Britské muzeum nechce nic vracet, strefuje se do něj i John Oliver

Anglický satirik John Oliver se ve své populární show Last Week Tonight nevybíravě strefoval do britských muzeí a jejich laxnímu vztahu k repatriacím uměleckého dědictví vyvezeného z původních lokalit v době britské koloniální nadvlády. Jako příklad zmiňuje případ tzv. Elginových mramorů z řeckého Parthenónu, které se nachází v majetku Britského muzea. To sice v létě oznámilo snahu o spolupráci s muzeem v Athénách formou vzájemných zápůjček, britská premiérka Liz Truss však tuto výměnu nepodpořila, a tím pravděpodobně zmařila další vyjednávání, informuje ve zprávě ze světa Petra Lexová.

Zatímco Francie nebo Německo jsou v otázce repatriací aktivnější (viz zde a zde), britské kulturní instituce navrácení kulturních předmětů do zemí jejich původu spíše ignorují. Jako argumenty dlouhodobě uvádějí nepřekonatelné právní překážky vyčlenění uměleckých předmětů ze svých sbírek a namísto toho se soustředí na budování vztahů se zahraničními muzei (především v Africe) a lepší kontextualizaci uměleckých artefaktů ve svých expozicích.

V Britském muzeu je v současnosti uloženo patnáct metop, sedmnáct figurálních soch a část vlysu, který zdobil 2 500 let starý chrám Parthenónu na řecké Akropoli. Sochařská díla byla na začátku devatenáctého století převezena do Velké Británie lordem Elginem, tehdejším britským velvyslancem v Cařihradu v Osmanské říši. Ten k odvezení mramorů získal oficiální povolení Osmanské říše, pod kterou Řecko v té době spadalo. To o navrácení Elginových mramorů usiluje od roku 1983 a jejich darování dlouhodobě zpochybňuje, neboť Osmanská říše byla podle Řeků okupační mocnost, která neměla na toto darování právo. Britské muzeum na druhou stranu argumentuje jejich legálním získáním.

V lednu tohoto roku se podařilo dočasně zapůjčit část athénského vlysu z Parthenónu, který byl v majetku Sicílie. Sicilská vláda tak dovršila jednání, trvající od roku 2020, o navrácení vlysu bohyně Artemis ze sbírky krajského archeologického muzea v Palermu. Vlys byl zapůjčen na čtyři roky, přesto sicilská vláda vyjádřila úmysl přesunout dílo natrvalo. Výměnou muzeum v Palermu získalo zápůjčku jedné amorfy a torza bohyně Athény. Řecká ministryně kultury Lina Medoni tehdy ocenila konstruktivní jednání s krajskou vládou Sicílie. Mnohem složitější se pak jeví jednání s britskou vládou a představiteli Britského muzea.

Části parthenonského vlysu vystavené v Britském muzeu. Foto: Wally Gobetz, Flickr.com

Jak informuje Artforum, Boris Johnson v listopadu 2021 oznámil, že odpovědnost za osud mramorů leží na rozhodnutí úředníků Britského muzea, nikoliv vlády. Předseda muzea a bývalý britský kancléř George Osborne v červnu předložil návrh, ve kterém navrhuje společné sdílení Elginových mramorů. V srpnu pak zástupce ředitele Britského muzea Jonathan Williams nastínil podobu tohoto „partnerství s Parthenónem“, předkládající plán na repatriaci mramorů formou dlouhodobých zápůjček. Jak uvedl pro Sunday Times Culture: „To, po čem voláme, je aktivní parthenonské partnerství s našimi přáteli a kolegy v Řecku. […] Pevně věřím, že existuje prostor pro opravdu dynamickou a pozitivní konverzaci, v jejímž rámci lze nalézt nové způsoby spolupráce.“

Toto rozhodnutí ale odmítá současná britská premiérka Liz Truss, která pro rozhlasový kanál GB News uvedla, že tyto zápůjčky „nedoporučuje“. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis pro Sunday Times uvedl, že je připraven přímo požádat Truss o navrácení mramorů na mezivládním setkání, které se má konat koncem letošního podzimu.

Může se zdát, že další vyjednávání mezi řeckou a britskou stranou opět skončí blamáží. V této souvislosti lze vnímat večerní show Johna Olivera jako aktuální a vítanou kritiku, která snad pomůže rozdmýchat novou vlnu diskuse. Oliver nešetří britská muzea a jejich laxní vztah k repatriacím Elginových mramorů i Beninských bronzů, které byly na konci devatenáctého století násilně odvezeny britskými vojáky z Beninu (dnešní Nigérie) a jsou rovněž uloženy ve sbírkách Britského muzea. Tato instituce je sice členem skupiny Benin Dialogue Group složené ze zástupců mezinárodních muzeí a podílí se na výstavbě nového Muzea západoafrického umění v Benin City, o skutečném navrácení bronzů se však zatím nejedná. Británie dlouhodobě zastává pozici mezinárodního partnera, který se sice hlásí ke koloniální minulosti, ale aktivněji se s ní nevyrovnává, za což je odborníky dlouhodobě kritizována.

Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.