Zničené ukrajinské kulturní dědictví může být důkazem proti Putinovi

Zatímco minulý týden UNESCO posílilo mimořádným dekretem ochranu vybraných ukrajinských lokalit a ve Lvově debatovali mezinárodní odborníci o roli kultury v čase války, organizace Modrý štít prokázala systematické ničení ukrajinských památek Putinovým režimem.

Statistiky škod způsobených válkou na Ukrajině. Zdroj: UNESCO

Ve čtvrtek 7. září proběhlo mimořádné zasedání výboru UNESCO pro ochranu kulturního dědictví v případě ozbrojeného konfliktu, které vyústilo v posílení ochrany 20 významných ukrajinských lokalit.

„Rok a půl od invaze jsme svědky alarmujícího nárůstu útoků proti ukrajinskému kulturnímu dědictví. Aby se zabránilo nevratnému poškození tohoto sdíleného kulturního dědictví lidstva, je zapotřebí více opatření a dnešní výsledek představuje rozhodující krok správným směrem,“ uvedl zástupce ředitele pro kulturu Ernesto Ottone R. v tiskové zprávě. Vybrané památky, mezi něž patří mimo jiné několik církevních staveb, astronomická observatoř Kyjevské univerzity nebo dendrologický park Sofijivka, byly zařazeny na Mezinárodní seznam kulturního dědictví se zvýšenou ochranou. Ty budou nadále těžit z nejvyšší úrovně právní ochrany vůči vojenským útokům, jejíž narušení bude kvalifikováno jako závažné porušení Haagské úmluvy z roku 1954 a jejího Druhého protokolu. Výbor UNESCO také rozhodl o finanční podpoře školení ukrajinských bezpečnostních složek a představitelů justice, kteří by díky tomu měli být nadále lépe připraveni chránit kulturní dědictví.

V souvislosti s mimořádným zasedáním UNESCO publikovalo také seznam 287 kulturních památek, které byly dosud v průběhu války na Ukrajině zničeny nebo poškozeny. Mezi ně se nedávno zařadila katedrála svaté Kateřiny v Chersonu z 18. století, která byla zasažena letos v srpnu během ostřelování města ruskými jednotkami, nebo chrám Proměnění Páně v Oděse, zničený na konci července, který sloužil jako centrum Ukrajinské pravoslavné církve, ještě donedávna sympatizující s Putinovým režimem.

Jak včera uvedl server The Art Newspaper, zásadní posun v tomto ohledu nastal také ze strany mezinárodní organizace Modrý štít, která usiluje o ochranu kulturních a historických památek. Představitelé Modrého štítu se vzhledem k ústupu ruské fronty mohli osobně vydat do osmi lokalit zničených během ruských útoků na Ukrajině, které byly dosud sledovány pouze ze satelitních snímků nebo díky příspěvkům na sociálních sítích. Na základě terénního výzkumu předložili Poradní misi Evropské unie zprávu, která dokládá, že se Putinův režim systematicky a prokazatelně zaměřuje na destrukci ukrajinských památek. Na Vladimira Putina byl vydán mezinárodní zatykač v březnu tohoto roku, nicméně pokud se Putin v budoucnu skutečně bude zodpovídat z činů během války na Ukrajině, pak se stíhání Mezinárodního trestního tribunálu bude muset spoléhat na důkazy získané v terénu. Pokud by se zpráva Modrého štítu prokázala jako pravdivá, právní hranice potřebná k odsouzení Putina za válečný zločin se tím výrazně přiblíží. Avšak jak uvedl ředitel organizace Peter Stone, „dokonce ani v těchto případech nemusí existovat dostatek důkazů, které by obstály u mezinárodního soudu.“ Důkazy by totiž měly být shromážděny ideálně během týdne po incidentu, což je ve válečné zóně často nemožné. Tento počin však představuje alespoň první vzorovou studii, která může v dalších měsících přerůst v komplexní terénní výzkum s cílem shromáždění dostačujícího důkazního materiálu.

Právní základ nově přijatých opatření a možnosti jejich skutečného aplikování v průběhu válečného konfliktu představili zástupci UNESCO v průběhu třetího ročníku mezinárodního kulturního kongresu Ukraine! Unmuted, který proběhl od 7. do 9. září v ukrajinském Lvově. Kromě ukrajinského kulturního dědictví se kongres zaměřil na otázky spjaté s novou definicí role kultury pro budoucnost nejen Ukrajiny, nýbrž celé sjednocené Evropy, a fyzicky či online na něm vystoupila téměř stovka řečníků a řečnic z Ukrajiny, Polska, České republiky, Maďarska, Belgie, Nizozemí nebo Japonska.