Komise pro výběr vedení documenty 16 rezignovala kvůli polarizaci veřejné debaty v Německu

Napětí na německé kulturní scéně související se slučováním kritiky izraelské politiky s protižidovskými postoji, o kterém nedávno Artalk podrobně referoval, dále graduje. Poté, co byl indonéský kolektiv ruangrupa, stejně jako několik vystavujících palestinských umělců loňské přehlídky, obviněn z antisemitismu, rezonuje obdobná problematika i přípravami příštího ročníku documenty. Šestičlenná komise, která má na starosti volbu kurátora nebo kurátorky pro její 16. edici v roce 2027, v posledních několika dnech postupně rezignovala.

Nejprve ze své pozice 10. listopadu odstoupila izraelská umělkyně Bracha Lichtenberg Ettinger poté, co jí vedení documenty nevyšlo vstříc v žádosti o pozastavení činnosti komise vzhledem k situaci na Blízkém východě. Hned o dva dny později rezignoval také Ranjit Hoskote, indický umělecký kritik, kurátor a básník, a to v návaznosti na článek, který o něm publikoval německý deník Süddeutsche Zeitung 9. listopadu. Autorka v něm poukazuje na to, že v roce 2019 Hoskote podepsal petici proti konání akce spolupořádané Izraelským institutem v Bombaji. Petici vydala indická odnož hnutí BDS, které usiluje o osvobození Palestiny a v Německu je oficiálně považováno za antisemitské. Ministryně kultury Claudia Roth následně text petice označila za „jasně antisemitský“, protože popisoval sionismus jako rasistickou ideologii a Izrael jako apartheidní stát. V souvislosti s tím také pohrozila zastavením financování documenty.

Ve svém rezignačním dopise Hoskote upozorňuje na to, že jeho nařčení z antisemitismu je založeno pouze na jediném podpisu petice, jejíž text byl vytržený z kontextu dané události, a nezohledňuje jeho dosavadní činnost a tvorbu dlouhodobě bojující proti autoritářství a diskriminaci, stejně jako fakt, že sám má židovské kořeny. Vyjadřuje také obavy nad tím, že „v této toxické atmosféře není prostor pro diskuzi“ a dodává: „Žádá se po mně, abych přijal rozsáhlou a neudržitelnou definici antisemitismu, která slučuje židovský národ s izraelským státem a která rovněž klamně považuje jakýkoliv projev sympatií s palestinským lidem za podporu hnutí Hamás.“ 

Události obklopující Hoskotovu rezignaci nakonec přiměly i zbylé členy a členky komise, jimiž byli Simon Njami, Gong Yan, Kathrin Rhomberg a María Inés Rodríguez, k tomu, že se ve čtvrtek 16. listopadu podáním rezignačního dopisu hromadně vzdali své funkce. Mezi důvody, které je k tomuto rozhodnutí vedly, zmiňují, že mediální palba posledních dnů, která se kolem documenty strhla, stejně jako „veřejná diskreditace“ jejich kolegy Ranjita Hoskota, je nutí pochybovat o tom, zda je v současné době v Německu možné pořádat přehlídku, která má „tradici otevřeného a intelektuálně odpovědného diskurzu“. Poukazují rovněž na to, že německé „vědomí zvláštní odpovědnosti“ vůči antisemitským tendencím si zaslouží nejvyšší uznání, nicméně zdá se, že „debatu a diskuzi příliš snadno nahrazuje přílišné zjednodušování a předsudky“. Situaci shrnují následovně: „Za současných okolností se nedomníváme, že v Německu existuje prostor pro otevřenou výměnu myšlenek a rozvíjení komplexních a různorodých uměleckých přístupů, který si umělci a kurátoři documenty zaslouží.“

Vedení documenty v reakci na rezignace dosud vydalo pouze krátké prohlášení, v němž uvádí, že respektuje rozhodnutí komise a plánuje zevrubnou proměnu výběrového procesu pro příští ročník přehlídky. K tomu, zda bude oznámený termín jejího konání zachován, se zatím nevyjádřilo.