Novinky z budějovického Domu umění

Na konci října se novou kurátorkou českobudějovického Domu umění stala Kristýna Hájková. Po dvaceti osmi letech tak v pozici vystřídala kurátora a umělce Michala Škodu, který pro Galerii současného umění a architektury připravil poslední podzimní výstavu Dům v domě architektonického studia Malý Chmel, vítězných autorů plánované rekonstrukce, kterou v minulém roce město odložilo na neurčito, a s institucí se tak pomyslně rozloučil. Nová kurátorka plánovala zahájit nadcházející sezónu příští rok na jaře čtveřicí výstav zaměřených na téma veřejného prostoru, kterému se dlouhodobě věnuje i v rámci svého doktorského studia na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Jak ale ukazuje situace okolo Domu umění již několik let, jeho osud závisí především na politickém vedení města, které po dvou letech „bojů“ za galerii a rekonstrukci chátrajícího domu přece jen uvažuje o jeho alespoň částečné obnově. Škoda jen, že ve chvíli, kdy proti sobě rozeštvalo část místní odborné veřejnosti, instituci opustil dlouholetý kurátor, který jí vtiskl mezinárodní charakter, a nová kurátorka připravuje program pro prostor, který zřejmě z důvodu rekonstrukce bude v nadcházejících letech zavřený.

Rekonstrukce dlouho chátrajícího domu na historickém hlavním náměstí, kde galerie sídlí, a nejistý osud celé instituce vedly v posledních dvou letech k několika otevřeným dopisům, které podepsalo více než čtyři sta představitelů odborné veřejnosti, a celá kauza zaznamenala rozsáhlý mediální ohlas (Artalk, Akcent, Česká televize). Přesto radnice při schvalování rozpočtu na konci minulého roku s letošní rekonstrukcí nepočítala, a to i přes platné stavební povolení, přislíbenou dotaci 20 miliónů a jasnou návaznost instituce na program Evropského hlavního města kultury v roce 2028. Vedení města nevidělo pro nově zrekonstruovaný celý dům smysluplnou náplň (s přesunem Odboru kultury do vyšších pater domu podle původního plánu nesouhlasilo) a ohradilo se zhotovením Koncepční studie, která měla potvrdit, zda je rekonstrukce opravdu žádoucí a celý Dům umění potřebný pro kulturní infrastrukturu města (v minulosti operovalo mimo jiné se scénářem přesunu galerie do tehdy neodkoupeného Kulturního domu Metropol, který je rovněž v havarijním technickém stavu).

Situace na konci minulého roku vedla k odstoupení kurátora Michala Škody, kterému se podařilo z Domu umění vytvořit mezinárodně uznávanou instituci, v níž vystavovali mimo jiné umělci jako Wolfgang Tillmans, Sean Scully nebo barcelonské architektonické studio RCR oceněné Pritzker Prize 2017. V návaznosti na Škodův odchod vedení města v polovině července vypsalo výběrové řízení na pozici kurátora Galerie současného umění a architektury. Spolu s politiky z vedení města – primátorkou Dagmar Škodovou Parmovou (tehdy ODS), jejím prvním náměstkem Petrem Marošem (ODS), vedoucí Oddělení kultury magistrátu Kristýnou Koutskou a ředitelem příspěvkové organizace Kulturních a sportovních zařízení města České Budějovice, pod které má Dům umění nově spadat, Janem Velikovským usedl do výběrové komise Michal Škoda jako jediný přizvaný odborník. Výběrového řízení se nakonec zúčastnili jen dlouholetý kurátor a výtvarný kritik Jiří Ptáček, jenž v minulosti s Domem umění spolupracoval, a právě kurátorka Kristýna Hájková, kterou komise nakonec zvolila na základě její předložené výstavní koncepce. Hájková se kurátorské praxi věnuje od roku 2019 a v minulosti spolupracovala především na kolektivních kurátorských projektech v rámci uskupení 3kurátorky nebo na festivalu 4+4 dny v pohybu. Na neúspěch zkušenějšího kurátora Ptáčka mohl mít vliv i fakt, že se poslední dva roky aktivně zapojil do občanské iniciativy bojující za rekonstrukci Domu umění a opakovaně vyzýval vedení města k transparentní komunikaci ohledně rekonstrukce. Oproti tomu Kristýna Hájková vstoupila do budějovického prostředí jako nová tvář, nezatížená místní kulturní politikou. Otázkou je, zda ji tato skutečnost v nové pozici do budoucna pomůže, nebo jí práci spíše ztíží. Nová kurátorka totiž vstupuje do nelehké situace, kdy je část českobudějovické kulturní obce zklamaná jednáním města a odchodem Michala Škody, což se nejvíce ukázalo na velké účasti na vernisáži poslední výstavy. Hlasité jsou i reakce na sociálních sítích na ohlašovaný „konec“ samotné galerie, respektive její fungování pod vedením Škody. Mění se i status samotné instituce, která dosud spadala pod Odbor kultury a nově se stane součástí příspěvkové organizace Kulturních a sportovních zařízení města České Budějovice spolu s nově zrekonstruovaným kulturním domem Slávie a kulturním centrem Vltava.

Samotná Kristýna Hájková v již zveřejněných rozhovorech uvedla, že by se ráda zaměřila na současné umění a architekturu a navázala spolupráci s týmem Evropského hlavního města kultury (EHMK). Pro Artalk ale nechtěla budoucí program ani další detaily komentovat. V čele instituce by měla působit minimálně tři roky a podle svých slov se v každém roce zaměří na jedno klíčové téma. Pro rok 2026 jím má být veřejný prostor s první výstavou v březnu. V minulosti byla tomuto tématu v Budějovicích věnovaná již značná pozornost (mimo jiné výstava Jana Šépky Vnímání, 2016, doprovázená sérií veřejných debat). Bude zajímavé sledovat, kam se kurátorka pokusí tuto debatu dále směřovat a zda bude spolupracovat i s místními aktivními spolky a iniciativami, které se tématu veřejného prostoru ve městě dlouhodobě věnují (CBArchitektura, Akční Budějčáci, BAU/Budějovická architektura a Urbanismus). Rok 2027 by Hájová ráda věnovala otázce kolektivní paměti a v roce 2028 by navázala na téma permakultury, ústředního tématu kandidatury EHMK. Otázkou zůstává, jaký rozpočet bude mít pro své projekty v nadcházejícím roce k dispozici a zda se jí v tak krátkém čase podařilo dojednat výstavní plán na celý rok. Rozpočet galerie v minulosti čerpal z rozpočtu města, který zvládl pokrýt jen část ambiciózního Škodova výstavního programu, zbytek tvořily granty (především MK ČR), jež však nejsou nárokové. Realizace programu je nyní navíc nejistá s ohledem na nové informace o možné částečné rekonstrukci Domu umění.

Kristýna Hájková působila do roku 2024 jakou součást popularizační platformy 3Kurátorky. Foto: Still z propagačního videa platformy, facebookový profil 3Kurátorky

Město s definitivním rozhodnutím, zda Dům umění rekonstruovat, čekalo na vyhodnocení Koncepční studie rozvoje kulturní infrastruktury a kulturního distriktu v Českých Budějovicích, která měla být hotová na začátku léta, ale zastupitelé ji obdrželi až v listopadu. Z listopadového jednání byla jako bod diskuse posunuta až na prosinec, kdy se bude projednávat i rozpočet na další rok. Studie, kterou zpracovávala stejná firma jako před třemi lety Strategii rozvoje kultury a kreativních odvětví na období 2023–2035, nepřinesla moc nového. Jen znovu potvrdila, že je Dům umění v havarijním stavu a že je zároveň pro kulturní infrastrukturu města nepostradatelný. Spolu s krajskými kulturními institucemi, které jsou podle studie v mnohem lepším stavu (většinou po rekonstrukci nebo v procesu výstavby), a soukromými subjekty je stávající kulturní infrastruktura města stěží dostačující především s ohledem na blížící se kandidaturu na Evropské hlavní město kultury v roce 2028. Toto zjištění není nové a řada kulturních aktérů ve městě jako například šéfredaktor architektonického časopisu ERA21 Filip Landa nebo představitelé hnutí Dům umění nedáme na tento fakt i výjimečný mezinárodní přesah celé instituce dlouhodobě upozorňovala.

Otázkou tedy zůstává, proč se město k alespoň částečné rekonstrukci odhodlává až nyní. Jedním z možných vysvětlení může být samotné jednání o rozpočtu města na rok 2026, který má být 4,5 miliardy korun, tedy o 1,3 miliardy vyšší než očekávané příjmy. Město v příštím roce plánuje velké stavební práce – budování náplavky u Malše, rekonstrukci Zátkova nábřeží, které naváže na prostor před nově zrekonstruovaným kulturním domem Slávie, stejně jako revitalizaci prostoru Senovážného náměstí, kde bude v budoucnu stát nová budova krajské Alšovy jihočeské galerie, stejně jako rekonstrukci několika ulic. Deficitní rozpočet plánuje pokrýt úvěrem. Ve chvíli, kdy by město úvěr získalo, by se podle Petra Maroše, náměstka primátorky pro finance, počítalo i s částečnou rekonstrukcí Domu umění. O podobě rozpočtu budou budějovičtí zastupitelé jednat začátkem prosince a pro opozici, která před pěti lety stála za vznikem architektonické soutěže obnovy Domu umění, by mohl být důležitý argument v hlasování pro rozpočet, že je projekt opět ve hře. Z jednání bude rovněž jasnější, do jaké míry radnice počítá s programem Domu umění na příští rok a v jaké míře jej podpoří. Otázkou zůstává, zda nově přepracovaný projekt bude moci využít již platné stavební povolení a zda se s ohledem na jeho brzy končící platnost stihne začít se stavebními pracemi, tak aby byl dům dokončen do roku 2028 a jeho výstavní prostory mohly být zapojeny do programu Evropského hlavního města kultury.

Foto: Pohledy do výstavy Dům v domě / architektonické studio Malý Chmel / kurátor: Michal Škoda / Dům umění / České Budějovice / 26. 9. – 30. 11. 2025. Foto: Matej Hakár