Pracující v kultuře založili Kulturní a kreativní federaci

Již delší dobu sledujeme na kulturní scéně snahu o mezioborový dialog. Aktuálně se rodí platforma, která by měla takový dialog usnadnit, moderovat a zároveň být partnerem pro ministerstvo kultury i další subjekty: vznikla Kulturní a kreativní federace.

V pátek 3. listopadu v podvečer se v pražském domě U Kamenného zvonu sešlo několik desítek kulturních pracovníků a pracovnic. Byli mezi nimi ředitelky neziskových organizací, herci a herečky, zástupci jednotlivých profesních uměleckých asociací, jako je Spolek Skutek anebo Asociace spisovatelů či Asociace tanečních umělců a další.

Poprvé se tak sešly všechny kulturní obory společně zástupci zejména neziskového kulturního sektoru, přišlo i několik zástupců zřizované kultury a také zaměstnanců Kreativní Prahy, ale také jednotlivci: umělkyně a umělci; všichni s cílem mluvit společně o založení nové platformy. Celkem bylo na místě na šest desítek osob. Společně si pak odhlasovali znění zakládacích stanov budoucího spolku a následovala volba členů a členek prvního – přípravného – výboru a předsedajícího „prezidenta“. Tím se stal svolavatel kulturní manažer a spoluautor Státní kulturní politiky 2021–2025 Jakub Bakule, s nímž jsme nedávno publikovali rozhovor.

Do výboru byli dále zvoleni: kulturní manažer Václav Blahout (specialista na rozvoj kulturních a kreativních odvětví v Karlovarském kraji), divadelní produkční Anna Hořejší (ředitelka z. ú. České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028), básník Ondřej Lipár (člen Asociace spisovatelů) a tanečnice Linda Svidró (Předsedkyně tanečních umělců ČR). Mandát mají aktuálně do další, řádné, členské schůze, která by se měla uskutečnit cca za 3 až 4 měsíce poté, co bude založen spolek, bankovní účet a další nezbytné administrativní položky, které nová federace ke svému fungování potřebuje. První výbor tak má na starosti zejména „rozjezd“ platformy a komunikaci navenek i dovnitř. Z nápadů, které zazněly již během zakládacího večera, je dobré vypíchnout, že je v plánu otevřít federaci co nejvíce do regionů.

Důležité je také nastavení členství: aktuálně je možné se stát členem jakožto celá organizace, asociace či profesní spolek anebo neziskovka zabývající se kulturní produkcí. Vedle toho ale mohou členy být i jednotlivci. V odhlasovaných stanovách je nastaveno odstupňování „síly hlasu“ podle toho, kolik dalších lidí kdo zastupuje: kulturní instituce a neziskové organizace do 50 „zaměstnanců“ mají nárok na 20 hlasů, nad 50 zaměstnanců pak 40 hlasů. Profesní sdružení mají nárok dokonce na 100 hlasů. Jednotlivkyně a jednotlivci mohou hlasovat každý za jeden hlas. Stupňování se pak odráží i v navrženém plánu členských příspěvků: od 200 Kč ročně pro jednotlivce až po 5000 Kč pro instituce nad 50 zaměstnaných.

Cílem nové platformy má být diskuse o tom, co jsou priority kulturního sektoru a jak je prosazovat na politické úrovni. Jde tedy o platformu pro komunikaci mezi obory, která dosud neprobíhala, a proto bylo složité prosadit jakékoliv požadavky. Hlavní složkou činnosti „navenek“ pak má být lobbing, organizace tedy chce být partnerem pro Ministerstvo kultury ČR. A to se hodí nejen v aktuální chvíli, kdy je třeba tlačit na funkční podobu legislativy týkající se statusu umělkyně a umělce, kterou ministerstvo právě chystá.

Právě tento zákon byl impulzem pro první setkávání skupin, které stojí za realizací nové platformy. Na červnové manifestaci před MK ČR totiž vznikla skupina, která se do jisté míry překrývá s aktuálními zakladateli Kulturní a kreativní federace. Ta zaslala před několika týdny ministru kultury otevřený dopis, v němž podepsaní vyjádřili nespokojenost s aktuálním stavem projednávání důležitého zákona/novely a komunikace ministerstva s kulturními profesionály. Ministr Martin Baxa odpověděl v dopise, v němž se pokusil říci co nejméně, respektive zopakoval zde pouze to, co již zaznělo dříve:

„Koncepce práce a dílčí podněty, které byly touto skupinou [tzn. Skupina zástupců řešitelů prvních výzkumů, pozn. AB] potvrzeny, byly dále na úrovni vrchních ředitelů a ředitelů odborů dotčených správních orgánů rozvíjeny a konzultovány na ministerstvu financí, ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu práce a sociálních věcí. Jednalo se konkrétně o konzultace související s návrhem úpravy zákona č. 203/2006 Sb., kde navrhované úpravy zasahují do oblasti tzv. stipendií, do oblasti mimořádné podpory, do daňové soustavy, katalogu prací a katalogu rizik u výkonných umělců i do možnosti širšího využití strukturálních fondů na podporu rekvalifikace a dalšího vzdělávání.“

Právě konstruktivnější dialog s ministerstvem kultury si slibují členové a členky nové organizace, dosud totiž nebylo jasné, kdo vlastně zastupuje zájmy kulturních pracujících – a to jak těch zaměstnaných ve státních či krajských, ale i soukromých kulturních institucích, tak i OSVČ – a kdo by spojil síly jednotlivých profesních asociací. Status umělce a umělkyně bude první zkouškou síly a akceschopnosti této nové federace.


Foto: Nela Wojaczková

Anežka Bartlová | Anežka Bartlová (*1988) je šéfredaktorkou Artalku. Vystudovala Dějiny umění na FF UK a UMPRUM a doktorát získala na KTDU Akademie výtvarných umění v Praze. Je editorkou knihy Manuál monumentu (UMPRUM, 2016) a autorkou publikace Podmínky a předpoklady (AVU, 2023). Podílela se na běhu INI Gallery a Ceny Věry Jirousové (2014–2016). V letech 2016 až 2019 byla interní redaktorkou časopisu Art&Antiques, 2018–2022 pracovala v redakci akademického časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. Anežka Bartlová je členkou Spolku Skutek, solidární platformy pro komunikaci uvnitř i vně umělecké scény, členkou Feministických (uměleckých) institucí a iniciativy Nadšením nájem nezaplatíš.