Útoky na vystavující i kurátorský tým documenty 15
7. 6. 2022Zprávy
Do vrcholících příprav očekávané přehlídky documenta 15, jež se letos koná po pěti letech v Kasselu, vstoupily nepříjemné komplikace. Kurátorský tým ruangrupa i někteří vystavující čelí nenávistným útokům, falešným obviněním a vyhrožování. O situaci v Kasselu píší ve zprávě Martin Vaněk a Anežka Bartlová.
Documenta 14, Parthenon der Bücher, foto: Olaf Kosinski, Wikimedia
Indonéský kolektiv ruangrupa byl na počátku roku 2019 vybrán organizátory documenty 15, aby se ujal kurátorství přehlídky, která proběhne od poloviny června do konce září v Kasselu (o problémech s její organizací v době pandemie covidu-19 jsme psali zde). Skupina ruangrupa sídlí v Jakartě a od roku 2016 provozuje kreativní podpůrnou platformu Gudang Sarinah Ekosistem a edukativní instituci Gudskul (2018). Jejich aktivity zahrnují nejen umělecké, organizační a kurátorské počiny, ale také organizaci různých workshopů, přednášek, konferencí a vydávání knížek nebo časopisů. Ve svých projektech s oblibou propojují vědecké znalosti, výzkum z oboru technologií či sociálních věd s uměleckým viděním světa. Důležitou oblastí, které se skupina věnuje, je vztah umění a veřejného prostoru.
Kurátorský koncept ruangrupy pro patnáctou documentu vychází z kolaborativního nehierarchického principu v indonéštině nazývaného lumbung. Ten zahrnuje snahu nacházet jiné, nenásilné modely užívání zdrojů (neobnovitelných i těch obnovitelných). Tento princip zahrnující všechny členy společnosti se však dohromady s původem kurátorského týmu setkal s odporem již ve fázi příprav výstavy.
V lednu 2022 vydala „Aliance proti antisemitismu“ prohlášení, v němž kurátorský tým a některé vystavující umělce a umělkyně, pocházející z Palestiny, obvinila z antisemitismu a kontaktů na BDS Movement (palestinské hnutí obviňující Izrael z koloniálních praktik). Brzy se však ukázalo, že zmíněná „aliance“ je pouze samozvaný projev jedné osoby bez jakýchkoliv důkazů, relevance výpovědi anebo kontaktů na oficiální židovskou kasselskou obec. Přesto toto prohlášení strhlo mediální lavinu: Zájem o jakékoliv projevy antisemitismu je totiž zaručeným způsobem získání pozornosti. Skupina ruangrupa se proti němu rázně ohradila (otevřený dopis) a obvinění z antisemitismu odmítla, stejně jako jakékoliv napojení na skupiny podobného druhu. Obvinění z antisemitismu podle kurátorského týmu obsahovalo lživé a nepřesné informace hraničící s předpojatými pomluvami obviňujícími z rasismu. Skupina tak následně oznámila, že na toto téma uspořádá třítýdenní přednáškový cyklus „We need to talk: Art – Freedom – Solidarity“. Po kritice ze strany představitelů kasselské židovské obce a podle vlastních slov i jednotlivých participantů (mezi něž měli patřit Anselm Franke, Hito Steyerl anebo Eyal Weizman) jej však na začátku května zrušila s vysvětlením, že přehlídka bude mluvit sama za sebe. V dubnu letošního roku se pak nicméně začaly objevovat kolem míst documenty 15 protimuslimské samolepky.
Spolu s vrcholícími přípravami na otevření letošní dokumenty 15 se však začaly vyšetřovat i projevy nesnášenlivosti orientované na členy ruangrupy. Na konci května vnikli neznámí vandalové do alternativního galerijního prostoru WH22 v Kasselu, kde svůj projekt připravuje palestinský umělecký kolektiv The Question of Funding. Na zdi galerie byly nasprejovány nápisy „187“ a „PERALTA“, které mají odkazovat v prvém případě na kalifornský paragraf trestního zákoníku pro vraždu a v případě druhém na příjmení vůdkyně španělské krajně pravicové mládežnické skupiny Bastion Frontal, jež podněcuje k násilí proti muslimům. Isabela Medina Peralta je navíc v aktivním spojení s neonacistickou skupinou Der III. Weg (Třetí cesta) sídlící v Düsseldorfu. Jednalo se tak o jasné islamofobní výhružky.
Více než 130 umělců, umělkyň a osob spolupracujících na přípravě documenty 15 v dopise publikovaném na serveru e-flux minulý týden vyjádřilo členkám a členům ruangrupy podporu. Krátké vyjádření důrazně odsuzuje jakékoliv formy diskriminace, vyjadřuje podporu organizátorům a odsuzuje chování médií, která bez ověření přebrala pomluvy, jejichž původcem je Aliance proti antisemitismu.
Umění, stejně jako jeho tvůrci a tvůrkyně, budí i v současné německé společnosti silné reakce, jejichž podstata je na hraně zákona. Nenávistným podněcováním islamofobními hesly a nepodloženým obviněním z antisemitismu projevují „zájem“ o umění i ti, kteří byli dosud lhostejní: problém s narůstajícím vlivem extrémně nacionalistických tendencí se tak v Německu projevuje už i v rámci nejvýznamnějších uměleckých akcí. Organizátoři documenty 15 jsou nyní ve spojení s místní policií a vrcholnými představiteli Kasselu, a to nejen aby vyšetřili tento politicky motivovaný útok vůči vystavujícím umělcům a umělkyním, ale také aby zajistili po celou dobu přehlídky bezpečnost všem – vystavujícím, kurátorskému a přípravnému týmu, ale i návštěvnictvu. Bude důležité sledovat, jak se s tím hessenská společnost i umělecký svět vypořádá.
Anežka Bartlová | Anežka Bartlová (*1988) je šéfredaktorkou Artalku. Vystudovala Dějiny umění na FF UK a UMPRUM a doktorát získala na KTDU Akademie výtvarných umění v Praze. Je editorkou knihy Manuál monumentu (UMPRUM, 2016) a autorkou publikace Podmínky a předpoklady (AVU, 2023). Podílela se na běhu INI Gallery a Ceny Věry Jirousové (2014–2016). V letech 2016 až 2019 byla interní redaktorkou časopisu Art&Antiques, 2018–2022 pracovala v redakci akademického časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. Anežka Bartlová je členkou Spolku Skutek, solidární platformy pro komunikaci uvnitř i vně umělecké scény, členkou Feministických (uměleckých) institucí a iniciativy Nadšením nájem nezaplatíš.
Martin Vaněk | Narozen 1982, je historik umění, kurátor a výtvarný kritik. Vystudoval dějiny umění a český jazyk a literaturu na FF MU v Brně. Od roku 2017 je doktorandem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Pracoval jako kurátor v Muzeu Jindřichohradecka, Alšově jihočeské galerii a také v metodickém centru při Moravské galerii. Je spoluautorem stálé expozice AJG s názvem Meziprůzkumy. Sbírka AJG 1300–2016 (2017, 2018, 2019, 2020). Působí jako externí kurátor AJG, externí kurátor Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Je členem iniciativy Je to i tvoje město.