Kulturní instituce v ČR i SR pomáhají Ukrajině
15. 3. 2022Zprávy
Ačkoliv v mnoha případech se reakce kulturních a vzdělávacích institucí omezila na vyvěšení vlajky, mnoho galerií a úřadů věnovalo ubytovací kapacity anebo přímo organizovaly benefiční prodejní výstavy či aukce. Barbora Komarová a Martin Vaněk sepsali nejvýraznější ze solidárních akcí na podporu Ukrajiny a lidí utíkajících před válkou.
Národní galerie v Praze vyvěsila vlajku ve Velké dvoraně, Foto: Ondřej Perlík, Facebookový profil Národní galerie Praha.
Již dvacet dnů trvající válka Ruské federace na Ukrajině odhalila nejenom zarážející brutalitu Putinova režimu, a naproti tomu odhodlání Ukrajinců bránit svou vlast, ale také schopnost svobodného světa účinně pomáhat tam, kde je to zapotřebí. Ukázalo se, že oficiální pomoc ze strany jednotlivých vlád – ať již české, slovenské, nebo například polské, je zároveň doprovázena vlnou solidarity jednotlivců, neziskových organizací, ale také kulturních a vzdělávacích institucí. Některé se zapojují do podpory na symbolické rovině, jiné začaly pomáhat aktivně a cíleně. Nyní se zaměříme na podporu směřující od nás a ze Slovenska.
Kromě vyvěšování vlajek na budovách kulturních organizací, především ve velkých městech, a okamžitých reakcí vyjadřujících podporu Ukrajině a odsuzujících ruskou invazi, které se objevily na sociálních sítích jednotlivých muzeí a galerií, začala být organizována konkrétní pomoc. Ministerstvo kultury ČR nejenže se oficiálně připojilo svým prohlášením k podpoře napadené země, ale též svolalo krizovou skupinu a zřídilo koordinační centrum, které má za úkol evidovat nabídky a poptávky pomoci Ukrajině v kulturním odvětví. Ministr kultury Martin Baxa rozhodl také o poskytnutí služebních bytů uprchlíkům (viz fb Martina Baxy zde a zde).
Kromě toho začalo bezprostředně po invazi jednat vedení ICOM Česká republika nejen s českou, ale i ukrajinskou stranou. Ve svém oficiálním prohlášení z 3. března vyjmenovává konkrétní kroky, které ICOM ČR do té doby učinil. Kromě zprostředkování oficiálního telefonátu mezi českým ministrem kultury a jeho ukrajinským protějškem Oleksandrem Tkachenkem inicioval vznik společného prohlášení, k němuž se připojily další národní výbory Slovenska, Polska, pobaltských republik, Maďarska, Gruzie ad. Vzhledem k brzké Generální konferenci ICOM, která se bude konat v Praze v srpnu tohoto roku, pak byla ukrajinským muzejním a galerijním pracovnicím a pracovníkům nabídnuta účast na události zdarma. V mnohých případech se tak pro ně bude jednat o jasnou vstupenku na Západ. ICOM ČR také s ředitelkou ICOM Ukrajina Katarynou Chuyevou koordinuje materiální pomoc muzejním institucím po celé Ukrajině, které aktuálně potřebují zejména obalový materiál pro zajištění svých sbírek tam, kde je to ještě možné.
K podpoře se připojil i Národní památkový ústav, jenž rovněž zveřejnil oficiální vyjádření k invazi. Krom toho nabídl četné ubytovací kapacity ve spravovaných památkových objektech.
Ke konkrétní pomoci se připojují i muzea umění a galerie. Bezprostředně po invazi tak například ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal a jeho kolega Miroslav Kindl, vedoucí odboru starého umění MUO, na facebooku zorganizovali vlastní materiální sbírku, s níž odjeli do Ubľy na slovensko-ukrajinských hranicích. Zároveň tak poskytli odvoz několika lidem od hranic k nám do České republiky.
Mezi účinnou formu podpory pak patří benefiční aukce. Jednu z prvních začaly pořádat jednotlivé ateliéry Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (viz stránky UMPRUM) nebo Fakulta výtvarných umění VUT v Brně ve spolupráci s Domem umění města Brna, který navíc nabídl své inspekční pokoje a rezidenční prostory k ubytování. V uplynulé sobotě proběhla pod organizační záštitou Galerie moderního umění v Hradci Králové benefiční aukce osmi obrazů ukrajinsko-české umělkyně Alice Nikitinové. Aukce se konala online a podle zdroje aukční platformy Livebid vynesla 388 tis. Kč. Národní galerie v Praze kromě vyvěšování ukrajinské vlajky na svých budovách akcentuje ve své stálé expozici ve Veletržním paláci díla ukrajinských umělců (viz zde). Zároveň včera ohlásila termíny dvou benefičních koncertů, které se odehrají v prostorách NGP 18. a 25. března. Moravská galerie v Brně oproti tomu poskytuje své prostory k shromáždění materiální podpory Ukrajině, a to ve spolupráci se spolkem Vesna. Galerie hlavního města Prahy vytvořila na svém webu samostatný odkaz věnovaný ukrajinským uprchlickým rodinám. Stránka je primárně v ukrajinštině a nabízí širokou škálu volnočasových aktivit pro ukrajinské děti. Muzea umění a galerie současně vyjadřují svou účast žlutomodrým provedením svých logotypů nebo příspěvky na facebooku. Mnohé instituce se pak omezují pouze na tyto zcela symbolické projevy.
Další kapitolou účinné podpory ukrajinského obyvatelstva v České republice je jeho zapojení do vzdělávacího systému. České umělecké vysoké školy se tak připojují nejen ke společným prohlášením rektorů, ale také poskytují studijní příležitosti několika desítkám studujících, jako například pražská UMPRUM. Pražská AVU vytvořila, stejně jako brněnská FaVU, celý systém podpory Ukrajině na mnoha úrovních – od materiální, organizační po psychologickou.
Intervencia #2 do diela VďakyZdanie od Braňo Matisa, Samuela Chovanca a Dáši Dúbravovej, namiesto Stalina je v centre diela teraz upír Nosferatu, Zdroj Facebook SNG.
Slovenské inštitúcie reagujú na vojnu na Ukrajine
Na Slovensku sa od momentu vypuknutia bojov na Ukrajine zdvihla veľká vlna solidarity, ktorá nabrala rôzne formy - od vzniku finančných a materiálnych zbierok, databáz voľného ubytovania pre utečencov a utečenkyne, výpomoci na hraniciach, až po symbolické prejavy podpory ako vyvesenie ukrajinskej vlajky alebo organizovanie koncertov.
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky po začatí vojny vydalo vyhlásenie, v ktorom ministerka Natália Milanová „v mene svojho rezortu jasne vyjadrila nesúhlasné stanovisko s vojenskou inváziou Ruskej federácie na územie nášho suseda.“ Zároveň MK SR ponúklo svoje účelové zariadenia ako ubytovanie pre tých a tie, ktorí/é utekajú pred vojnou. Okrem toho ministerstvo urobilo aj konkrétne kroky, ako napríklad zákaz vysielania ruských propagandistických médií Russia Today a agentúry Sputnik, ktoré sú stále v rukách ruskej vlády. Niektoré slovenské médiá tak urobili z vlastnej iniciatívy, iné až po vyzvaní Rady pre vysielanie a retransmisiu. Naviac sa MK SR rozhodlo ukončiť spoluprácu s ruskými inštitúciami, ktoré sú zapojené do prípravy spoločných projektov s jeho organizáciami. Spolu s ďalšími zástupcami a zástupkyňami slovenských múzeí (Slovenské národné múzeum, ICOM Slovensko a Zväz múzeí na Slovensku) sa hľadajú riešenia na pomoc ukrajinským inštitúciám, medzi inými napríklad ponúknutie slovenských depozitárov na dočasné uloženie zbierok, ktoré by sa podarilo dostať z krajiny. Pred niekoľkými dňami sa ministerka Milanová cez videohovorrozprávala s ukrajinským ministrom kultúry Oleksandrom Tkachenkom najmä o možnostiach zastavenia ruskej propagandy aj v našom prostredí. O možnom spoločnom postupe ministrov kultúry EÚ sa bude diskutovať aj na neformálnom zasadnutí Rady 7.–8. marca 2022 vo francúzskom Angers, na ktorom vystúpi online aj ukrajinský minister Tkachenko. Ďalšie formy pomoci z Ministerstva kultúry SR pre Ukrajinu by mali byť predstavené v najbližších dňoch.
Svoju podporu vyjadrili aj ďalšie veľké i menšie inštitúcie po celom Slovensku. Slovenská národná galéria okrem verejného odsúdenia ruského útoku ponúkla ubytovanie vo svojich vysunutých pracoviskách vo Zvolene, Strážkach a v Pezinku (informovala o tom v newslettri z 10. 3. 2022): „ak dôjde na ich využitie, budeme následne môcť pomôcť aj priamo a adresne“. Okrem toho umelci a umelkyňa Braňo Matis, Samuel Chovanec a Dáša Dúbravová ako reakciu na udalosti vytvorili intervenciu do diela VďakyZdanie #2, ktoré je aktuálne prezentované v átriu Esterházyho paláca: „Intervencia #2 pracuje na princípe meme, ale nie je iba trefným a rýchlym prirovnaním, aj keď postava Nosferatu (1922) je silný kultúrny symbol, ktorý sa spája s „neprebádanosťou“ a strašidelnosťou východu. Okrem nesporne pôsobivej a výrečnej vizuálnej skratky tvorcov oslovila paralela a pripomenutie toho, ako sa to, čo už dožilo, čo je mŕtve a bez života a čo patrí do minulosti správaním aj náturou, tvrdohlavo doprosuje živého a vitálneho, na ktorom parazituje.“
Vysoká škola výtvarných umení v Bratislave zabezpečila presun a prijatie 22 ukrajinských študentiek z Akadémie umení v Ľvove, ktoré zostávajú študovať v Bratislave.
K aktívnej pomoci sa pripojili aj súkromné a neziskové inštitúcie. Spomedzi mnohých vyberáme napríklad online aukciu diel súčasných slovenských umelcov a umelkýň zorganizovanej aukčnou spoločnosťou SOGA, v rámci ktorej sa podarilo vyzbierať viac ako 70 000 EUR pre organizáciu Človek v ohrození. Aj Toto je galéria!, ktorá je zameraná na prezentovanie ilustrácie, usporiadala online aukciu grafík slovenských autoriek a autorov s názvom „TOTO! je zlý sen“. Niektoré kultúrne centrá zas ponúkajú možnosť umeleckej rezidencie a zázemie pre ukrajinských umelcov a umelkyne, ako napríklad Platforma pre súčasný tanec PlaST v spolupráci s Novou Cvernovkou.
Martin Vaněk | Narozen 1982, je historik umění, kurátor a výtvarný kritik. Vystudoval dějiny umění a český jazyk a literaturu na FF MU v Brně. Od roku 2017 je doktorandem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Pracoval jako kurátor v Muzeu Jindřichohradecka, Alšově jihočeské galerii a také v metodickém centru při Moravské galerii. Je spoluautorem stálé expozice AJG s názvem Meziprůzkumy. Sbírka AJG 1300–2016 (2017, 2018, 2019, 2020). Působí jako externí kurátor AJG, externí kurátor Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Je členem iniciativy Je to i tvoje město.
Barbora Komarová | Barbora Komarová je kurátorka a kritička, venuje sa súčasnému vizuálnemu umeniu. Bakalársky titul z dejín umenia získala na UK v Bratislave, magisterský na Université Rennes 2 vo Francúzsku, kde sa špecializovala na kurátorstvo a teóriu súčasného umenia. Momentálne pôsobí na VŠVU v Bratislave ako PR manažérka a zároveň ako doktorandka na katedre teórie a dejín umenia.