Finalisté a finalistky Ceny Jindřicha Chalupeckého již v budoucnu nebudou mezi sebou soutěžit

Umělecké ocenění pro umělce a umělkyně do 35 let Cena Jindřicha Chalupeckého prochází zásadní změnou. Jako výsledek aktuálních diskusí o uměleckém oceňování a soutěžení se Společnost Jindřicha Chalupeckého rozhodla v budoucích letech již nevybírat jednoho laureáta či laureátku. Aktualitu z domácí kulturní scény sepsal Martin Vaněk.

Tým Společnosti Jindřicha Chalupeckého společně s finalisty a finalistkami CJCH 2020 v galerii PLATO Ostrava. Foto: Matěj Doležel, Zuzana Šrámková

V předchozích dvou týdnech proběhla v Moderní galerii Akademie výtvarných umění v Praze výstava Umění oceňovat, kterou uspořádala Společnost Jindřicha Chalupeckého (dále SJCH). Projekt tak navázal na intenzivní diskusi týkající se smyslu uměleckých cen a na sérii konkrétních kroků a rozhodnutí vedení SJCH a umělkyň či umělců, kteří se v posledních letech dostali do finále Ceny Jindřicha Chalupeckého (CJCH). V tiskové zprávě k výstavě na AVU jsou stručně shrnuty základní teze celé debaty: „Kdo, jak a koho vybírá, je vždy diskutabilní, mnohdy až kontroverzní téma. Vždy se pojí s nevyřčenými mechanismy, osobními postoji, rozporuplnými emocemi. Výstavní, výzkumný a participativní projekt Umění oceňovat si klade za cíl odkrýt některé z historických i současných mechanismů v pozadí uměleckých cen i jiných hodnoticích systémů a zároveň se stát trenažerem, diskusní platformou, nebo dokonce arénou pro hledání alternativ.“

Jak ve svém článku We don’t need another laureát uvádí ředitelka SJCH Karina Kottová, s proměnou společnosti a jejích hodnot, stejně tak jako s příklonem uměleckého světa k principům solidarity, participace a spolupráce, se zásadně proměnilo i prostředí soutěží, jako je CJCH. Kottová v článku podrobně popisuje svou osobní zkušenost s vedením SJCH a s přípravou výstav finalistů a finalistek, přičemž kritizuje zejména nutnost vytvářet nové umělecké dílo pro finální přehlídku. Podle Kottové se jedná o nesmyslnou zátěž a tento způsob soutěže podle ní v minulosti nepřinesl ty nejlepší výsledky. Zmíněný článek tak v letošním únoru, kdy vyšel na Artalku, předznamenal a na veřejnosti obhájil změny, k nimž aktuálně dochází.

Nutno říci, že impulzy k této změně přicházely již dříve. Zde je třeba zmínit zejména rozhodnutí finalistů a finalistek slovenské obdoby CJCH, Ceny Oskára Čepana z roku 2017, kteří namísto samostatných prezentací vytvořili jednu společnou instalaci. Následující ročníky ale, i přes rozsáhlou debatu, kterou tento krok způsobil, probíhaly nadále podle předchozích pravidel. Když finalisté a finalistky britské Turner Prize v roce 2019 podnikli identický krok a nechtěli spolu soutěžit, bylo nasnadě, že změna vnímání uměleckých cen je globální. V samotné CJCH ale změny probíhají již druhý rok po sobě. Z iniciativy samotných finalistů a finalistek bylo ocenění rozděleno mezi ně a nebyl volen laureát či laureátka.

Společnost Jindřicha Chalupeckého se proto rozhodla na základě dosavadní zkušenosti přehodnotit pravidla soutěže. Tisková zpráva výstavy Umění oceňovat uvádí, že nadále bude z asi stovky přihlášených mezinárodní porotou vybírána pětice uměleckých subjektů, kterým bude udělena celoroční podpora. Jejich díla budou vystavena na institucionální půdě. Podpora by měla probíhat i formou zahraničních rezidencí. V tiskové zprávě se dále uvádí, že pravidla budou i nadále flexibilně upravována dle potřeb soutěže a soutěžících. Společnost v současnosti sestavuje dokument Pravidla a podmínky CJCH pro rok 2022, který nyní ještě prochází připomínkovým řízením. Zcela zásadní změnou v dokumentu je, že CJCH má být koncipována jako každoroční ocenění pětice umělců, umělkyň nebo uměleckých kolektivů do pětatřiceti let, kteří nemusejí být občany ČR. Laureáty či laureátkami se tak stanou všichni, kteří budou porotou vybráni. Ze soutěže tudíž mizí slovo finalista či finalistka.