In_margine (nejen o Mistru Třeboňského oltáře)

Milena Bartová píše o tom, co by si ráda přečetla v nové monografii Mistra Třeboňského oltářa a co by o ní ráda napsala. Končí však doporučením, že jako dárek blízkým pod stromeček je lepší poslat kozu do Afriky.

Milena Bartlová: Nevíte, co pod stromeček?

K předvánočnímu času se hodí pozitivní zprávy, něco s náboženstvím a je vhodné doporučit kulturní veřejnosti i vánoční dárek. A přesně něco takového tu pro naše čtenáře máme! Rozměrnou ale nikoli nadměrnou knižní monografii o Mistru Třeboňského oltáře vydalo univerzitní nakladatelství Karolinum. Vázaný svazek o 285 stranách velkého formátu s mnoha krásnými barevnými ilustracemi ve velmi pěkné grafické úpravě Zdeňka Zieglera se prodává za vstřícných 620 Kč.

Anonym označovaný pomocným jménem Mistr Třeboňského oltáře patří k vůbec nejslavnějším umělcům, jež české země daly Evropě a lidstvu. Jeho Zmrtvýchvstání Krista najdeme jako ilustraci v mnoha přehledech světového umění a bývá zmiňován všude, kde se vykládají evropské kulturní dějiny. Co do míry světového zájmu se s ním ze zdejšího umění mohou měřit už jen Věstonická venuše, hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic a Entropa od Davida Černého, Krištofa Kintery a Tomáše Pospiszyla. Není pochyby, že z této malé množiny splňuje představy kulturní veřejnosti o tom, na co by ráda byla vlastenecky hrdá, právě krásné a ušlechtilé umění Mistra Třeboňského oltáře. První rozsáhlou monografii o něm lze tedy právem označit za událost, která překračuje úzké hranice české uměleckohistorické medievistiky.

Kniha této zodpovědnosti výborně dostojí a očekávání bohatě naplňuje. Mistrně zvládá dvojí, pro mnohé autory jen obtížně spojitelný úkol, totiž být vědecky přínosná a zároveň čtivá a intelektuálně zajímavá mimo okruh odborníků na české dějiny umění. Ti mohli sledovat již několik let řadu přípravných studií, které se objevily v renomovaných časopisech, na mezinárodních konferencích i na soustředěných specializovaných workshopech. Autor si v nich ověřoval nosné linie svého originálního výkladu a z diskusí čerpal poučnou konfrontaci s nejaktuálnějšími názory uměleckohistorické komunity.

Autor patří k těm, kdo se snadno nenadchnou pro různé intelektuální módy. Vytříbený styl jeho psaní ovšem na řadě míst dává v jemné ironii prosvítat skutečnosti, že je s nimi dobře obeznámen a zná jejich slabiny a přijímá jejich výzvy. Model monografie geniálního tvůrce zvolil zjevně právě proto, aby předvedl, že zdánlivě překonaná matrice výkladu může stále ještě poskytnout zásadní a kvalitní výsledky, nové pro odborníky a intelektuálně zajímavé pro čtenáře. Kapitola, v níž řeší otázku, jak v epoše umělecké anonymity středověku rozpoznat a adekvátně docenit tvůrčí individualitu malíře, vtáhne do četby snad každého.

Skutečnou detektivku nachystal autor v jádru textu, kde všestranným a podrobným rozborem obrazů, připisovaných velkému anonymovi, připravuje pevnou základnu pro následující interpretace. Dozvíme se o kulturní, sociální i náboženské situaci v Čechách posledních desetiletí před vypuknutím husitské revoluce, setkáme s pozoruhodnými individualitami mezi politiky, církevními preláty, univerzitními učenci i výtvarnými umělci. Plasticky líčí umělecký i náboženský význam obrazů v živém napětí mezi dávnou historií a dneškem. Mistr Třeboňského oltáře se tak může stát skutečně živou osobností velké umělecké tradice, na niž mohou být Češi dodnes hrdí.

Hm, aha. Ono bohužel vůbec nic z předchozích tří odstavců není pravda. Tak si to smažte, zkusíme to jinak. Monografie o Mistru Třeboňského oltáře se stává důstojným nástupcem monumentálního korpusu české gotické deskové malby, jenž vyšel pod jménem Antonína Matějčka v letech 1938 a 1950. Nepouští se do žádných velkých interpretačních nadstaveb a soustředně se věnuje minuciézní a spolehlivé materiálové práci. Důkladná heuristika přinesla řadu plodů; mj. se podařilo objasnit objednání obrazů a rekonstruovat jejich původní umístění. Autor poctivě shromáždil veškeré publikované zmínky o nich. Důkladně poučen dějinami metodologie, dokáže jednotlivé příspěvky výstižně zhodnotit (a musel se přitom vyrovnat nejen s dlouho řešenou otázkou jazykového původu malíře, ale i s hypotézou, zda tzv. třeboňský mistr nebyl žena).

Pak je promyšleně využívá jako odrazový můstek pro vlastní interpretace. Ty se opírají o rozsáhlý a zcela nový průzkum archivních písemností stejnou měrou jako o technologické průzkumy. Skutečnou autorovu specialitou jsou subtilní ikonografické rozbory. Autor to vše interpretuje v kontextu recentní historiografické a uměleckohistorické literatury sahající od Francie po Uhry. Vytváří zcela nový obraz výtvarné produkce v okolí Třeboňského oltáře, zahrnující samozřejmě i knižní a nástěnnou malbu, sochařství a umělecká řemesla. Díky přesvědčivé logice výkladu může zřetelně vystoupit vývojový i myšlenkový význam obrazů, promyšleně seskupených do souboru anonymovy dílny.

Velice záslužné je otištění komplexní restaurátorské analýzy, která obsahuje řadu analytických údajů a obrazovou dokumentaci, jež je vizuálně přitažlivá i pro laiky. Především je strhující možnost sledovat umělce takříkajíc při práci z bohatého souboru podkreseb a makrofotografií. Odborníkům tento materiál v budoucnu umožní další studium souboru maleb připsaných Mistru Třeboňského oltáře, protože je jasné, že se tato kniha stane na několik desetiletí nepominutelným základem jakéhokoli studia evropského malířství 14. a 15. století. Ještě je nutno zvláště zmínit pečlivou práci nakladatelství a redaktorky. Čtenář se zde nesetkává, jak to bohužel bývá až příliš často zvykem, s rušivými omyly a zmatky v datech, v poznámkovém a bibliografickém aparátu nejsou nesrovnalosti a chyby.

Tahle marginálie je tedy epic fail; ještěže to čtete na artalku zadarmo. Zapomněla jsem dokonce uvést jméno autora! Jan Royt je ale i našim čtenářům dobře znám: před dvěma lety byl jedním z hrdinů příběhu výstavy unikátního obrazu Leonarda da Vinci na Zbirohu (zde a zde) . Takže víte co – smažte si to raději celé. A k vánocům svým blízkým kupte sadu teplého spodního prádla, nebo pošlete kozu do Afriky (www.skutecnydarek.cz).