UNESCO a válka na Ukrajině

UNESCO poskytne v souvislosti s válkou na Ukrajině intenzivnější pomoc válkou zasažené zemi, včetně finanční podpory na zajištění místních kulturních památek nebo apelu na Ruskou federaci k dodržování Haagské úmluvy o ochraně památek. Organizace je ale zároveň kritizovaná kvůli plánovanému zasedání Výboru pro světové dědictví v ruské Kazani, kterému má předsedat Ruská federace.

Chrám svatého Michala v Kyjevě. Zdroj: Wikimedia Commons

Před více než dvěma týdny, 18. března, se sešel mezinárodní Výbor UNESCO na ochranu kulturních památek v případě ozbrojeného konfliktu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Z mimořádného zasedání vzešlo několik závěrů. UNESCO v této souvislosti zdůrazňuje potřebu zintenzivnit mezinárodní pomoc válkou zasažené zemi. Rozhodlo proto o poskytnutí finanční podpory 50 tis. amerických dolarů na zajištění kulturních památek přímo na místě, nebo na jejich převoz do bezpečí. Ukrajina byla v této souvislosti též požádána o sestavení seznamu nejohroženějších kulturních statků, který by byl připojen k Mezinárodnímu seznamu kulturních památek se zvýšenou ochranou. Členky a členové výboru také přijali usnesení, které apeluje na Ruskou federaci, aby dodržovala Haagskou úmluvu o ochraně památek z roku 1954 (inovovaná v roce 1999). O výsledcích zasedání informovalo záhy UNESCO na svých webových stránkách. UNESCO od počátku konfliktu kritizuje ničení kulturního dědictví například ve městech Charkov a Černihiv, zároveň upozorňuje na nutnost ochrany celkem sedmi památek světového dědictví, které se na území Ukrajiny nacházejí.

UNESCO také nedávno sestavilo mimořádnou mezinárodní poradní skupinu pro ukrajinská muzea, jejímž cílem bude poskytování právní, technické a vědecké podpory muzejním institucím ve válce postižené zemi. Členstvo sestává z ředitelek a ředitelů nejvýznamnějších světových muzeí, jako jsou British Museum, Smithsonian National Museum, Galleria degli Uffizi, Rijksmuseum nebo The Met. Do této skupiny byla nominována i ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá (viz deník Pravda).

Přes všechny zmíněné kroky se tato mezinárodní organizace setkává s kritikou, která se na ni snesla v souvislosti s plánovaným 45. zasedáním Výboru pro světové dědictví v ruské Kazani, které se má konat v druhé polovině června tohoto roku a kterému má Ruská federace předsedat. S kritikou již vystoupila organizace na ochranu evropského kulturního dědictví Europa Nostra, britská ministryně kultury Nadine Dorries nebo zástupci vedení Památníku v Osvětimi.

Vzhledem k útokům, které cíleně ničí i městskou historickou zástavbu, Europa Nostra vyzývá, aby se Rusko vzdalo svého předsednictví. Nadine Dorries dokonce prohlásila, že pokud by se zasedání skutečně konalo v Kazani, Velká Británie se jej nebude na protest účastnit. Osvětimský památník již na počátku března na svém twitterovém účtu sdílel oficiální vyjádření, v němž se uvádí, že: „plánování diskuze o světovém dědictví v Rusku zní jako výsměch nevinným ukrajinským obětem.“ Proti ruskému předsednictví se v otevřeném dopise adresovaném UNESCO vyjádřilo podle The Art Newspaper i více než 35 osobností z uměleckého světa.

UNESCO se k celé věci vyjádřilo v tom smyslu, že předsednictví Ruské federace bylo schváleno členskými zeměmi již v roce 2019 a o změně místa konání 45. zasedání by se muselo na základě žádosti více než dvou třetin z 21 členů výboru znovu hlasovat. Druhou možností je mimořádné hlasování předsednictva výboru, kterému ale nyní velí právě Ruská federace. Ze strany členských zemí údajně zatím návrhy na nové hlasování nepřišly.