Lorem ipsum dolor

Reykjavík plný Vašulkových

5. 1. 2026Lenka DolanováRecenze

Hlavní město Islandu ovládla Steina Vašulka, které uspořádaly výstavu rovnou dvě klíčové instituce – Národní galerie Islandu a Reykjavík Art Museum. Ty navíc doplňuje ještě výstava Woodyho Vašulky v galerii BERG Contemporary. Co přinesla do oblasti vizuálního umění zásadní díla Vašulkových a jak jsou výstavní projekty pojaté?

Dílo Steiny a Woodyho Vašulkových v posledních letech zažívá obnovený zájem, který se projevuje i ve výstavních aktivitách. Woody (narozený v Brně roku 1937, zemřel v roce 2019 v Santa Fe) a Steina (narozená v Reykjavíku v roce 1940) patří k zakladatelské generaci videoartu a ke skupině tvůrců, kteří se zaměřili na prozkoumávání vnitřních vlastností média, video a audio signálu a později digitálních kódů. Vyvíjeli si také své vlastní nástroje pro zpracování obrazu. Vystudovaný filmař a houslistka se potkali na studiích v Praze a celý život sdíleli pracovní prostor i nástroje, tvořili společně. Od sedmdesátých let se jejich tvůrčí přístupy začaly částečně rozdělovat. Steina se začala věnovat převážně instalacím „strojového vidění“, performancím s digitálními houslemi Violin Power a vícekanálovým videoinstalacím využívajícím elektronicky manipulovanou krajinnou obraznost a Woody práci s archivními válečnými nahrávkami (video Art of Memory) a instalacím, jejichž hardware tvoří vyřazená vojenská technologie (robotický cyklus The Brotherhood).

K širšímu uznání díla Vašulkových na Islandu přispělo otevření archivního prostoru Vasulka stofa (Obývací pokoj Vašulkových) v rámci islandské Národní galerie v roce 2014, kde je možné studovat texty, fotografie, korespondenci a další archivní materiály spojené s tvorbou a životem Vašulkových. K obecnější známosti dvojice přispěl také film The Vašulka Effect (z roku 2019) od islandské režisérky Hrafnhildur Gunnarsdóttir, který vznikl v české koprodukci.

Pohled do výstavy Playback Steiny Vašulky v Reykjavík Art Museum. Foto: Reykjavík Art Museum

V Reykjavíku probíhá výstava Steiny Vašulky v Národní galerii Islandu a zároveň také v Reykjavík Art Museum. Dvě klíčové umělecké instituce uspořádaly současně výstavu jedné umělkyni vůbec poprvé. Nese název Steina: Tímaflakk (Steina: Playback) a na Island doputovala ze Spojených států, kde se její dvě verze představily v MIT List Visual Arts Center a v Buffalo AKG Art Museum. Islandská verze je oproti americkým o něco rozšířená. Ve stejné době probíhá v soukromé galerii BERG Contemporary výstava čtyř instalací z cyklu The Brotherhood Woodyho Vašulky.

Při vystavování historického videoartu se objevují kurátorské výzvy, které zahrnují také rozhodnutí, nakolik se držet původního formátu díla, způsobu instalace a projekční technologie. Steina, která se zúčastnila vernisáže i doprovodných diskusí, je otevřená tomu, aby se instalace s každým vystavením měnily, zároveň ale dohlíží na obrazovou kvalitu. V důsledku celoživotní otevřenosti Vašulkových existuje verzí jednotlivých videí v různých institucích velké množství. Zdejší kurátorské týmy zvolily z většiny původní soubory, na nichž je znát analogová a raně digitální doba vzniku, a drží se do velké míry historických verzí instalací.

Část výstavy v Národní galerii působí kompaktněji. Velkým zážitkem jsou mimo jiné multimonitorové instalace. K nim patří The West, která vznikla v roce 1980, krátce poté, co se Steina a Woody přestěhovali z industriálního Buffala do Santa Fe, a využívá krajinných záběrů z okolí. Na dvaadvaceti monitorech sestavených do dvou řad na sobě a do půlkruhu se prolíná obraznost ze dvou kanálů, které zachycují radioteleskopy astronomické observatoře, skalní obydlí či ruiny kostela. Podobně se instalace Geomania (1987) věrně drží historické verze, v tomto případě s monitory sestavenými do tvaru pyramidy. Zde je počátek Steininy geologické imaginace, kdy využívá na Islandu pořízených nahrávek vulkanických procesů a oceánu v kombinaci s americkými záběry a vytváří novou fluidní krajinu. Historickou rekonstrukcí je dílo Allvision (1978). Dvě kamery umístěné naproti sobě na rotujícím břevnu zabírají zrcadlící kouli uprostřed odrážející okolí a obrazy z nich jsou promítané na dvojici monitorů. Steina se v tomto cyklu snažila ukázat nelidský, mechanický způsob vidění, podobně jako v cyklu Machine Vision, jehož součástí jsou kusy vybavení, které Vašulkovi získali v bazarech. Kamery jsou tu umístěné na pohybujících se zařízeních, která se otáčejí, rotují, mají v sobě zabudovaná zrcadla, nebo pomalu zoomují. I zde jsou obrazy v reálném čase přehrávané na monitorech.

Pohled do výstavy Playback Steiny Vašulky v Reykjavík Art Museum. Foto: Reykjavík Art Museum

Pohlcující vizuální zážitek poskytuje velkoformátová promítaná instalace Mynd (Obraz). Tvoří ji pás navazujících projekcí na dvou stěnách jdoucí přes roh, s precizně sestříhanou obrazností z Islandu (pasoucí se koně, běžící psi či mořské vlny narážející na skály). Dílo vzniklo s využitím softwaru Image/ine, který Steina ve spolupráci s Tomem Demeyerem vyvinula v průběhu rezidence v centru STEIM v Amsterdamu v roce 1996. Šlo o první program umožňující manipulaci nekomprimovaného videa v reálném čase. To jí umožnilo komponovat videa podobně jako hlasy v symfonické skladbě. Je zde použitá pro Steinu charakteristická technika slit scan, kdy jeden snímek obsahuje informace z více časových okamžiků, a vzniká tak efekt natahování obrazu. Dílo Of the North (2001) tvoří sférické útvary s rotující obrazností elementů jako voda, láva, pára či oheň. Běžně je promítané na monitorech, zde má ovšem podobu pětice projekcí do rozměrných okenních výklenků v rozlehlé výstavní hale, kde se navíc odrážejí v černé podlaze.

Součástí výstavy je instalace americké historičky umění a médií Chris Hill A Navigational Tool for Traversing the Vašulka Mediascape (Navigační nástroj k procházení mediálním prostorem Vašulkových), která vznikla pro výstavu ve Vašulka Kitchen Brno v roce 2023 a umožňuje listovat archivem Vašulkových v intuitivním uživatelském rozhraní.

Druhá část výstavy má k dispozici velkorysé industriální prostory reykjavického muzea. Ve čtyřech tematicky zaměřených halách jsou rozptýlená díla z různých období, instalace i jednokanálová videa. Nejnovější dílo celé výstavy, Parallel Trajectories (Paralelní trajektorie, 2022), vzniklo jako pocta Woodymu a rekapituluje tvůrčí cesty dvojice Vašulkových. Jedná se o sestřih starších videí, mimo jiné nahrávek s procesorem Rutt/Etra, který rozkládá obraz do řádků, a upoutává nezvyklou plasticitou obrazu. Další část tvoří tančící postavy v elektronické opeře, záběry ze Steina díla Violin Power a celek doplňují úryvky současné Steininy práce, v níž prolétáme třídimenzionálními prostory islandských ság, které patří k nejstarším psaným záznamům na světě.

Setkáváme se zde také s instalací Orka (1997), kterou Steina prezentovala na Benátském bienále, a ve které použila Image/Ine k manipulaci záběrů mořského příboje, sopečných jezer či nebe s letícími ptáky. Orka znamená síla a odkazuje k neustálým proměnám geologicky nestabilní krajiny. V díle Matrix I (1970–1972) si Vašulkovi vyzkoušeli efekt variabilního posunování obrazu napříč řadou monitorů. Jednoduché pulsující geometrické tvary rolují z monitoru na monitor. Tento horizontální posun obrazu (image drift) byl současníky nazván „the Vasulka effect“.

Pohled do výstavy Woodyho Vašulky Brotherhood v BERG Contemporary. Foto: BERG Contemporary

Woodyho Bratrství

Woodyho cyklus The Brotherhood je v galerii BERG Contemporary nejkompletnější od své premiéry v Tokiu v roce 1998. Z původních šesti částí zvaných „Tables“ (Stoly) jsou vystaveny čtyři. Stůl č. 4, Stealth, je ztracen a Stůl č. 1, Translocation, se nepodařilo (prozatím) opravit.

Woody se v cyklu vrátil k tématu války, které ho pronásledovalo od dětství, jež prožil v blízkosti vojenského letiště v Brně-Slatině. Také v Santa Fe později nalezl příznivé prostředí pro zkoumání války, neboť je nedaleko Los Alamos, místa prvních jaderných testů, kde bylo v bazarech možné pořídit rozmanité části vyřazené vojenské technologie. Cílem bylo přeorientovat „ducha“ těchto strojů pro kulturní navigaci v prostoru. Jejich původní účel však zůstává intuitivně rozpoznatelný.

Část The Theatre of Hybrid Automata vznikla již v roce 1993 a kombinuje virtuální a reálný prostor. Hlavice – původně zaměřovací systém pro automatizované bombardování – pomalu rotuje v prostoru instalace a strojový hlas oznamuje její otáčení do čtyř světových stran i směrem k „nebi“ – a zároveň se vizualizuje ve 3D projekci. Instalaci Scribe označil Woody za analogii lidského procesu čtení a psaní, které je zde ukázáno jako způsob interpretace kódu. Pneumatické rameno otáčí stránkami knihy s textem, který je světelným perem vpisován na fluorescenční plochu a vzápětí mizí. Instalaci doplňují záběry pálení knih. Nejvíce antropomorfická The Maiden je také nejvíce interaktivní. Jednotlivé části konstrukce jsou pneumaticky ovládané písty (původně se jednalo o část operačního stroje) a po stranách ji rámují pohyblivé vějíře. Je možné ji ovládat hlasem i klávesy piana a uvést ji do pohybu podobnému tanci. Steina na Maiden „hrála“ pomocí digitálních houslí. Konečně Friendly Fire zpracovává incident z války v Perském zálivu z let 1990–1991, „přátelskou palbu“, při níž spojenecké jednotky omylem zasáhly vlastní vojáky. Instalaci lze částečně ovládat tlačítky, což znásobuje dojem válečného dění připomínajícího v důsledku mediálního pokrytí počítačovou hru.

The Brotherhood však není jen protiválečnou kritikou. Nese v sobě vlivy konstruktivismu, odkazuje k počátkům sci-fi či ke středoevropské tradici alchymie. Woody se pokusil dílu vtisknout prvky autonomního chování, komplexitu a nepředvídatelnost. V rámci prostoru instalace plánoval uspořádat divadelní představení, ve kterém by došlo ke konfrontaci lidí a strojů. The Brotherhood předjímá možnosti umělé inteligence a strojového učení, zároveň je touhou po vytvoření nové, utopické reality. Instalaci pro aktuální výstavu zprovoznil tým pod vedením Roberta O’Kanea, což si vyžádalo adaptaci hardwaru a softwaru. Z dnešního pohledu působí futuristicky i anachronicky zároveň a vyvolává pocit napětí z kombinace technologie – zastaralé již v době, kdy byla použita v instalaci (veškeré mechanické součásti instalace jsou záměrně odhalené) – a aktuálnosti jejího poselství.

Pohled do výstavy Woodyho Vašulky Brotherhood v BERG Contemporary. Foto: BERG Contemporary

V současné době probíhá nejen na Islandu důležitá debata o tom, jaký bude další osud dědictví Vašulkových, jejichž díla se nacházejí ve sbírkách prestižních institucí na Islandu, v Americe i Evropě. V České republice se jejich odkazem zabývá od roku 2018 Vašulka Kitchen Brno, sídlící v Domě umění města Brna, kde se v letech 2023–2024 konala výstava Gary Hill, Steina & Woody Vašulkovi. Součty & rozdíly. Dvě části Woodyho instalace The Brotherhood byly v Brně představeny již v letech 1993 a 1994 a první větší výstava Steiny se zde konala v roce 1996 v rámci přehlídky Hi-tech umění.

Ačkoliv islandská prezentace nabídla po dlouhé době jedinečnou možnost zhlédnout nejvýraznější díla Vašulkových, dosud chybí souborná výstava, která by patřičně zhodnotila roli Steiny a Woodyho v dobovém kontextu a jejich význam pro současnost. Jejich dílo je jedinečné v důslednosti prozkoumávání možností elektronických médií a v průběhu času získává další významové vrstvy. Je výsledkem dokonalé obeznámenosti s materiálem a schopnosti ze signálů a kódů, robotických systémů a transformovaných krajin generovat významy, jež umožňují nahlížet na okolní svět z jiné perspektivy.

Steina: Tímaflakk / Steina: Playback / kurátorstvo: Natalie Bell, Helga Christoffersen, Pari Stave, Markús Þór Andrésson / Listasafn Íslands / National Gallery of Iceland, Listasafn Reykjavíkur / Reykjavík Art Museum / Reykjavík / Island / 4. 10. 2025 – 11. 1. 2026

Woody Vasulka / The Brotherhood / BERG Contemporary / Reykjavík / Island / 1. 11. 2024 – 11. 1. 2026

Titulní foto: Steina Violin Power I, 1970–1978. Video, 10,04 min, Reykjavík Art Museum

Lenka Dolanová | Lenka Dolanová je historička umění a kurátorka. Zabývá se vztahem umění, nových médií a ekologie a kulturním děním v regionech. Je kurátorkou projektu RurArtMap mapujícího kulturní dění mimo centra.