Ruská umělecká komunita protestuje proti válce na Ukrajině

Ruští umělci, kurátoři a kulturní pracovníci protestují proti agresi prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině a volají po ukončení války. Téměř dvacet tisíc zástupců ruské umělecké obce podepsalo otevřený dopis vládě, který je v celém znění uveřejněn na webu Spectate (anglický překlad dopisu je možné si přečíst ZDE). Umělci a kulturní pracovníci ustupují ze svých rolí kulturních představitelů země na místní i světové scéně, a to i za cenu perzekucí. Jejich akce přicházejí v době, kdy sílí tlak na bojkot ruských uměleckých institucí a ruské účasti na prestižních mezinárodních akcích.

Ruský národní pavilon na Benátském bienále. Foto: Ruský pavilon

V otevřeném dopise ruské vládě se umělecká obec jasně vymezuje proti vojenské ofenzivě na Ukrajině: „Jako důvod byla deklarovaná ‚ochrana obyvatel DNR a LNR‘, zatímco vojenské akce probíhají po celé Ukrajině: v Kyjevě, Lvově, Charkově, Oděse a dalších velkých městech. Mezi obyvateli těchto měst je mnoho našich příbuzných, přátel, známých a kolegů. Požadujeme, aby byla tato válka s Ukrajinou – suverénním a nezávislým státem od roku 2014 – zastavena a aby byla zahájena jednání na základě respektu a rovnosti.“ Dopis jasně ukazuje, že umělecká obec v Rusku s vedením války na Ukrajině nesouhlasí a považuje záminku, za kterou byla vojenská akce vedena, za „zcela vykonstruovanou představiteli ruských úřadů“.

Představitelé ruské umělecké scény v dopise volají po „okamžitém zastavení všech bojových akcí, stažení ruských vojsk z území Ukrajiny a zahájení mírových jednání“. Otevřené vystoupení proti vládní politice přitom vyžaduje značnou dávku odvahy. V neděli Vjačeslav Volodin, předseda Státní dumy, horní komory ruského parlamentu, odsoudil protiválečná prohlášení jako „zradu ruského lidu“. Ruská generální prokuratura pak varovala, že každému, kdo bude shledán vinným z napomáhání cizímu státu nebo organizaci při ohrožování bezpečnosti Ruska, hrozí až 20 let vězení. Do středy večer bylo zadrženo již skoro sedm tisíc protestujících v celém Rusku.

Obavy panují v rámci ruské kulturní opozice také z vytvoření úplné mezinárodní izolace, ke které v souvislosti útokem postupně dochází. Jak zástupci umělecké obce v dopise dále uvádějí: „Za odbornou veřejnost je důležité říct, že další eskalace války bude mít pro umělce a kulturní pracovníky nenapravitelné důsledky. Připraví nás o poslední možnosti pracovat, vyjadřovat se, vytvářet projekty, podporovat a rozvíjet kulturu a připraví nás o budoucnost. Vše, co bylo v oblasti kultury za posledních 30 let vykonáno, je nyní ohroženo: Všechny mezinárodní vazby budou přerušeny, soukromé nebo veřejné kulturní instituce budou zakonzervovány a partnerství s jinými zeměmi bude pozastaveno.“

Svou frustraci ze stávající politické situace pro Artalk shrnula také v Moskvě žijící kurátorka Treťjakovské galerie: „V pátek jsme iniciovali protiválečnou petici kulturních pracovníků, v pondělí už máme první žaloby a první kulturní pracovníci dostali výpověď. Zároveň vás policie zatýká jen tak, že stojíte na ulici v tichosti nebo mluvíte s kamarádem. Takže všichni jsou buď zatčeni, podporují ty, kdo byli zatčeni, nebo se zabývají něčím jiným. Funguje tu obrovská propagandistická mašinérie. Existuje velké množství lidí, kteří ve skutečnosti nevědí, co se děje, nebo skutečně věří, že jde o ‚zvláštní operaci‘, a nenazývají ji válkou. Občanské služby jsou v rozkladu, je těžké získat ošetření nebo léky atp. Já (a všichni kolem mě) procházíme komplikovanou směsicí emocí, pocitu viny, nejistoty, strachu, touhy odejít a pochopení, že není kam jít, že je to náš domov, naše kultura. A tak vynakládáme poslední síly na to, abychom podpořili ostatní lidi, sehnali peníze, sepsali další petici a snažili se udržet rutinu péče o sebe.“

Muzeum ruského umění v Minneapolis vyvěsilo banner v barvách ukrajinské vlajky. Foto: mynews24x7.in

Svou podporu vyjadřují i další umělci a kulturní instituce napříč kontinentem i uvnitř Ruska, kteří se svým jednáním snaží vyjádřit politický názor. Muzeum současného umění Garage, založené Romanem Abramovichem a Dashou Zhukovou, oznámilo, že se rozhodlo zastavit práci na všech výstavách. „Nemůžeme podporovat iluzi normálnosti, když se dějí takové události,“ cituje představitele muzea deník The Art Newspaper. Ředitel muzea Anton Belov zveřejnil na svém facebookovém profilu výzvu „Stop válce!“ již před několika dny.

Rovněž vedení Strelka Institute For Media, Architecture and Design v Moskvě oznámilo, že pozastavuje svůj veškerý program: „Považujeme za nepřístupné pokračovat v běžné činnosti v současné situaci, zatímco na Ukrajině dochází ke ztrátám životů.“ Zároveň se její programový ředitel Benjamin Bratton dostal pod kritiku, když na svém Facebookovém účtu sdílel stanovisko, kde je místo slova válka použito „ozbrojený konflikt“. Diskutující mu vytýkali, že doposud Strelka politiku Vladimira Putina dostatečně nekritizovala a že se vůči násilí ani teď dostatečně nevymezila. Také umělkyně Victoria Marchenkova oznámila, že uzavírá svoji samostatnou výstavu v moskevské galerii, dokud neskončí válka na Ukrajině. Nadia Beard, redaktorka časopisu The Calvert Journal, který se zabývá kulturou a uměním v Rusku a na Ukrajině, rovněž uvedla, že je vzhledem k současné situaci vydávání časopisu pozastaveno.

The New York Times zase informoval, že Alexej Ratmanskij, bývalý ředitel Velkého baletu, jenž je v současnosti na rezidenčním pobytu v New Yorku, pravděpodobně neuskuteční plánované premiéry v Moskvě a Petrohradě. Ratmanskij, který má na Ukrajině mnoho rodinných příslušníků, situaci komentoval slovy: „Oba tyto projekty jsou mi velmi blízké. Ale v tuto chvíli záleží jen na tom, aby Ukrajina přežila, udržela si nezávislost a aby naše rodiny zůstaly naživu.“ Další a další oznámení o rušení výstav a koncertů a jiných kulturních aktivit v Rusku každým dnem narůstá.

Výrazný krok učinil také litevský kurátor ruského pavilonu na Benátském bienále Raimundas Masauskas a ruští umělci Alexandra Sukhareva a Kirill Savchenkov, kteří se odmítli na realizaci ruského národního pavilonu dále podílet. Savchenkov na svém instagramovém profilu odstoupení komentoval: „Není co dodat, není místo pro umění, když civilisté umírají pod palbou raket, když se občané Ukrajiny skrývají v krytech, když jsou ruští demonstranti umlčováni.“ Bienále jejich krok ocenilo ve svém veřejném prohlášení a ukončilo tak příval kritických hlasů proti účasti ruských umělců na Bienále. Kritika byla vedena především proti samotnému vedení ruského pavilonu, jehož komisařkou je Anastasia Karneeva, dcera Nikolaje Volobujeva, zástupce generálního ředitele Rostecu, ruského státního dodavatele zbraní. Spolu s Jekatěrinou Vinokurovou, dcerou ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ruského ministra zahraničních věcí, Karneeva spoluvlastní společnost Smart Art, podporující uměleckou produkci a výstavní činnost, která má ruský pavilon zajištovat na příštích pět let. Jak uvedl deník Artforum, pavilon má zůstat uzavřen a šíří se i (zatím nepotvrzená) zpráva o jeho úplném zrušení.