné zdroje veřejného financování nadace patří právě přímé dotace od spolkové země Sasko-Anhaltsko. „Podle mého názoru by nejhorším scénářem byla politická konstelace, v níž by byla rozhodnutí v oblasti kulturní politiky využívána k postupnému omezování činnosti instituce, stability jejího financování a jejího programu,“ říká k současné situaci Steiner.
V Kunstmuseum Magdeburg by omezení státního financování mohlo znamenat konec jakýchkoli speciálních výstav, například poslední Das Geteilte Jetzt/The Shared Now. Tato výstava podle mluvčí muzea Magdalena Burkhardt „do tematického pojetí kultury AfD rozhodně nezapadá“. Ředitelka instituce Annegret Laabs zdůraznila klíčovou roli veřejného financování v chodu instituce. „Všichni víme, že to, co děláme, od divadel a muzeí až po knihovny, je placeno z daní. A je velmi důležité, aby za to každý platil ze svých daní. Protože jinak by to neexistovalo,“ říká Laabs.
Ředitel Kunstmuseum Wolfsburg v Dolním Sasku Andreas Beitin uvádí, že výsledek komunálních voleb pravděpodobně nepovede k bezprostřednímu ohrožení činnosti jeho muzea. To je nyní financováno soukromou nadací a má vazby na automobilku Volkswagen, která je nejvýznamnějším zaměstnavatelem ve Wolfsburgu.
„Scénář možné vlády AfD je přesto skutečně děsivý“, řekl Beitin The Art Newspaper. Požadavek, aby lidé pro získání veřejného financování předkládali „prohlášení o vlasteneckém přesvědčení“, je podle něj „zcela jistě strašlivou hrozbou“. Klíčová je podle Beitina nyní především spolupráce kulturních institucí. „Jediné, co můžeme dělat, je držet při sobě, nenechat se zastrašit a postavit se za svůj postoj,“ uzavírá.
Úvodní foto: Wikimedia Commons
Julie Šafová | Autorka je kulturní publicistka, edukátorka a studentka magisterské žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Ve svých textech se věnuje primárně umění, zajímá se také o sociální otázky a feminismus.









