Lorem ipsum dolor

Evropská muzea jednají o pravidlech použití AI

19. 11. 2026Julie ŠafováZprávy

Organizace sdružující muzejní instituce napříč Evropou zveřejnila stanovisko týkající se role muzeí a jejich potřeb ve vztahu k umělé inteligenci. Upozorňuje v něm na možná rizika i příležitosti užití umělé inteligence.

Letošní konference evropské sítě muzejních organizací (Network of European Museum Organisations, dále jen NEMO) se věnovala tématu umělé inteligence. Více než 300 odborníků ze 40 zemí se zabývalo tím, jak velké technologické firmy utvářejí naše chápání umělé inteligence a jak její využívání ovlivní evropské společnosti. „Již nyní tato rychle se rozvíjející technologie vyvolává mezi muzejními pracovníky širokou škálu emocí – od obav a nejistoty přes zvědavost a nadšení až po touhu objevovat její možnosti,“ stojí na webu organizace.

NEMO v prohlášení zdůrazňuje roli muzeí jako bezpečného a otevřeného prostoru pro diskusi o umělé inteligenci. Výkonná rada NEMO v návaznosti na konferenci zveřejnila několik doporučení. Vyzvala muzejní sektor, aby rozvíjel jasné strategie a metodická doporučení a usiloval o společné porozumění zásadám etického využívání umělé inteligence. Rada zároveň apeluje na tvůrce politik, aby uznali muzea jako nezbytné aktéry evropské politiky v oblasti umělé inteligence. V neposlední řadě zástupci NEMO upozorňují na rostoucí rizika spojená s rozvojem umělé inteligence, mezi která patří kybernetické útoky, narušování či poškozování dat o sbírkách nebo politické zneužívání kulturních institucí.

V České republice jsou členy NEMO dvě organizace: Asociace muzeí a galerií České republiky a Muzeum Prahy. Právě druhá jmenovaná instituce s umělou inteligencí v rámci své expozice i doprovodných činností výrazně pracuje. Pro ostatní kulturní aktéry dle svého webu nabízí konference, konzultace, stáže i AI newsletter a umělou inteligenci implementuje také do několika aplikací využívaných například v rámci edukačních programů. Prostřednictvím těchto aplikací si tak lze například promluvit s historickou postavou, vyměnit si s ní obličej nebo oživit loutku. „Jako muzeu nám lidé věří, a protože jejich důvěru nechceme zklamat, tak náš systém pracuje s ověřenými dokumenty a díky tomu může předcházet AI halucinacím“, uvádí k aplikacím Vojtěch Leischner, vedoucí AI oddělení Muzea Prahy.

Právě za využití technologií na úkor vystavení reálných artefaktů, což je pro výstavní a sbírkotvorné instituce zásadní, je Muzeum Prahy často kritizováno (například tady nebo tady). Dle vyjádření Leischnera pro Artalk se Muzeum Prahy v práci s umělou inteligencí řídí interní směrnicí, etický kodex pro tento účel nemá. Směrnice vymezuje, kdy je vhodné umělou inteligenci využívat a s jakými konkrétními modely je bezpečné pracovat. „Směrnice není veřejná, ale poskytujeme ji na vyžádání dalším muzeím, institucím a partnerům,“ dodává Leischner. Na žádost Artalku o její zpřístupnění ale do uzávěrky nereagoval. 

Titulní obrázek byl vytvořen pomocí AI: prompt: AI Muzeum Prahy, budova na Florenci.

Julie Šafová | Autorka je kulturní publicistka, edukátorka a studentka magisterské žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Ve svých textech se věnuje primárně umění, zajímá se také o sociální otázky a feminismus.